NÁMOŘNÍ FILMY Z NAPOLEONSKÝCH VÁLEK - ČÁST 1.

Scéna z filmu z roku 2003 Master and Commander: Odvrácená strana světa Úvodní střetnutí britské fregaty HMS Surprise (vpravo) a velké francouzské korzárské fregaty Acheron

      Historických námořních filmů z napoleonských válek, či přesněji z období francouzských revolučních a napoleonských válek 1793-1815, je poměrně málo – něco přes tři desítky. Většinu tvoří dobrodružné filmy, pak dramata a nechybí také komedie. Filmy jsou různých kvalit, od kostýmní podívané pro nenáročného diváka, přes dobrodružné, romantické, až po kvalitní dramata. Nejhorší jsou pseudohistorické filmy – historicky jsou zcela zavádějící až nesmyslné, překrucují nehorázným způsobem historická fakta a události, o nedobových kostýmech a rekvizitách nemluvě. Takové filmy považuji za „prznění historie“.

      V tomto článku uvádím přehled nejhodnotnějších hraných námořních filmů podle historického kritéria, filmů, které dle mého názoru stojí za shlédnutí. Má kritéria obecně pro námořní film: podstatná část se odehrává na lodi na moři, lodě hrají ve filmu důležitou roli, nebo kde se lodě a plavba na moři objevují málo, ale filmy jsou o námořnících a námořní téma je pro film podstatné.

      Kritériem hodnocení je respektování historických reálií, fakt, osob a událostí, tj. snaha o historickou přesnost nebo alespoň historickou hodnověrnost. Primární není samotný děj filmů, jeho „napínavost“, úroveň dramatizace či herecké výkony, ale historická hodnověrnost, a také různé chyby a nesmysly. A jako námořník se zaměřím také na historickou přesnost filmových lodí, které bývají ve filmech málokdy realistické - většinou se jedná o pseudohistorizující kašírované lodě. To je dáno finančními možnostmi filmových a televizních společností a především dostupností použitelných replik historických lodí - v období od počátků kinematografie do r. 2003 žádné historicky přesné repliky větších válečných lodí vhodných pro filmy z napoleonských válek nebyly k dispozici. Filmová studia byla před léty zcela odkázána na různé předělávky moderních lodí, studiové kulisy palub a částí lodí 1:1 a plovoucí malé modely; v současnosti přibyly počítačové triky. Obecně těch opravdu solidních a zároveň plavbyschopných současných replik je něco přes dvacet a pro období napoleonských válek se hodí jen několik z nich.

Obálka knihy Sue Parrillové

     Přehled námořních filmů - a literatury fikce - z napoleonských válek zpracovala ve své knize Nelson's Navy in Fiction and Film: Depictions of British Sea Power in the Napoleonic Era Sue Parrillová. Jak je zřejmé z titulu, kniha se zabývá literaturou fikce a filmy anglosaské provenience. Nutno dodat, že dobrý historický námořní film z uvedeného období 1793-1815 zatím v evropských zemích (mimo Británii) nevznikl.

Přehled hraných námořních filmů z napoleonských válek

Master and Commander: Odvrácená strana světa
USA, 2003
Akční / Drama / Dobrodružný / Válečný

Film vypráví o plavbě britské fregaty HMS Surprise mající za úkol najít a zadržet velkou francouzskou korzárskou loď, která byla vyslána ničit britské velrybářské lodě v Pacifiku. Film je volnou adaptací románu Patricka O'Briana "The Far Side of the World", 10. dílu jeho námořní ságy, s některými scénami z dalších částí románové série. Samotný námět románu vychází ze skutečných událostí, kdy pro Británii důležité velrybářství za války r. 1812 ničila v Pacifiku americká válečná fregata Essex (v románu je to USS Norfolk a děj se odehrává za anglo-americké války 1812). Pro americkou produkci nebylo přijatelné, aby americká loď byla poražena, proto byl rok 1812 změněn na 1805 a americká loď ve filmu nahrazena francouzskou. Z komerčních důvodů byla v názvu filmu ponechána chybná hodnost velitele lodi, v anglosaském světě známý titul prvního dílu románové ságy - Master and Commander - což byla hodnost velitele válečné šalupy; fregatě ale velel post-captain, kapitán s patentem. Stejně jako v románech POB jsou také ve filmu zakomponovány skutečné události popsané v dobových pramenech. Český dabing (i titulky) je poměrně slušný, sem tam chybí část věty, v námořní terminologii občas nepřesný, ale na to, že k překladu do češtiny nebyl přizván odborný poradce, je chyb málo.

     Bezkonkurenčně  nejlepší historický film z dob plachetnic a jeden z nejlepších námořních filmů vůbec. Spíše drama než dobrodružný film, s psychologickým vykreslením postav. Kvalitní literární předloha, výborný režisér a dva přední námořní odborníci jako poradci – to vše se projevilo na vysoké historické přesnosti ve všech oblastech. Jedním z poradců byl přední námořní historik a autor mnoha knih Brian Lavery. Skvělé vyobrazení života na válečné lodi, vynikající bojové scény, atmosféra, zvukové efekty, hudba, a především, na rozdíl od drtivé většiny filmů s kašírovanými pseudoloděmi, pořádná loď s pořádnou takeláží (i když i zde maličko kašírovaná) – co nejrealističtější rekonstrukci fregaty Surprise byla věnována maximální péče. Ve filmu byly použity autentické záběry rozbouřeného moře, natočené během plavby repliky Cookovy lodi HMB Endeavour.

     Jako námořník mám pochopitelně tendenci v každém filmu, kde je něco z námořního prostředí, okamžitě vidět chyby a obvykle nad filmařskými nesmysly trpím a skřípu zuby, ale po shlédnutí filmu Master and Commander, jsem musel konstatovat, že to byl zatraceně dobrý film! Stejný pocit jsem zažil u německého filmu Ponorka. Filmaři jsou ale zvláštní lidé a občas si poradit nedají a prosadí vlastní vize a nápady, zejména na nátlak producentů, kteří nejlépe vědí, co divák očekává, takže i ve filmu Master and Commander je pár chyb, naštěstí jen drobných. Během několikaměsíčního natáčení se ani odborným poradcům nepodařilo uhlídat některé spontánní nápady filmařů. Režiséru Peteru Weirovi ale můžeme poděkovat, že odolal nátlaku producentů a do filmu odmítl zakomponovat milostnou romantickou zápletku kapitána Aubreye.

Námořní reálie, život na lodi, námořnické řemeslo: velmi dobré
Lodě: velmi dobré, nejlepší ze všech námořních filmů z napoleonských válek
Bojové scény: velmi dobré
Kostýmy: velmi dobré
Historická hodnověrnost: vysoká

     Filmová fregata HMS Surprise byla upravena z HMS Rose, postavené v r. 1970 v Kanadě - samotná Rose byla moderní rekonstrukcí britské fregaty stejného jména z r. 1757, tj. nejednalo se o přesnou repliku lodi z 18. stol. - vnitřní uspořádání bylo přizpůsobeno moderním požadavkům na ubytování, mezi jiným loď má mezipalubní prostor vyšší, než originál, a strojovnu se dvěma motory s pohonem dvou pevných lodních vrtulí. Modifikace HMS Rose na HMS Surprise je exteriérově velmi zdařilá a přesvědčivá. Moderní vnitřní uspořádání lodi zůstalo z finančních důvodů prakticky nezměněno.

     Skutečná replika HMS Surprise se ve filmu objeví jen v několika scénách. Pro natáčení na palubě i řady extériových scén byl byl postaven přesný model v měřítku 1:1, včetně historicky přesné dělové paluby a podpalubí (ty na replice nejsou). Model byl umístěn v nádrži a k jeho naklánění sloužilo hydraulické zařízení.

Filmový model HMS Surprise 1:1 v prázdné nádrži, na hydraulickém zařízení pro naklánění "lodi"

Filmový model HMS Surprise 1:1 v napuštěné nádrži

Dále filmaři použili menší model Surprise v měřítku 1:6 pro exteriérové scény a počítačovou grafiku. Tento model byl umístěn na podvozku a byl naklápěcí, k simulaci pohybů lodi na vlnách.

Francouzská těžká fregata Acheron byla vytvořena počítačovou grafikou, a je upravenou digitální kopií americké fregaty Constitution. Ve filmu byl také použit model v měřítku 1:8.

     Po dokončení filmu repliku HMS Surprise zakoupilo námořní muzeum v San Diegu, kde je jednou z hlavních atrakcí. Loď občas vyplouvá za dobrého počasí na krátké plavby v pobřežních vodách. Technický stav lodi není nejlepší a k její důkladné opravě chybí peníze - z důvodu přísných bezpečnostních požadavků Pobřežní stráže USA není v současnosti replika schopna neomezené plavby.

Filmová, nyní muzejní HMS Surprise na moři pod plachtami

HMS Surprise pod plachtami, na plavbě s dalšími loděmi z námořního muzea v kalifornském San Diegu.

Filmová HMS Surprise: pozůstatek z původní HMS Rose - takové stupňovité zvýšení zadní části velitelské paluby na dobových fregatách nikdy nebylo. Zvýšení bylo na HMS Rose kvůli moderním ubytovacím prostorům v zadní části trupu. Předělávka na palubu v jedné rovině a úprava vnitřních prostor v podpalubí by byla finančně příliš nákladná. Z původní Rose zůstaly rovněž nerealistické úzké a rovné palubní fošny - ve skutečnosti byly širší a  zahnuté, kopírující boky lodě (podobně jako na replice barku Endeavour nebo francouzské fregaty Hermione).

Plán skutečné HMS Surprise (ex francouzské L'Unité) z archívu britské Admirality - Britové vždy dělali plány ukořistěných lodí. Na plánu je jasně vidět rovná paluba od přídě k zádi, bez stupňovitého zvýšení.

Na tomto modelu podle plánů skutečné HMS Surprise je dobře vidět rovná nepřerušená paluba od přídě k zádi. Střední část lodi mezi předním a hlavním stěžněm byla odkrytá. Foto

Dělová paluba na filmové HMS Surprise neodpovídá skutečnosti - zde jsou děla na jakémsi zvýšeném pódiu, protože HMS Rose měla vnitřní prostor jako ubytovací (bez děl) a paluba byla o dost níže, než u skutečné fregaty. Foto

Rovněž okna zadobočních galerií nejsou realistická - toto provedení bylo ponecháno z HMS Rose, kde chtěli v kapitánově kajutě co nejvíce světla, a na filmové Surprise jen lépe předělali galerie zvenčí. Na skutečné fregatě z 18. stol. zde byly plné boky s malými dveřními otvory na galerii, kde byla latrína kapitána. Foto

Speciální dvoudisková edice filmu na DVD obsahuje zajímavý půlhodinový dokument z přípravy a natáčení filmu.

Webové odkazy:

Upoutávka na youtube (trailer)
Film na IMDb
Film na Česko-Slovenské filmové databázi

Stránky Briana Laveryho

Filmová HMS Surprise na wikipedii (anglicky)
Filmová HMS Surprise pod plachtami
Děla na filmové HMS Surprise
Filmová - nyní muzejní HMS Surprise na moři pod plachtami
Fotogalerie z natáčení filmu
Hydraulické zařízení
Chyby ve filmu na IMDb (anglicky)
Chyby ve filmu (anglicky)
Chyby ve filmu na Moviemistakes.com (anglicky)

*     *     *

HMS Defiant
Velká Británie, 1962
Dobrodružný / Drama / Válečný

Film natočený na motivy románu Franka Tilsleye Mutiny (Vzpoura) z r 1958, se odehrává na palubě britské fregaty HMS Defiant v době francouzských revolučních válek (r. 1797) za plavby z Anglie do Středomoří a zpět. Vypráví o střetu mírného kapitána bez společenského vlivu Crawforda a arogantního sadistického prvního důstojníka Scott-Padgeta, pocházejícího z mocné rodiny, který často nesouhlasí s kapitánovými rozkazy a zasahuje do jeho kompetencí. Podlý Scott-Padget využívá sebemenší příležitosti k trestání dvanáctiletého kapitánova syna, který je na lodi kadetem. Po vítězném boji s francouzskou fregatou se kořistí HMS Defiant stává také obchodní loď, kterou fregata doprovázela. Kapitán Crawford odesílá zajatou obchodní loď do britského přístavu (Gibraltaru) a členem kořistní posádky je i jeho syn, kterého takto dostává pryč ze Scott-Padgetova dosahu. Sám pak trestá Scott-Padgeta za každé porušení subordinace. V dalším bojovém střetu s benátskou fregatou je kapitán těžce zraněn a dočasným velitelem se stává jeho zástupce, Scott-Padget. Jeho brutalita ale brzy vyprovokuje vzpouru posádky. Od jednoho z zajatců z benátské lodi – francouzského plukovníka a politického poradce Napoleona – se kapitán Crawford dozvěděl důležité podrobnosti o plánované francouzské invazi do Anglie, které chce předat admirálovi britské floty, vykonávající blokádu Rochefortu. Apeluje na vlastenectví námořníků a slibuje jim přímluvu za beztrestnost, pokud se vrátí ke svým povinnostem a poplují varovat admirála. Kapitánovou podmínkou je, že žádnému ze zajatých důstojníků nesmí být ublíženo. Posádka souhlasí, Defiant připlouvá za mlhavého počasí k britské eskadře zakotvené u Rochefortu, kde se dozvídá o velké vzpouře námořníků britské floty ve Spitheadu a že většina jejich požadavků na zlepšení životních podmínek byla akceptována. Důstojníci jsou propuštěni z kabin, kde byli vězněni. Když se na palubě objeví Scott-Padget, je zabit prchlivým námořníkem Evansem. Mužstvo si uvědomí, že nyní jsou ztraceni a že budou tvrdě potrestáni za vzpouru a vraždu důstojníka. Vůdce vzpoury Vizard zabije Evanse. Posádce je jasné, že jedinou záchranou je únik na lodi – loď zvedne kotvy a odplouvá. V tu chvíli se objeví francouzská eskadra, která využila počasí a vyplula z přístavu. Na zakotvenou britskou vlajkovou loď míří francouzská zápalná loď – z britských lodí může zasáhnout pouze Defiant. Crawford opět apeluje na vlastenectví posádky a slibuje pardon všem, kteří budou bojovat. Defiant na poslední chvíli zahákne a odvleče zápalnou loď a zachrání vlajkovou loď před zkázou.

Námořní reálie, život na lodi, námořnické řemeslo: velmi dobré
Lodě: kašírované
Bojové scény: dobré
Kostýmy: dobré, menší nepřesnosti
Historická hodnověrnost: dobrá / velmi dobrá

Filmová HMS Defiant - poměrně slušná předělávka na malou fregatu z konce 18. stol.

     HMS Defiant není pravá fregata, ale předělávka (konverze) z moderní italské obchodní brigantiny Marcel B. Surdo, postavené ve Viareggio v r. 1915. Loď ve zbědovaném stavu zakoupili filmaři pro historický  film "John Paul Jones" z r. 1958. Přestavby na fregatu se ujal legendární kapitán Alan Villiers. Rekonstrukce filmové lodi byla omezena finančně i časově, filmové studio nechtělo nákladnou rozsáhlou přestavbu, ale finančně přijatelnou stylizovanou úpravu na plavbyschopnou fregatu. Loď byla předělána na trojstěžňovou fregatu v letech 1956-58 v italském Fuimiccinu a poté odplula do Španělska, kde proběhlo natáčení filmu. Loď pak „hrála“ v několika dalších historických dobrodružných filmech, ve kterých byla jen měněna její jména a provedeny menší úpravy exteriéru, obvykle jen nátěrů. V některých filmech byla navíc vyměněna ozdobná příďová galionová figurína.

     Technické parametry předělané lodi: délka rejstříková 37,58 m; šířka 8,40 m; tonáž 278,06 BRT, 204,13 NRT; výtlak při ponoru 3,60 m kolem 500 tun; pomocný dieselmotor Ansaldo o 180 HP; posádka 20 mužů.

Loď "Marcel B. Surdo" po přestavbě jako kašírovaná filmařská fregata. Skutečná fregata vypadala poněkud jinak, např.: menší prohnutí trupu (tzv. sedlovitost, angl. sheer), jinak provedené zadoboční galerie (o palubu níž), úponové lavice předního a hlavního stěžně o palubu výše, větší počet střílen na dělové palubě (standardní menší fregata 13), bez zvýšené paluby za hlavním stěžněm, jiné proporce stěžňů a ráhen.
Zdroj: Western-locations-Spain

Plán italské brigantiny Carlo z r. 1906, typické středomořské obchodní plachetnice té doby. Dobře patrné je poměrné velké prohnutí trupu (sedlovitost), které je rovněž vidět na předchozím obrázku přestavby lodi "Marcel B. Surdo".
Zdroj: The Model Shipwright

Některé rozdíly mezi filmovou a skutečnou fregatou:

     Skutečná fregata z konce 18. stol. měla jiné proporce a tvar trupu včetně přídě a zádě, než obchodní plachetnice z 20. stol. – ta má nižší trup, rovné boky, ostrou příď a zcela jinak tvarovanou záď. Paluba za hlavním stěžněm je na filmové lodi stupňovitě zvýšená (celkem 4 stupně), zatímco na pravé fregatě z té doby byla paluba od přídě až po záď hladká, v jedné nepřerušené rovině. Důvodem byl požadavek filmařů na použitelnou záďovou kajutu kapitána s dostatečnou výškou pro pohyb osob a zároveň nechtěli nákladnou předělávku oblé zádi brigantiny – kajuta na filmové lodi je proto výrazně výš, než na pravé fregatě (a proto bylo nutné udělat zadní palubu zvýšenou). Na nízkém trupu brigantiny bylo o něco zvýšeno pažení boků a přidělány přední a zadní velitelská paluba. Z pevnostních důvodů byly na filmové lodi ponechány úponové lavice na původní úrovni s hlavní palubou, tj. pod dělovými střílnami, zatímco pravá fregata měla úponové lavice nad střílnami.

Brigantina Marcel B. Surdo předělaná na válečnou loď pro film "John Paul Jones"

Francouzský protivník, se kterým se střetne HMS Defiant. Toto filmařské monstrum má se skutečnou válečnou lodí z konce 18. stol. pramálo společného.

Typická obchodní brigantina z konce 19. a začátku 20. stol. Brigantina je dvojstěžňová loď, pro níž je charakteristické příčné ráhnové oplachtění na předním stěžni a na hlavním stěžni předozadní oplachtění, tj. vratiplachta a vrcholová plachta nad ní. Mezi předním stěžněm a čelenem jsou napnuty přední stěhovka a kosatky, mezi stěžni pak stěhovky. Zdroj

Dodatečně přidělaná konstrukce zádi - pod hranatým plochým zrcadlem s okny kapitánské kajuty je vidět původní oblá záď brigantiny Marcel B. Surdo. Zde záběr z filmu Billy Budd, kde "hrála" fregatu Avenger. Jako HMS Defiant měla loď jinak natřeny záď, boky a stěžně.

Pro srovnání s filmovou HMS Defiant: nejmenší typ fregaty britského Královského námořnictva (Royal Navy) kolem r. 1795-1800, oficiálně klasifikované jako 20-dělová válečná šalupa 6. kategorie (sixth rate). Tento typ tvořil přechod mezi válečnými šalupami a fregatami, měl nominální výzbroj 20-24 dlouhých děl a velel mu kapitán s patentem (post-captain). Jako fregata byl nazýván neoficiálně - standardní fregaty měly nominálně 28 dlouhých děl a více, a 13-15 dělových střílen na boku (na hlavní palubě). Zdroj:
© National Maritime Museum, Greenwich, London

Standardní britská fregata, zde HMS Triton - obraz Nicholase Pococka z r. 1797.
Zdroj: © National Maritime Museum, Greenwich, London

Šokovaný dvanáctiletý kadet Crawford poprvé na lodi....

....tohleto určitě nečekal - podpalubí plné žen a opilých námořníků, bujará zábava v plném proudu. Velmi realistická scéna, zachycující běžnou situaci na palubách válečných lodí kotvících v přístavech - aby námořníci, z nichž velká část byla naverbována násilím. v přístavu nedezertovali, povolovali kapitáni pobyt na lodi manželkám. Ve skutečnosti naprostá většina těchto "manželek" byly lehké ženštiny.

Webové odkazy:
Upoutávka na film (trailer)
Film na Česko-Slovenské filmové databázi
Film na IMDb
Článek na wikipedii (anglicky)

*     *     *

Billy Budd

Velká Británie, 1962

Dobrodružný / Drama / Válečný

Černobílý film podle divadelního zpracování stejnojmenné novely Hermana Melvilla vypráví tragický příběh mladého námořníka Billyho Budda, odehrávající se v r. 1797. Billy Budd je nedobrovolně naverbován z obchodní lodi, kterou na moři zastavila fregata HMS Avenger – válečné námořnictvo mělo trvale nedostatek kvalifikovaných námořníků a jednou z možností, jak doplnit stavy posádek, bylo zastavování britských obchodních lodí a odvedení několika zkušených námořníků, většinou nedobrovolně, pod pohrůžkou síly. Naivní, dobrosrdečný prosťáček Billy je výborný kvalifikovaný námořník a se svojí přátelskou povahou se rychle stává oblíbeným u mužstva i důstojníků, s výjimkou brutálního lodního profouse (master-at-arms), který je přesvědčen, že pořádek na lodi musí být udržován silou, tresty a strachem. Za krátký čas nutně dochází ke střetu laskavého Billyho, který např. kritizuje trest bičováním, s mužstvem nenáviděným profousem. Profous v kajutě kapitána obviní Billyho z přípravy vzpoury a zajíkavý Billy, který není schopen promluvit, jej v afektu uhodí; profous nešťastně upadne a je mrtev. Kapitán svolává válečný soud a s důstojníky rozhoduje o osudu Billyho. Důstojníci musí řešit klasický konflikt - právo vs. spravedlnost. Všichni vědí, že dobrák Billy nechtěl profouse zabít, ale válečný řád jasně stanoví za napadení důstojníka trest smrti oběšením. Kapitán rovněž poukazuje na Admiralitu, která by jej a ostatní důstojníky mohla za osvobozující rozsudek zbavit funkcí a případně i potrestat za nedodržení válečného řádu v době války a navíc v čase velkých námořních vzpour, které se šířily v britské flotě. Palubní válečný soud tak vydává rozsudek smrti a Billy je druhého dne oběšen na ráhně. V tu chvíli je fregata napadena francouzskou lodí a posádka na protest proti Billyho popravě odmítá poslušnost a bojovat s nepřítelem. Po chvíli ale jeden z námořníků zvolá, že Billyho musí pomstít bojem s Francouzi a posádka se vrhá k dělům...

Námořní reálie, život na lodi, námořnické řemeslo: dobré

Lodě: kašírované, stejné jako ve filmu HMS Defiant
Bojové scény: slušné
Kostýmy: dobré
Historická hodnověrnost: dobrá

     Děj filmu je poměrně prostý a celý se odehrává na palubě fregaty. Není to klasický dobrodružný film, ale spíše drama. Ukazuje dobře poměry a život na válečné lodi té doby, včetně násilného verbování. Bojové scény byly natočeny na moři s filmovými loděmi, bez doplňujících scén s modely, a ve studiu postavených kulisách paluby.

Webové odkazy:
Upoutávka na youtube (trailer)
Film na Česko-Slovenské filmové databázi
Film na IMDb

Článek na wikipedii (anglicky)

Z natáčení filmu (anglicky)

*     *     *

Captain Horatio Hornblower R.N.
USA, 1951
Akční / Drama / Dobrodružný / Válečný

Klasický dobrodružný film natočený na motivy tří románů C. S. Forestera ze série o Hornblowerovi: The Happy Return (v češtině Šťastný návrat), A Ship of the Line (Řadová loď) a Flying Colours (S vlajícími prapory – nepřesně přeložený titul, správně by mělo být: Se vztyčenou vlajkou). Na filmovém scénáři se podílel samotný Forester, film je proto poměrně věrný románové předloze. Vypráví o plavbě britské 36dělové fregaty HMS Lydia s tajným posláním do Pacifiku, do jedné středoamerické kolonie. Kapitán Hornblower má za úkol dodat zbraně a podpořit povstání proti Španělům, spojencům Francie. Krátce poté, co Britové ukořistí větší španělskou dvojpalubovou válečnou loď Natividad a předají ji do rukou šíleného vůdce rebelů El Suprema, se dozvídají, že Španělsko se stalo spojencem Británie proti Napoleonovi. HMS Lydia svede s Natividad vítěznou bitvu a po nezbytných opravách se vydává zpět do Anglie. Na lodi cestuje lady Barbara, (fiktivní) sestra britského vojevůdce, generála Arthura Wellesleye, pozdějšího vévody z Wellingtonu. Během dlouhé plavby se Hornblower a lady Barbara do sebe zamilují – on je však ženatý a ona zasnoubená. Po návratu se Hornblower dozvídá, že jeho žena zemřela při porodu. Je jmenován velitelem řadové lodi HMS Sutherland, zaútočí na čtyři v nepřátelském přístavu zakotvené francouzské lodě a těžce je poškodí. Dělostřelba z francouzské pevnosti ale poškodí Sutherland tak, že se začne potápět – Hornblower stačí loď navést do úzkého ústí přístavu, kde jej potopí a přístav tak zablokuje. Britská posádka se dostane na břeh a je zajata. Hornblower a jeho první důstojník Bush, doprovázený námořníkem Quistem, jsou odvezeni v kočáru do Paříže, kde mají stanout před soudem pro pirátství. Cestou se jim podaří uprchnout, dostat se na pobřeží a zmocnit se obchodní lodi, na které se vrací do Anglie – se vztyčenou vlajkou. Doma se setkává s lady Barbarou, nyní volnou.

Námořní reálie, život na lodi, námořnické řemeslo: dobré

Lodě: kašírované, Lydia slušná, ostatní slabší
Bojové scény: dobré, i když zjednodušené (zejména bitva "modelů" ve francouzském přístavu)
Kostýmy: dobré, nepřesnosti na uniformách
Historická hodnověrnost: dobrá, byť film obsahuje určité nepřesnosti a fiktivní události

     Milostné romantické zápletce kapitána Hornblowera a lady Barbary je ve filmu věnováno dost místa - inu, láska je láska a dařilo se jí i na palubě válečné lodi. A jak filmoví producenti dobře vědí, divák si emoce žádá - romantická melodie, vášnivý polibek ...... nejedno divákovo oko nezůstalo suché

Přímý odkaz na youtube

Šílený megalomanský vládce El Supremo - dokonale herecky vystižený padouch, i ten nejprostší divák musí na první pohled pochopit, že je to záporná postava  :-)

Filmová fregata HMS Lydia

     Jako fregata Lydia byla poměrně slušně modifikována loď z filmu "Ostrov pokladů" (Treasure Island) z r. 1950. Nebyla to pravá replika lodi z 18. stol., ale mnohem novější obchodní plachetnice z roku 1887 - trojstěžňový škuner Ryelands, na historickou loď upravená - staré válečné lodě z přelomu 18. a 19. stol. měly jiné tvary, proporce a některé konstrukční detaily. Bojové střety lodí byly natočeny s modely.

Bojové střetnutí Natividad (vlevo) a HMS Lydie - modely lodí.

     Škuner Ryelands sloužil jako obchodní loď až do roku 1948, kdy jej zakoupilo filmové studio. Nejprve byl přestavěn na trojstěžňovou loď s plným ráhnovým oplachtěním Hispaniola pro film "Ostrov pokladů" z r. 1950. Pak se objevil v různých modifikacích v dalších filmech: ve zmíněném "Kapitánu Hornblowerovi" v r. 1951 jako fregata Lydia z napoleonských válek; o rok později jako fregata z poloviny 18. stol. ve filmu "Pirát Vallo" (The Crimson Pirate); nebo velrybářská loď Pequod ve filmové verzi "Bílé velryby" (Moby Dick) z r. 1956. Loď se objevila ještě v několika dalších filmech. Nakonec skončila jako turistická atrakce v britském přístavu Morecambe, kde ji v r. 1970 zničil požár.

Britský trojstěžňový košový škuner (three-masted topsail schooner) Ryelands v době, kdy sloužil jako obchodní loď pobřežní plavby mezi Bristolem a přístavy v kanále La Manche. Všimněte si nízkého trupu lodi a srovnejte s filmovými přestavbami. Foto

     Zvýšené boky, přidané paluby, těžší takeláž a výstroj výrazně zhoršily stabilitu předělaného škuneru (srovnejte s jeho původním nízkým trupem), který tak mohl vyplouvat na moře jen za dobrého počasí - nejednalo se tedy o přestavbu na plnohodnotnou fregatu, ale kašírovanou loď pouze pro filmové účely. Filmová upravená loď se hodně kolébala - účastníci natáčení vzpomínají, že neplula normálně vpřed jako jiné lodě, ale na potřebné místo se "příšerně dokolébala".

Některé scény filmu byly natočeny na palubě HMS Victory v Portsmouthu.

Webové odkazy:
Upoutávka na youtube (trailer)

Film na Česko-Slovenské filmové databázi

Film na IMDb

Článek na wikipedii (anglicky)

Původní loď - škuner Ryelands
Stacionární turistická atrakce - kašírovaná pirátská loď
Chyby ve filmu na Moviemistakes.com (anglicky)

     Tyto čtyři filmy považuji z historického a námořnického hlediska - přes výše uvedené menší chyby a nepřesnosti - za nejlepší námořní filmy z období napoleonských válek a doporučuji jejich shlédnutí všem, kteří se o toto období zajímají. Pozitiva těchto filmů zdaleka převyšují nedostatky, jejich historická věrohodnost a vyobrazení námořních reálií je velmi dobrá (týká se zejména prvních třech filmů).