SMŮLA OBCHODNÍ LODI JMÉNEM "ŠTĚSTÍ"

Typická britská západoindická ozbrojená obchodní loď kolem roku 1820, tzv. West Indiaman. Podobně vypadala také západoindická loď "Felicity", byla však o něco menší. V ročním přehledu Lloydova lodního registru se "Felicity" nevyskytuje, potopila se na první plavbě v roce, kdy byla postavena. Obrázek představuje loď "Thetis", postavenou v r. 1827, a zachycuje ji během vytahování kotvy a chystající se odplout z kotviště u ostrova Wight. V pozadí jsou skaliska Needles (Jehly). Údaje z lodního registru o "Thetis": trojstěžňová loď s plným oplachtěním; [dřevěný trup] měděné plátování; tonáž 460 tun bm; 2 paluby; železné rožníky a výztuhy; ponor naložené lodi 20 stop (6,1 m); třída A1 (nejvyšší třída klasifikační společnosti, potvrzující použití prvotřídních materiálů a konstrukčních postupů). Kresba malíř-marinista Edward William Cooke (1811-1880).

O zmizení lodi na širém moři se v drtivé většině případů nedochovala žádná zpráva, nikdo se nedozvěděl, co přesně se stalo, zůstaly jen dohady. Nejčastější příčinou zřejmě bylo potopení lodi v bouři, kdy přišla o stěžně a prasklinami v trupu do ní vnikla voda; další byl požár. Jen zřídkakdy byly nalezeny trosky lodí. V případě britské obchodní lodi Felicity – jejíž jméno v překladu znamená Štěstí – se dochoval kapitánův deník, který vložil do malého soudku, jenž byl nalezen jinou lodí a ve kterém je příčina zkázy popsána. Felicity byla tzv. West Indiaman, západoindická loď, tj. obchodní loď určená k plavbám mezi Anglií a Karibskou oblastí. Na začátku 19. století měla na obchod mezi Londýnem a Karibikem monopol Západoindická společnost, West India Company, která provozovala různé typy obchodních lodí, pro plavbu přes Atlantik nejčastěji trojstěžníky s plným ráhnovým oplachtěním, s tonáží 300-800 tun. Po skončení napoleonských válek byly lodě vyzbrojeny již jen na ochranu proti pirátům. Tyto obchodní lodě převážely především náklad, někdy také cestující. Z Anglie převážely pestrou škálu zboží, převážně hotové výrobky, jako nářadí, náčiní, látky, oděvy, nádobí, zbraně atd. Z Karibiku do Anglie dovážely především cukr a rum.

Výpis z lodního deníku západoindické lodi Felicity z Truro, kapitán Robert Oakapple

3. června 1820 – Během cesty na loď k jejímu spuštění na vodu v 10:30 ráno potkal ženu s prázdným vědrem a minul reverenda Adama Noblea. Spuštění na vodu neúspěšné. Lyžiny skluzu se zbortily. Obávám se, že trup byl deformován.

16. června – Trup lodi nadzvednut a skluz opraven. Stavitel lodi hlásí, že nebyla poškozena. Loď spuštěna na vodu ve 12:15 odpoledne.

30. června – Velké potíže se zajištěním posádky k přeplavbě do Londýna.

10. července – Zvedli kotvu v 5:20 ráno, plavba průlivem [La Manche] pod všemi základními plachtami. Teplota 62. Vítr slabý JJZ. Jasno, barometr setrvalý stav, 29,51.

12. července – Důstojník hlásí, že jeden námořník přinesl na loď jednu z těch chlupatých věcí v zakryté kleci. Vydán rozkaz, aby tomu bylo zakrouceno krkem a tělo hozeno přes palubu. Posádka reptá a chce, abych obrátil zpět. Teplota 70. Vítr stálý JV, jasno.

26. července – Oheň svatého Eliáše na ráhnech a vrcholcích stěžňů trval patnáct minut. Podivná podívaná. [Zeměpisná] šířka 31.35 S, délka 41.13 Z. Teplota 71. Vítr SV, oblačno.

27. července – Včera se náhodou setkali s velkým košovým škunerem, považoval jsem jej za otrokářskou loď. Přiblížil se na doslech a oznámil, že mu dochází pitná voda; žádal, zda mu mohu nějakou vodu dát; v 7:30 večer jejich velký člun přirazil k našemu boku a na palubu vstoupilo sedm mužů. Vytáhli pistole, zatlačili mne do kajuty, svázali, vzali všechny peníze, které jsem měl, vodu a další věci, které si zamanuli. Přinutili šest mužů z mé posádky, aby se k nim přidali a odpluli, zanechavše ostatní muže svázané a loď v driftu. Neměli jsme šanci se ubránit. Důstojník se dostal z pout a rozvázal ostatní. Nyní počet posádky nedostatečný. Teplota 69. Vítr SV, silný, jasno.

6. srpna – Dva členové posádky nemocní, muži z otrokářské lodi zřejmě zavlekli na palubu pravé neštovice. Vítr SV. Šířka 25.07 S, délka 52.22 Z. Teplota 72. Mírný vítr, jasno.

7. srpna – Dalšího muže sklátila nemoc. Občasné přeháňky. Teplota 65. Vítr SV, oblačno.

8. srpna – Včera večer zvláštní západ slunce, celá obloha oranžová. Proměnlivý vítr ve směru i síle, barometr klesá. Nyní plavba pod refovanými košovkami. Teplota 78. Vítr SV, oblačno.

9. srpna – Přišli o stěžně. Náhlý poryv větru o síle hurikánu z JV po dobu asi šesti minut. Příliš málo mužů posádky k dostatečně rychlému zredukování plachet. Velký člun rozdrcen padajícím předním stěžněm, dva muži spadli přes palubu a jsou ztraceni. Loď rychle nabírá vodu; z pump vytéká čistá voda. Teplota 74. Vítr nyní slabý, SV, jasno. Polední pozice dnes neurčena.

11. srpna – Zbývající zdraví muži opustili loď v malém člunu, když jsem byl s tesařem dole v nákladovém prostoru hledat místo průniku vody. Loď se potápí. Jeden z nemocných této noci zemřel. Bůh nám pomáhej.

Soudek s deníkem, z něhož pochází výše uvedené výňatky, byl vyzvednut posádkou amerického barku Emilia z Fair Haven, Massachusetts, již následujícího dne 12. srpna 1820, v pozici 23°59´ severní šířky a 51°41´ západní délky.

*       *       *       *       *

Čtenář výše uvedených řádků se zřejmě podiví, proč v lodním deníku kapitán zaznamenal takové věci, jako že potkal ženu s prázdným vědrem a kněze, nebo ještě podivnější zmínka o čemsi chlupatém. Tyto i další záznamy souvisí s tradiční námořnickou pověrčivostí. Námořníci byli vždy hodně pověrčiví, věřili mnoha pověrám, zlým a dobrým znamením, mýtům, legendám, symbolům, dodržovali řadu zvyků a některá slova byla pro ně tabu. K nejznámějším legendám patří Bludný Holanďan, mořské sirény, Jonáš a Davy Jones.

Když námořník cestou na loď, která měla odplout, potkal ženu s prázdným vědrem nebo kněze, znamenalo to smůlu, něco jako když u nás přeběhne přes cestu černá kočka. Nevydařené spuštění lodi na vodu bylo špatné znamení, že loď může mít smůlu po řadu let. Kapitán Oakapple spatřil tři špatná znamení během jediného dopoledne. Ona chlupatá věc zmíněná v lodním deníku Felicity byl králík. V některých lokalitách věřili, že králík nebo zajíc jsou jedno z převtělení zlé čarodějnice a tato slova se nesměla na palubě ani vyslovit! Pokud někdo na lodi řekl slovo „králík“, bylo to zlé znamení a námořníci požadovali po kapitánovi návrat do přístavu. Fyzická přítomnost tohoto ušatého zvířete na palubě byla ještě horší, znamenalo to, že zlo je již na palubě přítomno. Oheň svatého Eliáše za normálního počasí zvěstoval blížící se bouři a pokud se tyto světelné elektrické výboje šířily od vrcholků stěžňů směrem dolů, byl námořníky považován za zlověstné znamení (naopak Eliášův oheň v bouři byl považován za dobré znamení). Námořníci rovněž věřili, že dávat lodím některá jména znamenalo provokovat a zahrávat si s osudem. Loď Felicity (Štěstí), pronásledovaná řadou osudných znamení od samotného počátku, rozhodně štěstí na její první a zároveň poslední plavbě nepotkalo.

Další vysvětlivky:

• Teplota vzduchu ve stupních Fahrenheita. Přepočet na stupně Celsia = ([F°] – 32) x ⁵⁄₉ . Např. 62°F = 16,7°C. Online převod stupňů Fahrenheita na stupně Celsia např. na: http://www.onlineconversion.com/temperature.htm
• Vítr: JJZ = jiho-jihozápadní; JV = jihovýchodní; SV = severovýchodní.
• Pozice v lodním deníku uvádí první dvojčíslí ve stupních, druhé dvojčíslí v minutách zeměpisné šířky a délky; např. šířka 31.35 S, délka 41.13 Z = 31°35´severní šířky a 41°13´západní délky.
• Atmosférický tlak vzduchu byl měřen skleněným rtuťovým barometrem; údaj 29,51 udává tlak v palcích rtuťového sloupce.
• bm = builder’s measurement = stará loďařská míra, udává prostornost (burthen), nikoli výtlak, jak je často chybně uváděno. Tonáž B.M. se vypočítala ze vzorce:

 [délka mezi předním a zadním vazem - (šířka x 3/5)] x šířka x šířka/2 

   94

          http://en.wikipedia.org/wiki/Builder%27s_Old_Measurement

          http://www.bruzelius.info/Nautica/Tonnage/Steel(1805)_p249.html

Prameny:

• Henry B. Culver: The Book of Old Ships: And Something of Their Evolution and Romance. New York 1924. Tato kniha byla mírně upravena a vydána pod titulem The Book of Old Ships: From Egyptian Galleys to Clipper Ships v roce 1992 nakladatelstvím Dover Publications z New Yorku.
• Jeans, Peter D.: Seafaring Lore and Legend. A Miscellany of Maritime Myth, Superstition, Fable, and Fact. International Marine / McGraw-Hill, Camden 2007.

Vyhledávání na webu:

Sailors' superstitions

Marine Superstitions

Maritime Myths and Superstitions

St. Elmo's fire

Trojstěžník "Felicity" - perokresba ilustrátora Gordona Granta,
který se inspiroval výše uvedenou Cookeho kresbou "Thetis";
nejedná se tedy o přesné vyobrazení lodi. Grant ilustroval
mj. knihu "Obři oceánů - velryby a velrybáři", které je věnován
 příspěvek zde na blogu.

Západoindická obchodní loď "Britannia", postavená v r. 1829 v Bristolu,
vyobrazená ve třech pozicích - z boku, od zádě (vlevo) a od přídě (vpravo).
Tento styl trojího vyobrazení jedné lodě byl poměrně rozšířený.
Loď má typické barevné provedení té doby, stylizovaná jako válečná,
s falešnými namalovanými střílnami na bocích, které měly odradit piráty.
Na obranu měla několik děl malého kalibru na horní palubě.
Malíř-marinista Joseph Walter (1783-1856). Obr.: wikipedia