neděle 29. ledna 2017

NÁMOŘNÍ ROMÁN "VELITEL ŠALUPY" - 2. OPRAVENÉ VYDÁNÍ


Briga Jeho Veličenstva 'Sophie' v Port Mahonu
Obraz předního britského malíře-marinisty Geoffa Hunta na obálku prvního dílu série námořních románů z napoleonských válek spisovatele Patricka O'Briana "Master and Commander", v češtině vydaného pod názvem "Velitel šalupy" v nakladatelství Talpress v roce 2000, avšak s jinou obálkou od českého ilustrátora. Malíř Geoff Hunt je proslulý svojí rozsáhlou znalostí lodí a důkladným studiem dobových pramenů pro technicky a historicky co nejpřesnější vyobrazení lodí. Na Huntově obraze je vidět záď románové brigy britského královského námořnictva 'Sophie' v zálivu Port Mahon na středomořském ostrově Menorca. Fiktivní románová briga je kombinací skutečných lodí: brigy 'Speedy' proslulého lorda Thomase Cochranea, jehož skutečné činy jsou v románu zakomponovány, a Brity ukořistěné španělské brigy 'Vincejo' (Vensejo), která měla pro loď této velikosti zcela atypicky zvýšenou příď a záď s krátkými palubami, a připomínala spíše obchodní loď. Tohoto vzhledu pak velitel 'Sophie' Jack Aubrey využíval k oklamání obchodních i válečných lodí nepřítele. Standardní válečné brigy měly hladkou průběžnou palubu od přídě k zádi, nikoli stupňovitou. Druhé opravené vydání románu "Velitel šalupy" v nakladatelství Talpress bude mít na obálce tento vynikající Huntův obraz.



     V nakladatelství Talpress v těchto dnech vychází druhé opravené vydání námořního románu z napoleonských válek „Velitel šalupy”, první části dvacetidílné románové série britského spisovatele Patricka O’Briana. Důkladnou a rozsáhlou revizi prvního vydání z roku 2000 bylo nutno provést pro velký počet chyb v překladu L. Křížka – v původním textu bylo opraveno přes 1500 nedostatků: nepřesností, chyb i neuvěřitelných překladatelských lapsů. Opravu vyžadovala především námořní terminologie – Křížkův laický překlad totiž neprošel odbornou námořní korekturou a obsahoval tak mnoho nenámořnických výrazů a popisů, včetně naprostých nesmyslů. Autor románové ságy Patrick O’Brian věnoval dobovým reáliím značné úsilí, zejména přesné námořní terminologii, a je tedy zcela logické, že český překlad měl odpovídat originálu. V případě překladatele L. Křížka se tak nestalo a kvalitní originální text byl na mnoha místech pozměněn a degradován na vyprávění pro nenáročného čtenáře.



Anotace nakladatelství Talpress k 1. vydání překladu námořního románu Patricka O'Briana „Velitel šalupy“ z roku 2000:
První z řady dnes již proslavených příběhů, jimž dominuje dvojice přátel Aubrey a Maturin, první z dvacítky románů, jež mnozí považují za největší kdy stvořenou sérii historických románů. Příběh začíná navázáním přátelství mezi kapitánem britského královského válečného námořnictva Jackem Aubreyem a Stephenem Maturinem, který se stává lékařem na jeho lodi. Kniha poskytuje snad veškerá akční vzrušení, jež si lze přát u historického románu, avšak navíc má kvality, díky nimž autor daleko předstihl své rivaly: podrobný popis života na palubě válečné lodě z časů admirála Nelsona. Způsob, jakým O'Brian dobové prostředí líčí, je bezchybný, a proto čtenář vnímá tehdejší reálie velice intenzivně. Nade vším kraluje autorova mistrovská schopnost charakterizace postav. Čeká vás nevšední a výjimečný čtenářský zážitek.


Obálka prvního vydání románu v češtině s obrázkem českého ilustrátora může působit na první pohled dobře – obálky dalších tří dílů od jsou výrazně horší. Na zobrazené brize 'Sophie' je ale řada nerealistických detailů: především proporce brigy nesouhlasí s popisem v knize: (1) loď na obr. je výrazně větší; (2) loď má osm děl na boku, místo sedmi; (3) špatné proporce zdvojení stěžňů a čnělek; (4) chybí podúpony na koších a salinzích; (5) příliš mnoho úpon (románová loď měla po šesti na dolních pních a po čtyřech na košových čnělkách); (6) chybí železné ukotvení úpon pod úponovými lavicemi na boku; (7) brámové ráhno na hlavním stěžni je zezadu čnělky, místo vpředu; (8) na plachtách chybí refovací pásy; (9) chybí malý člun na zádi (jola); (10) chybí část lanoví (různá lana, na obrázku není označeno); (11) chybná britská námořní vlajka - jednak má být modrá (zmíněno v románu), jednak vlajka na obrázku je z doby od roku 1801, kdy bylo k unii připojeno Irsko, zatímco román se odehrává dříve (v kantonu britské vlajky nemá být červený kříž sv. Patrika); vlajka je rovněž špatně vyvěšena - má být výš, až u konce vratiráhna; (12) špatný tvar zádě. O'Brianův realistický historický námořní román si na obálku rozhodně zasloužil kvalitnější obrázek. Obálka knihy © Nakladatelství Talpress



   Pro srovnání, jak má vypadat realistické vyobrazení brigy Sophie plující pod plachtami – další vynikající obraz malíře Geoffa Hunta z r. 2002, představující loď vyplouvající z přístavu Mahon na širé moře.

 Obraz Artmarine


     Druhé vydání románu "Velitel šalupy" bude obsahovat rozsáhlou revizi překladu L. Křížka, nové schéma takeláže brigy Sophie náhradou za původní nerealistické s řadou chyb, a také novou obálku s obrazem od vynikajícího britského malíře-marinisty Geoffa Hunta, místo původního nerealistického obrázku od českého ilustrátora.

Obálka druhého, důkladně opraveného vydání románu s novou obálkou,
tj. s velmi realistickým obrazem od Geoffa Hunta.
© Nakladatelství Talpres

Vlastní nový obrázek brigy 'Sophie' pro 2. revidované vydání knihy – zjednodušené schéma takeláže lodi, náhradou za původní nerealistický s chybami. Chybné původní popisky byly opraveny a doplněny o další.

Nevalná dětinská kresba z 1. vydání. Vyobrazená pseudoloď
má mizerné proporce trupu i takeláže a obsahuje řadu chyb.
Ukázka revidovaného textu překladu z kapitoly 9.

      V prvním vydání z r. 2000 text začíná na straně 268 dole. Majitelé knihy si mohou porovnat původní Křížkův překlad s níže uvedeným opraveným textem. Jen v této krátké ukázce je opraveno na šedesát chyb a nepřesností Křížkova překladu. Ukázka popisuje dramatickou situaci, kdy během pronásledování brigy Sophie francouzskou fregatou spadl jeden člen posádky přes palubu.


Začátek ukázky:

     Mowett se objevil jako duch, poněkud zpožděný za svou narážkou, a řekl: „Omlouvám se, pane, že vás ruším, ale tři čárky na pravoboku jsou vidět košové plachty nějaké lodi.“
     Na téhle zlaté plavbě neviděli na otevřeném moři téměř nikoho, kromě pár čajek v řeckých vodách a transportní lodi na její plavbě ze Sicílie na Maltu, takže když se konečně nově objevivší loď přiblížila natolik, že z paluby Sophie byly vidět její košovky a částečně dolní plachty, hleděli na ni všichni s daleko větším zájmem než obvykle. Sophie proplula toho dopoledne Sicilským průlivem a směřovala na západo-severozápad, s mysem Teulada na Sardinii v náměru sever k východu a vzdáleném šedesát devět mil. Vál mírný severovýchodní vítr a mezi ní a přístavem Mahon leželo jenom nějakých dvě stě padesát mil moře. Cizí loď podle všeho směřovala na západo-jihozápad či více k jihu, jakoby někam k Gibraltaru či možná do Oranu, a od šalupy se nacházela ve směru severozápad k severu. Pokud by obě lodě pokračovaly nezměněným směrem, jejich kursy se protnou, ale v tuto chvíli se nedalo říci, která z nich překříží kýlovou brázdu které.
     Vzdálený pozorovatel by si všiml, že Sophie se nepatrně naklonila, neboť celá její posádka se shromáždila na pravoboku, zaznamenal by, že veškerý vzrušený hovor na přídi ustal, a usmál by se nad tím, že dvě třetiny posádky a všichni důstojníci současně stiskli rty, neboť vzdálená loď napnula brámové plachty. To znamenalo, že je to téměř jistě loď válečná, téměř jistě fregata, pokud ne přímo řadová loď. A ty brámové plachty nebyly napjaty tím nejlepším způsobem – královské válečné námořnictvo by takový výkon stěží akceptovalo.
     „Vyvěste rozpoznávací signál, pane Pullingsi, pane Marshalle, začněte trochu odpadat od větru, pane Dayi, připravte se u děla.“
     Na přední stěžeň vylétla jako úhledná koule červená vlajka, jež se prudce rozvinula a zavlála kupředu, zatímco bílá vlajka a plamenec nad ní se třepetaly na vrcholku hlavního stěžně a na návětrnou stranu zahřměl výstřel z děla.
     „Modrá námořní vlajka, pane,“ hlásil Pullings, přilepený k dalekohledu. „Červený plamenec na hlavním stěžni. Modrý Petr* na předním.“
     „Muži k ráhnovým otěžím,“ zavolal Jack. „Jihozápad k jihu, půl čárky k jihu,“ řekl muži u kormidelního kola, protože tato sestava byla odpovědí na signál před šesti měsíci. „Královské plachty, dolní a košové závětrovky. Pane Dillone, buďte tak laskav a řekněte mi, až poznáte, co je zač.“

     James se vyšplhal nahoru na saling a zaměřil dalekohled na vzdálenou loď. Jakmile se Sophie ustálila na novém kursu, přídí proti dlouhým vlnám od jihu, vyrovnal její pohyb pravidelným kyvadlovým pohybem natažené ruky a zachytil cizince v lesklém okuláru dalekohledu. Přes moře k němu v odpoledním slunci dolétlo oslnivé zablesknutí bronzového příďového stíhacího děla. Byla to fregata, to bylo jisté. Zatím nedokázal spočítat její dělové střílny, ale byla to těžká fregata, o tom nebylo pochyb. Elegantní loď. Také oni napínali dolní závětrovky a měli potíže s vyklopením bočního výložníku.
     „Pane,“ oslovil Dillona slézajícího dolů kadet na hlavním koši. „Tady Andrews si myslí, že je to Dédaigneuse.“
     „Ať se podívá znovu mým dalekohledem,“ řekl Dillon a podával mu svůj teleskop, nejlepší na lodi.
     „Ano. Je to Dédaigneuse,“ oznámil námořník, muž středního věku se zamaštěnou rudou vestou oblečenou na holém, do bronzova opáleném těle. „Podívejte se na tu její novotářskou oblou příď. Byl jsem na ní jako zajatec dýl než tři tejdny, sebrali mě z uhelný lodi.“
     „Jakou má výzbroj?“
     „Šestadvacet osmnáctiliberek na hlavní palubě, pane, osmnáct dlouhých osmiliberek na velitelský a přední palubě, a dlouhej bronzovej dvanáctilibrovej kanón jako příďový stíhací. Musel jsem ho leštit.“
     „Je to fregata, pane, s určitostí,“ hlásil James. „A Andrews z hlavního koše, rozumný chlap, říká, že je to Dédaigneuse. Byl na ní jako zajatec.“
     „Dobrá,“ odpověděl Jack s úsměvem, „máme kliku, že se blíží večer.“ Slunce mělo ve skutečnosti zapadnout asi až za čtyři hodiny. Na této zeměpisné šířce netrval soumrak dlouho a měsíc byl v novu. Dédaigneuse by musela plout nejméně o dva uzle rychleji než Sophie, aby ji dohnala, a nemyslel si, že by to dokázala – měla těžkou výzbroj, ale rychlostí se nemohla srovnávat s proslulými fregatami, jako byla třeba Astrée nebo Pomone. Přesto se však upjal celou myslí na to, jak přinutit svou drahou šalupu k největší možné rychlosti. Bylo možné, že se mu v noci nepodaří proklouznout – sám osobně se účastnil během služby v Karibiku dvaatřicetihodinové štvanice na vzdálenost větší než dvě stě mil – a v takovém případě hrál svou roli každý yard. Nicméně právě teď měla Sophie vítr přímo z levoboční zádi, téměř z ideálního směru, kdy plula nejrychleji, a nyní dosahovala rychlostí dobrých sedmi uzlů. Její početná a dobře vycvičená posádka dokonce napnula královské plachty a závětrovky tak rychle, že se první čtvrthodinu zdálo, že se fregatě vzdaluje.
     Jen kdyby to tak mohlo vydržet, pomyslel si Jack s pohledem upřeným na slunce, jež prosvítalo steřelou plachtovinou košové plachty. Mohutné jarní deště západního Středomoří, řecké slunce a silné větry odstranily každou částečku označení výrobce plachtoviny a zanechaly stopy i na většině osnovy plátna. Břich plachty a kasací pásy působily chatrně a opotřebovaně, na zadní vítr jsou ještě dobré, ale pokud by se měli pustit s fregatou do souboje v křižování proti větru, mohlo by to skončit jedině jejich roztrháním – nikdy by nedokázali vyostřit na vítr jako fregata.
     Nevydrželo to. Jakmile trup fregaty pocítil plný účinek plachet, jež posádka napnula svým ležérním způsobem, dohnala fregata ztrátu a začala Sophii dotahovat. Zpočátku to nebylo příliš patrné – na horizontu bylo znát jen vzdálený trojitý záblesk s náznakem spodní temné skvrny na vrcholu vlny – ale za třičtvrtě hodiny bylo trup vidět z velitelské paluby Sophie většinu času, takže Jack nechal napnout horní blindu, staromódní plachtu na čelenové čnělce, a odchýlil se o další půl čárky.
     U záďového zábradlí Mowett vysvětloval funkci této plachty Stephenovi, neboť Sophie ji napnula volně, na vodícím lanu upevněném na konci čelenové čnělky, na němž byl pohyblivý železný jezdec; což byla samozřejmě na válečné lodi dosti kuriózní záležitost. Jack stál u posledního pravobočního čtyřliberního děla, sledoval pozorně každý pohyb na palubě fregaty a byl zaujat zvažováním rizika, jaké v tomto sílícím větru mohlo přinést napnutí brámových závětrovek, když se z přídě ozval zmatený hlasitý křik muž přes palubu. Téměř v tom samém okamžiku prolétla dole pod ním v ubíhající zpěněné vodě ohromená tvář Henryho Ellise, jež se snažil udržet hlavu nad hladinou. Mowett mu hodil volný konec lana od prázdného člunového davitu. Obě paže vystřelily z moře, aby zachytily letící lano. Hlava zmizela pod vodou, ruce lano minuly. V okamžiku byl daleko za zádí a zmítal se v kýlové brázdě.
     Všechny tváře se obrátily k Jackovi. Výraz jeho obličeje strašlivě ztvrdnul. Odtrhl oči od chlapce a střelil pohledem k fregatě, přibližující se rychlostí osm uzlů. Za deset minut ztratí víc než míli. Ten zmatek po obratu, kdy budou mít závětrovky vítr zpředu… Doba, jakou jim bude trvat, než se opět dají do pohybu. Devadesát lidí v ohrožení. Tyto úvahy a mnohé další, včetně vědomí pohledů na něj upřených, vzpomínka na ty odporné rodiče, postavení hocha téměř v roli hosta, chráněnce Molly Hartové, prolétly jeho horečně uvažující myslí mezi dvěma nadechnutími.
     „Malou jolu na vodu,“ zakřičel drsným hlasem. „Připravte se, všichni na palubě, připravte se. Pane Marshalle, otočte a postavte ji do driftu.“
     Sophie se otočila bokem k větru, malá jola šplouchla do vody. Zaznělo velice málo rozkazů. Ráhna byla otočena na druhou stranu, ohromná rozloha plachet se smrštila, zdviže a kasouny svištěly kladkami téměř bez jediného slova. A dokonce i ve své chladnokrevné zuřivosti musel Jack obdivovat hladký průběh celého manévru.
     Člun se namáhavě prodíral vlnami aby protnul zakřivenou kýlovou brázdu Sophie, pomalu, hodně pomalu. Námořníci se nakláněli přes boky člunu a šmátrali ve vodě bidlem s háčkem. Nekonečně dlouho. Teď konečně obrátili. Čtvrtinu cesty zpět měli za sebou když v dalekohledu Jack uviděl, jak všichni veslaři padli v divokém zmatku na dno člunu. Veslař udávající tempo vesloval tak prudce, že se jeho veslo zlomilo a on byl vymrštěn z lavice.
     „Ježíši Maria…“ zamumlal Dillon po jeho boku.
     Sophie se otáčela a začala již nabírat rychlost, když člun přirazil k boku a utopený hoch byl vyzdvihnut na palubu. „Je mrtvý,“ řekli.
     „Plachty na vítr,“ nařídil Jack. Opět jeden němý pohyb následoval za druhým s obdivuhodnou rychlostí. Až s příliš velkou rychlostí. Protože ještě nebyla na svém kursu, ještě nedosáhla ani poloviny své původní rychlosti, když se ozval ošklivý praskavý zvuk a přední brámové ráhno prasklo v závěsu.
     Teď nastal příval povelů. Stephen, vzhlédnuvší od Ellisova mokrého těla, viděl, jak Jack prudce vychrlil na Dillona nějaké tři technické výrazy, ten je pomocí hlásné trouby, poněkud rozvedené, zavolal na bocmana a četu z předního stěžně, která již rychle šplhala vzhůru. Viděl, jak Jack vydal další rozkazy tesaři a jeho pomocníkům, jak vypočítává proměněné síly působící na šalupu a udává kormidelníkovi upravený kurs, jak se ohlíží přes rameno na fregatu a potom shlíží dolů ostrým, pozorným zrakem. „Můžete pro něj něco udělat? Potřebujete nějakého pomocníka?“
     „Srdce se mu zastavilo,“ informoval jej Stephen. „Ale rád bych něco zkusil… mohl by být pověšen vzhůru nohama tady na palubě? Dole není dost místa.“
     „Shannahane. Thomasi. Pomozte doktorovi. Popadněte stěžňový kladkostroj a tyhle kusy motouzu, přivažte ho a vytáhněte. Udělejte všechno, co vám doktor řekne. Pane Lambe, ty výztuhy…“
     Stephen poslal Cheslina dolů pro skalpely, doutníky a měch na rozfoukání ohně z kuchyně, a když bezvládného Henryho Ellise zvedli nad palubu, zakýval s ním dvakrát či třikrát, tváří dolů a s vyplazeným jazykem, takže z něj vyteklo trochu vody. „Držte ho přesně takhle,“ řekl a pustil mu žilou těsně za ušima. „Pane Rickettsi, buďte tak hodný a zapalte mi tenhle doutník.“ A ta část lodní posádky, jež nebyla naplno zaměstnána vyztužením prasklého ráhna, opětovným připevněním plachty na opravené ráhno a jeho vytažením nahoru na stěžeň, neustálým trimováním plachet a kradmým pošilháváním po fregatě, zažívala nevyslovitelné uspokojení z pohledu na doktora Maturina, jak natáhl tabákový kouř do měchu, zasunul trubici do nosu pacienta, zatímco pomocník držel Ellisova ústa a druhou nosní dírku zacpané, foukal štiplavý dým do jeho plic. Zároveň houpal jeho zavěšené tělo tak, že útroby střídavě vykonávaly a povolovaly tlak na bránici. Zalapání po dechu, zakuckání, zuřivé vzedmutí plic, více kouře, další a pravidelnější nádechy, kašlání. „Teď už ho můžete odvázat,“ řekl Stephen fascinovaným námořníkům. „Je jasné, že je mu souzeno skončit na šibenici.“
     Fregata se mezitím výrazně přiblížila a její střílny se teď daly spočítat bez dalekohledu. Byla to těžká fregata – její boční salva mohla vystřelit tři sta liber kovu proti Sophiiným osmadvaceti – ale byla naložená na maximální ponor a dokonce i za tohoto mírného větru se silně kolébala. Přídí pravidelně rozrážela vlny a zvedala bíle zpěněnou vodní tříšt, a evidentně plula dost ztěžka. Přesto však Sophii pořád dotahovala. Ale, řekl si Jack v duchu, přísahám, že s takovouhle posádkou skasá královské plachty, ještě než se setmí. Jeho podrobné zkoumání plavby Dédaigneuse jej dovedlo k přesvědčení, že má na palubě mnoho nezkušených námořníků, pokud vůbec ne celou novou posádku – u francouzských lodí to nebylo nic neobvyklého. Ale než k tomu dojde, tak se určitě zkusí zastřílet.

__________________________

*  Modrý Petr je modrá vlajka s bílým středem, která se vyvěšovala obvykle na předním stěžni jako znamení, že loď se chystá vyplout a všichni se mají dostavit na palubu. V Královském námořnictvu se vlajka používala od roku 1756, v obchodním loďstvu mnohem později. V druhé polovině 19. století se stala součástí mezinárodního signálního kódu (písmeno P). (Pozn. kpt.KL)

Konec ukázky



     O jaké chyby v původním překladu se jedná si čtenář, který nemá k dispozici 1. vydání knihy pro srovnání, může udělat představu z následujícících řádků, které popisují nedostatky, jichž se překladatel dopustil v jednom jediném odstavci:

Křížkův překlad, odstavec na str. 268-269:
     Na téhle zlaté plavbě neviděli na otevřeném moři téměř nikoho, kromě pár čajek v řeckých vodách a transportního plavidla na cestě ze Sicílie na Maltu, takže když se konečně nově připluvší přiblížila natolik, že byly vidět její brámové plachty a dalo se soudit, kterým směrem pluje, hleděli na ni všichni na palubě s daleko větším zájmem než obvykle. Sophie proplula toho dopoledne Sicilským průlivem a směřovala na západo-severozápad, vzdálena od sardinského mysu Teulada třiadvacet mílí na severo-východ. V zádech měla mírný severovýchodní vítr a mezi ní a přístavem Mahon leželo jenom nějakých sto padesát mil moře. Cizí loď podle všeho směřovala na západo-jihozápad či více k jihu, jakoby někam k Gibraltaru či možná do Oranu a od šalupy ležela severo-západo-severním směrem. Pokud by obě plavidla pokračovala nezměněným směrem, jejich trasy se protnou, ale v tuto chvíli se nedalo říci, která z nich překříží kýlovou brázdu které.

Anglický originál:
     In all this golden voyage they had seen almost nothing on the open sea, apart from a few caiques in Greek waters and a transport on her passage from Sicily to Malta, so when at length the newcomer had come close enough for her topsails and a hint of her courses to be seen from the deck, she was stared at with an even greater intensity than usual. The Sophie had cleared the Sicilian Channel that morning and she was steering west-north-west, with Cape Teulada in Sardinia bearing north by east twenty-three leagues, a moderate breeze at north-east, and only some two hundred and fifty miles of sea between her and Port Mahon. The stranger appeared to be steering west-south-west or something south, as though for Gibraltar or perhaps Oran, and she bore north-west by north from the sloop. These courses, if persisted in, would intersect; but at present there was no telling which would cross the other's wake.


Komentář k chybám v překladu odstavce:

 Žlutě jsou označeny nepřesnosti nebo nevhodné výrazy, tj. které šlo přeložit přesněji. Oranžově jsou označeny chyby, tj. v anglickém originále je něco jiného, než v Křížkově "překladu".
  • Námořník o lodi nikdy neřekne, že je to plavidlo (to je nesmírně oblíbené slovo laiků).
  • Místo "na cestě" je vhodnější "na plavbě".
  • V angl. originálu se píše o košových plachtách (topsails), nikoli brámových (topgallants), a není tam nic o směru plavby, ale o dolních plachtách! Překladatel si popletl různé významy slova course a přehlédl, že v angl. originále je množné číslo (courses).
  • Zatímco podle překladatele je Sophie "vzdálena od sardinského mysu Teulada třiadvacet mílí na severovýchod", v anglickém originálu je zcela něco jiného: with Cape Teulada in Sardinia bearing north by east twenty-three leagues; tj. mys Teulada se nachází 69 mil ve směru sever k východu (náměr 011,25°) a vzdálenost činí 23 leagues = 69 mil (league = 3 míle), nikoli "23 mil". Překladatel nezná dobové míry, nerozumí náměrům (směrům na moři), neměl geografické ponětí o oblasti, kde Sophie plula, a nad textem evidentně nepřemýšlel. Briga se nacházela jižně od Sardínie, ve vzdálenosti 69+23=92 mil od pozice, kterou ji chybně přisoudil překladatel. Přitom stačilo, aby se podíval na mapu.
  • V angl. originálu není nic o větru "v zádech", jedná se o překladatelův výmysl. Při kurzu západo-severozápad (292,5°) nemůže být severovýchodní vítr (045°) od zádi, to by musel vát z východo-jihovýchodu (112,5°). 
  • V angl. originálu je 250 mil (two hundred and fifty miles), nikoli jen 150.
  • Plující loď nemůže "ležet", označení, že loď "leží" je laické, navíc se používá pro loď, která se nepohybuje (kotví nebo driftuje); v angl. originálu nic o "ležící" lodi samozřejmě není, tam je napsáno: she bore north-west by north from the sloop = od šalupy se nacházela v náměru (ve směru) severozápad k severu (= 326,25°). Rovněž Křížkův "severo-západo-severní" směr je neodborný, nenámořnický.
  • V angl. originálu se kříží kursy lodí (courses), nikoli trasy, a jde o to, která z lodí propluje za zádí té druhé. Překladatel nechápe významové rozdíly výrazů kurs, směr plavby, lodní trasa, kýlová brázda.

Opravený odstavec pro druhé vydání vypadá pak takto:
     Na téhle zlaté plavbě neviděli na otevřeném moři téměř nikoho, kromě pár čajek v řeckých vodách a transportní lodi na její plavbě ze Sicílie na Maltu, takže když se konečně nově objevivší loď přiblížila natolik, že z paluby Sophie byly vidět její košovky a částečně dolní plachty, hleděli na ni všichni s daleko větším zájmem než obvykle. Sophie proplula toho dopoledne Sicilským průlivem a směřovala na západo-severozápad, s mysem Teulada na Sardinii v náměru sever k východu a vzdáleném šedesát devět mil. Vál mírný severovýchodní vítr a mezi ní a přístavem Mahon leželo jenom nějakých dvě stě padesát mil moře. Cizí loď podle všeho směřovala na západo-jihozápad či více k jihu, jakoby někam k Gibraltaru či možná do Oranu, a od šalupy se nacházela ve směru severozápad k severu. Pokud by obě lodě pokračovaly nezměněným směrem, jejich kursy se protnou, ale v tuto chvíli se nedalo říci, která z nich překříží kýlovou brázdu které.


     Pro ilustraci ještě krátce o několika dalších z šedesáti překladatelských chyb z výše uvedené ukázky z kapitoly 9, s uvedením příslušných stránek v prvním vydání knihy:

     V překladu stojí, že k Dillonovi sešplhal z vrcholku stěžně kadet – v angl. originále je ale něco jiného: said the midshipman of the maintop as he made his way down = Dillona slézajícího dolů oslovil kadet na hlavním koši. To je potvrzeno o několik řádků dále v angl. originále, kde se píše o námořníkovi z hlavního koše (of the maintop), což Křížek chybně přeložil jako námořník ze směny hlavního stěžně (nic takového, jako směna hlavního stěžně neexistovalo). Kniha str. 270 nahoře.

     Zatímco v překladu se píše, že fregata Dédaigneuse nepatřila mezi slavné plachetníky, jako byla třeba Astrée nebo Pomone, v angl. originálu je jinak: she was no famous sailer like the Astrée or the Pomone = tj. Dédaigneuse se rychlostí nemohla srovnávat s proslulými fregatami Astrée nebo Pomone. Podstatné je slovo sailer = rychlá loď, s dobrými plavebními vlastnostmi. Kniha str. 270 dole. Pozn.: fregata Astrée (postavena v r. 1780, ztroskotala v r. 1795) se ničím neproslavila, byla jen rychlá. Fregata Pomone (postavena v r. 1785, ukořistěna Brity v r. 1794), proslula především svojí rychlostí a zajímavou "kariéru" měla až pod britskou vlajkou.

     O brize Sophie se v knize uvádí, že byla pomalá, nicméně zde se čtenář dozvídá, že Jack nechal napnout staromódní horní blindu (plachtu na čelenové čnělce), a že Sophie ji napnula v plném trysku – zatímco v anglickém originále je napsáno: Sophie set it flying = tato plachta byla napnuta volně, flying (tj. vytažena na místo z paluby, tedy nebyla na místě trvale upevněná, jako jsou ostatní ráhnové plachty na stěžních a čnělkách, nebo kosatky a stěhovky na stězích). Že těžkopádná pomalá briga něco dělá v trysku je sice poetické, nicméně jde o výmysl překladatele a je to zcela nenámořnické. V trysku může být kůň, ale ne loď. Kniha str. 271 uprostřed.

     Během pronásledování francouzskou fregatou vypadne přes palubu mladý Henry Ellis. Z Křížkova překladu se čtenář dozví, že Ellisova tvář mizí ve vlnách, zatímco podle angl. originálu se snaží udržet hlavu nad hladinou (his face straining up out of the water). Překladatel navíc vynechal celou větu, že mu Mowett hodil volný konec zdvíhacího lana od prázdného člunového davitu (Mowett threw him the fall of the empty davit). No a nakonec si čtenář přečte, že Ellisovy ruce se potom objevily vzadu na vzedmuté vlně, zatímco podle angl. originálu byl v okamžiku daleko za zádí a zmítal se v kýlové brázdě (then he was away behind, bobbing on the wake) – nic o rukách ani vzedmuté vlně. Kniha str. 271 dole.

     Na brize spustili na vodu člun (jolu) a vydali se za nešťastníkem, spadlým přes palubu. V překladu se čtenář dozvídá, že čtvrtinu cesty zpět měli za sebou když v dalekohledu Jack uviděl, jak všichni veslaři padli v divokém zmatku na dno člunu. Záběry byly tak divoké, že se zlomilo jedno veslo a mrštilo člunem nazpátek. Jak může jedno zlomené veslo mrštit nazpátek několik metrů dlouhým člunem s několika muži posádky? Nemůže, je to naprostý nesmysl a v angl. originálu je jinak: Stroke had been pulling so hard that his oar had broken, flinging him backwards = veslař udávající tempo vesloval tak prudce, že se jeho veslo zlomilo a on byl vymrštěn z lavice. Veslaři vzadu udávajícímu tempo veslování se říká štrok. Kniha str. 272 uprostřed.

     V překladu se čtenář dozvídá, že Stephen poslal Cheslina dolů do kuchyně pro skalpely a doutníky. V angl. originále je to ale poněkud jinak: Stephen sent Cheslin for lancets, cigars, the galley bellows... Nic o tom, že by v kuchyni byly skalpely a doutníky. Překladatel nepochopil smysl věty a že jde o the galley bellows, tj. měch (dmychadlo) z kuchyně na rozfoukání ohně, který pak Stephen použil k oživování bezvládného a napůl utopeného Ellise. Správný překlad: Stephen poslal Cheslina dolů pro skalpely, doutníky a měch na rozfoukání ohně z kuchyně. Kniha st. 273 nahoře.
Pro ilustraci galley bellows z vraku lodi Mary Rose:


Pro čtenáře, kteří umí anglicky, uvádím celý odstavec, se zvýrazněním příslušných částí: 
Stephen sent Cheslin for lancets, cigars, the galley bellows; and as the lifeless Henry Ellis rose free of the deck so he swung him forwards two or three times, face down and tongue lolling, and emptied some water out of him. 'Hold him just so,' he said, and bled him behind the ears. 'Mr Ricketts, pray be so good as to light me this cigar.' And what part of the Sophie's crew that was not wholly occupied with the fishing of the sprung yard, the bending of the sail afresh and swaying all up, with the continual trimming of the sails and with furtively peering at the frigate, had the inexpressible gratification of seeing Dr Maturin draw tobacco smoke into the bellows, thrust the nozzle into his patient's nose, and while his assistant held Ellis' mouth and other nostril closed, blow the acrid smoke into his lungs...
V překladu tohoto odstavce se Křížek dopustil ještě několika dalších chyb, např. si nevšiml, že Stephen nasaje kouř do měchu a jeho hubici (nozzle) vsune do pacientova nosu, nebo si popletl slova acid a acrid, a napsal kyselý dým, místo správného štiplavý dým (acrid smoke).

     Zatímco v překladu je uvedeno, že přední košové ráhno se vyrvalo ze závěsů, podle angl. originálu přední brámové ráhno prasklo v závěsu (foretopgallantyard parted in the slings). Nepozornost překladatele, navíc o ráhnu se píše o několik řádků dále, kde to opět chybně přeložil jako spravování vyklouzlého ráhna, zatímco podle angl. originálu se jednalo o vyztužení prasklého ráhna (fishing of the sprung yard), viz angl. odstavec výše. Kniha str. 273 uprostřed.

     V knize se o francouzské fregatě píše, že ... Pod její přídí se pravidelně vzdouvaly vlny odstřikující bílou pěnu a její plavba působila těžkopádným dojmem. Angl. originál: The swell broke regularly under her bows, sending up white water, and she had a labouring air. Poněkud těžkopádný nenámořnický Křížkův překlad byl nahrazen vhodnějším: Přídí pravidelně rozrážela vlny a zvedala bíle zpěněnou vodní tříšt, a evidentně plula dost ztěžka. Alternativní překlad by mohl vypadat takto: Vlny se pravidelně rozbíjely o její příď, bílá tříšť se vznášela vzhůru, a evidentně plula dost ztěžka. Kniha str. 273 dole.


*      *      *

Ukázky některých dalších chyb v překladu L. Křížka v prvním vydání románu:


      Někteří čtenáři se patrně budou ptát, proč bylo nutné provést důkladnou revizi překladu L. Křížka, který je údajně považován za "dobrého" překladatele.

Důvody korekce překladu 1.vydání, přehledné shrnutí:
  • O’Brian (POB) si dal značnou práci, aby jeho romány obsahovaly přesnou námořní terminologii, a tomu má odpovídat i český překlad – v případě L.Křížka tomu tak ale není 
  • příliš mnoho chyb a nepřesností v překladu, včetně naprostých nesmyslů, nemajících s anglickým originálem nic společného (překladatel netušil, o co v anglickém textu jde)
  • občas popletený překlad
  • místy křečovitý překlad
  • překlad přesné námořní terminologie je amatérský, často chybný, spíše v moderním jachtařském stylu, s degradací řádu na válečné lodi z r. 1800 k modernímu civilnímu pojetí
  • překladatel občas chybně zaměnil slova a „překlad“ má jiný smysl, obvykle nonsens (např. heel/keel, curved/carved, acrid/acid, taste/toast, wake/wave, down/dawn, huzzay/huzzy, weeping/sweeping aj.)
  • překladatel občas vynechal nějaké slovo, několikrát část věty nebo dokonce celou větu
  • překladatel pro jednu a tutéž věc používá různé české výrazy, obvykle s jiným významem
  • nekonzistentní používání anglických a metrických měr – v textu jsou  palce, stopy, yardy, centimetry, metry, libry i kilogramy (opraveno na dobové anglosaské míry, které jsou v dílech 5 až 9)
  • občas špatný přepočet anglických měr na metrické, např. v délce lodi se překladatel spletl o celých 7 m!
  • překladatelova nedostatečná znalost námořních reálií Královského námořnictva
  • překladatelova neznalost námořní praxe (prací na lodi), takeláže, manévrování lodí
  • vymýšlení vlastních a používání pseudolodních (neodborných) názvů
  • potřeba sjednocení námořní terminologie s díly 5-9, které na rozdíl od Křížkových překladů dílů 1 až 4 prošly odbornou námořní korekturou

     Překladatel evidentně nepoužil žádný vhodný dobový námořní slovník (Falconer, Burney, Smyth), dobová pojednání o lodích (David Steel, Darcy Lever), ani moderní studie, především Brian Lavery: Nelson's Navy: The Ships, Men and Organisation, 1793-1815 (vydání z r. 1989 nebo novější); John Harland: Seamanship in the Age of Sail (z r. 1984); Brian Lavery: Shipboard Life and Organisation, 1731-1815 (z r. 1999); tedy literaturu, nezbytnou k porozumění námořních reálií a kterou použil POB (až na poslední titul).


Revize původního Křížkova překladu obsahuje:
  1. opravu chyb a nepřesností v překladu
  2. opravu překladatelských lapsů (překladatel vytvořil něco zcela jiného, než bylo v originálu, navíc naprostý nesmysl)
  3. nahrazení laických popisů, pseudolodních názvů a nenámořnického vyjádřování odbornou a přesnou námořní terminologií v souladu s originálním anglickým textem
  4. nahrazení moderních jachtařských názvů námořnickou terminologií
  5. sjednocení námořní terminologie s díly 5-9
  6. nahrazení řady výrazů vhodnějšími
  7. opravu nebo kompletní přepracování poznámek překladatele (vysvětlivky pod čarou)
  8. několik nových poznámek pod čarou (vysvětlivek) pro lepší srozumitelnost textu
  9. zhotovení nového obrázku brigy Sophie, opravu chyb popisků a doplnění popisků takeláže
  10. ke korekcím doplněno přes 1200 vysvětlujících komentářů (jen pro nakladatele)


     L.Křížek do českého překladu iniciativně přidal několik vlastních vysvětlivek pro čtenáře, bohužel většina z nich obsahuje nepřesnosti a chyby, nebo dokonce naprosté nesmysly, nemající s realitou nic společného. Takovým naprostým nesmyslem je např. překladatelova vysvětlivka na str. 97 dole:
* Kuří noha se nazývá tvar kasacích lan, jež se paprskovitě připevňují k spodnímu lemu plachty. Jejich konce jsou omotány šňůrou, jednotlivé prameny zakončené očkem jsou odděleny a obtočeny kolem sebe. Jsou tři a vytvářejí tvar podobný ptačímu pařátu. Jsou provlečeny plachtou (pokud možno ve švu) a přišity na její pravoboční stranu. (Pozn. překl)

Křížkovu poznámku jsem nahradil vlastní:
* Vraní pařát (angl. crowfoot) je provaz vedený paprskovitě z předního okraje koše dolů na dolní stěh přes průvlačnici, dřevěný podlouhlý blok s řadou otvorů (5-10). Samotná průvlačnice je ke stěhu připevněna pomocí malého kladkostroje o dvou kladkách, sloužícímu k napnutí provazu vraního pařátu. Dlouhý provaz je postupně veden z otvorů na předním okraji koše přes otvory v průvlačnici a zpět na koš. Vraní pařát zabraňuje dolnímu lemu košové plachty zachytit se pod předním okrajem koše a poškození plachty. (Pozn. kpt.KL)

Komentář: Křížkova vysvětlivka je naprostý nonsen již sama o sobě, uvedené informace se navzájem popírají: v první větě jsou lana připevněna k spodnímu lemu plachty, ve větě poslední přišity na její pravoboční stranu. Ve skutečnosti na lodi žádné kuří nohy v takeláži nejsou, jde o výmysl překladatele. Crowfoot = vraní pařát, a není na hlavní plachtě, ani to není „kasací lano“, ale provaz vedený paprskovitě z koše na dolní stěh, který zabraňuje dolnímu lemu košové plachty „zaseknout“ se pod košem, aby se plachta nepoškodila. Pokud tam vraní pařát není, může se stát toto, viz košovky brigy Niagara, repliky americké válečné lodi z r. 1812:
http://www.chicagonow.com/show-me-chicago/files/2011/07/tallship6Anderson-Niagara_450.jpg

Euphroe = průvlačnice vraního pařátu; podlouhlý dřevěný blok s řadou otvorů (5-10) pro provaz vraního pařátu, upevněný na stěhu pod košem pomocí kladkostroje.
http://i229.photobucket.com/albums/ee274/cerberusjf/DSC02933_zpspesmabyy.jpg

http://modelforum.cz/download/file.php?id=1099635



     Z námořnického hlediska je Křížkův překlad bídný – originální O'Brianův text je, co se týče odborné námořní terminologie, na vysoké úrovni – kromě pseudolodních neodborných výrazů jsou to také popisy námořních reálií. V jeho „překladu“ lodě plují tempem, běží, utíkají, zdrhají, ženou se, skáčou, uklouznou, plíží se, jsou v trysku, bleskově vyráží, mrštně se obracejí na bok, mrštně se někam vrhají, jako by to byly nějaké šelmy. Nic takového v angl. originálu ale není, jde o překladatelovu fantazii a zcela nenámořnické, tj. laické vyjadřování. Po námořnicku lodě plují rychle, unikají, kymácí se na vlnách, kolébají, proklouznou (např. mezi nepřátelskými loděmi), pomalu se plouží, rychle se obrací. Překladatel evidentně neviděl padesátimetrovou fregatu a o plavebních vlastnostech ráhnových plachetnic nemá vůbec ponětí.

     V Křížkově překladu se např. mnohokrát objevuje strážní koš, ačkoliv v anglickém originále nic takového není a žádný strážní koš na lodi nebyl. Křížek v textu také několikrát popletl různé významy anglického slova top: koš (plošina) a vrcholek stěžně.

     V textu knihy se rovněž nachází řada nenámořnických výrazů a  neodborných názvů: lodice místo člun; stožár místo stěžeň; upínačky místo úpony (shrouds); čtvercová plachta místo příčná / ráhnová plachta (square-sail) – častá chyba v neodborné české literatuře; pochozí lávka místo palubní vstup u brigy a palubní ochoz u fregat a řadových lodí (gangway); zvratička místo ráhnová otěž (brace); a další. Typicky laickým výrazem je koráb – toto slovo patří do pohádek, nikoli do textu s odborným lodním názvoslovím (a v anglickém originále nic takového není).



V Křížkově překladu se projevila jeho nedostatečná znalost námořních reálií a britského Královského námořnictva (Royal Navy), například:

·         na válečné lodi nejsou směny, ale strážní služby, hlídky (obojí nazýváno watch)
·         employment není zaměstnání, ale bojový úkol, mise (str. 15)
·         britská armáda a britské válečné námořnictvo byly zcela samostatné složky (services), nelze říct o námořním důstojníkovi, že to byl důstojník vojenských sil Jeho Veličenstva (str. 15)
·         britská armáda i námořnictvo měly zcela oddělené nezávislé soudy, v případě námořnictva nejde o vojenský soud, ale o admiralitní soud (admiralty court); obměnou vojenského polního soudu je v námořnictvu válečný soud (court martial)
·         námořníci neměli kolem krku kapesníky, ale šátky (str. 24 a další)
·         v posádce válečné lodi není žádný účetní, ale písař (clerk)
·         na brize není žádná pochozí lávka, chybný překlad slova gangway = vstup na palubu (str. 30 nahoře)
·         bocmanská píšťalka nevříská, ale vydává pronikavý vysoký a ostrý tón: http://www.hmssurprise.org/sites/default/files/sounds/bosun/AllHands.wav




     Na mnoha místech se L.Křížek také dopustil chyb začínajících překladatelů, kteří nemají dostačující znalosti reálií daného období a oboru – vybral ze slovníku první slovo, které mu připadalo vhodné.

      Níže uvedené ukázky konkrétních chyb představují pouze malý výběr překladatelských nedostatků z první kapitoly původního Křížkova překladu.

Chybně přeložené výrazy jsou označeny žlutě. Čísla stran odkazují na první české vydání románu z r. 2000:


str. 16 nahoře
Chybný překlad: ...byl bych se považoval za nejšťastnějšího člověka, i kdybych velel úplnému vraku, nebo těm neckám Vulture... jakékoliv lodi… takový obdivuhodný mědí oplátovaný pracant...
Anglický originál: ...should have thought myself the happiest of men with the command of the sheer-hulk, or the Vulture slop-ship ... any ship at all ... admirable copperplate hand...
Správný překlad: ...byl bych se považoval za nejšťastnějšího člověka, i kdybych velel přístavnímu plovoucímu jeřábu, nebo tomu plovoucímu skladišti Vulture… jakékoliv lodi… krasopis mědirytce na formuláři...
Komentář: Sheer-hulk není žádný vrak, ale přístavní plovoucí jeřáb, technicky přesně nůžkový plovoucí jeřáb (viz odkaz), který sloužil k usazování stěžňových pňů na trupy lodí; slop-ship nejsou necky, ale plovoucí skladiště. Nezná-li překladatel typy a druhy lodí, nechť a/ nepřekládá námořní literaturu, b/ pokud ano, nechť dá překlad k odborné korektuře. Zaměnit normální a oficiální plovoucí skladiště za necky může jen člověk neznalý námořních reálií. Copperplate = mědirytina, též rukopis mědirytce ale i písaře; zde Jack komentuje krasopis předtištěného formuláře pověření (admirable copperplate hand). Rozhodně to není „mědí oplátovaný pracant“, ale další překladatelská perla. Překladatel by měl překládat a ne si vymýšlet, navíc nesmysly.

str. 16 dole
Poznámka překladatele (vysvětlivka) je celkově zmatená, obsahuje chyby i naprosté nesmysly, a byla kompletně přepracovaná. Např. překladatel nezná typy lodí a chybně uvádí, že briga má zpravidla dva stěžně, zatímco ve skutečnosti briga je dvojstěžník, tj. má vždy dva stěžně.

str. 20 dole
Chybný překlad: Allen musí teď už být tisíc mil daleko...
Anglický originál: Allen must be twenty leagues away by now...
Správný překlad: Allen musí teď už být na šedesát mil daleko...
Komentář: Překladatelova neznalost dobových měr. League = 3 míle. Překlad má odpovídat originálu.

str. 21 nahoře
Chybný překlad: A já jsem byl nucen postarat se o všechno, co Allen nechal na starosti přístavním úřadům.
Anglický originál: And I have been obliged to make a draft of what he left for harbour duty.
Správný překlad: A já jsem byl nucen udělat soupis posádky, kterou zanechal k přístavní službě.
Komentář: V angl. originále nic o úřadech není, navíc je to nonsens – válečné lodě žádným „úřadům“ nepodléhaly. Organizačně nejvyšším stupněm byla admiralita, jí podřízené byly příslušné správy: námořní správa (obdoba vojenské správy), proviantní správa, transportní správa aj., a jejich komise.

str. 23 nahoře
Chybný překlad: A náčelník zbytek posádky rozstrkal po všech čertech v přístavu – nenechal mi jediného chlapa.
Anglický originál: And the commandant has made hay of what was left for harbour duty: not a man to spare.
Správný překlad: A velitel přístavu si z mužů určených pro přístavní službu vybral to nejlepší – nenechal mi jediného chlapa.
Komentář: Ve skutečnosti velitel přístavu Harte nesebral Jackovi všechny muže, ale vybral si ty nejlepší. O nějakém rozstrkání po všech čertech v angl. originálu vůbec nic není, jedná se o překladatelův výmysl. Podobných hloupostí je v Křížkově překladu více.

str. 32 nahoře
Chybný překlad: Ale to dítě, ten mládeneček Babbington, nesmí být ponechán na holičkách v těch hadrech.
Anglický originál: But that child, that youngster Babbington, could not be allowed ashore in those garments.
Správný překlad: Ale to dítě, ten mládeneček Babbington, nesmí být v těch hadrech puštěn na vycházku na břeh.
Komentář: komentáře netřeba, překladatelův nonsens je zcela evidentní.

str. 32 uprostřed
Chybný překlad: ...při obraně konvoje před hejnem alžírských dělových člunů...
Anglický originál: ...protecting her convoy from a swarm of Algeciras gunboats...
Správný překlad: ... při obraně konvoje před rojem dělových člunů z Algecirasu...
Komentář: Algeciras je ve Španělsku, nikoli v Alžírsku. Hejno lodí je něco jako hejno letadel nebo hejno tanků, naprosto nevhodný nenámořnický překlad slova swarm.

str. 32 dole
Chybný překlad: ... záďovými okny, jež se prostírala na zádi od jednoho boku ke druhému. Byl to elegantní vyřezávaný rámec pro jakýsi výjimečně skvělý Canalettův pohled na Port Mahon...
Anglický originál: ...the stern-windows that stretched from one side to the other of the after end - an elegant, curving frame for an extraordinarily brilliant, Canaletto view of Port Mahon...
Správný překlad: ...pod záďovými okny, jež se prostírala od jednoho boku ke druhému. Byl to elegantní obloukovitý rám pro jakýsi výjimečně skvělý Canalettův pohled na Port Mahon...
Komentář: O „vyřezávaném“ rámci v angl. originále nic není, tam je jinak: curving frame. Překladatel popletl slova curved a carved.

str. 32 dole
Chybný překlad: ...zjistil, že může sedět bez jakýchkoliv obtíží s hlavou vztyčenou – strop byl ještě nějakých třicet centimetrů nad ním...
Anglický originál: ...he found he could hold his head up with no difficulty at all - a good eighteen inches to spare...
Správný překlad: ... zjistil, že může sedět bez jakýchkoliv obtíží s hlavou vztyčenou – nad sebou měl dobrých osmnáct palců...
Komentář: V angl. originále je 18 palců, tj. 18 x 2,54 = 45,7 cm. Nejen, že centimetry jsou zde zcela nevhodné, ale překladatel navíc chybně přepočítal.


     Vzhledem k tomu, že tento článek bytní a je již příliš dlouhý, ukázky několika desítek dalších chyb budou zpracovány samostatně v dalším příspěvku.


*      *      *

     Celkové množství chyb v překladu je šokující, v této podobě neměla kniha vůbec vyjít. Překlad má být překlad, nikoli zjednodušené převyprávění, navíc na rozdíl od originálu plné chyb. Budiž přičteno ke cti nakladatele, že se rozhodl pro nové, důkladně opravené vydání, nikoli pouhou reedici původního překladu.

     Kolik z mých více než 1500 oprav Křížkova překladu Velitele šalupy se nakonec objeví ve druhém revidovaném vydání, v tuto chvíli nevím – na rozdíl od jiných nakladatelství, pro které jsem dělal překlady nebo korekce knih v minulosti, mně Talpress neposlal finální text po jazykové korektuře k závěrečné kontrole před odesláním k tisku, a zatím nedorazil ani autorský výtisk.

     Stejné připomínky, jako k prvnímu vydání prvního dílu, se týkají dalších O'Brianových námořních románů přeložených L. Křížkem, tj. druhého až čtvrtého dílu, které rovněž neprošly odbornou námořní korekturou (Kapitán fregaty, HMS Surprise a Výprava na Mauritius). Také zde Křížkův překlad obsahuje velké množství nepřesností, chyb i naprostých překladatelských lapsů, nejen v námořní terminologii, a to v rozsahu podobném, jako v díle prvním – například v třetím dílu HMS Surprise počet nedostatků o dost převyšuje tisíc. O nerealistických obrázcích na obálkách těchto dílů nemluvě.

     Svoji spolupráci na odborné námořní terminologii dalších dílů O'Brianovy námořní ságy jsem se rozhodl ukončit již dříve (nechtěl jsem již dělat ani 9. díl Přístav zrady). Korektura neuvěřitelného množství překladatelských chyb L. Křížka v prvním díle, která mne silně iritovala, toto mé rozhodnutí jen posílila a potvrdila.

     Domnívám se, že většinu čtenářů námořní románové série Patricka O'Briana správná námořní terminologie v podstatě nezajímá, těm jde primárně o napínavý děj, o dobrodružný příběh. Chybně přeložené lodní, geografické, astronomické, ale i další reálie jim unikají a během čtení je obvykle přeskakují a neregistrují je. Některé čtenáře tyto odborné námořní reálie dokonce iritují a překáží jim. Tito nenároční čtenáři mohou být s Křížkovým "překladem" spokojeni, a někteří dokonce i nadšeni. Kvalita a přesnost překladu námořní terminologie zajímá patrně jen malé procento čtenářů. Tato menšina čtenářů, která vlastní Křížkem "přeložené" díly 1 - 4 a očekává, že, přesnost námořní terminologie odpovídá anglickému originálu, bude nutně zklamána.


Několik lodních názvů, převážně takeláže, pro lepší porozumění
textu v románu. Vlastní popisky s použitím obrazu na obálku knihy
od malíře-marinisty Geoffa Hunta.


     Překladatel L.Křížek v prvním vydání nekonzistentně použil metrické i staré anglické míry, v jeho textu jsou centimetry, metry i palce, stopy, yardy, sáhy, libry i kilogramy. V několika případech překladatel chybně přepočítal anglické míry na metrické. Nakladatelství Talpress jsem navrhl přidat do opraveného druhého vydání, kde jsou ponechány dobové anglické míry, přehled těchto jednotek, aby je čtenář nemusel pracně dohledávat.


Anglické míry použité v druhém opraveném vydání (a v dílech 5-9):

Námořní jednotky délky:
kabel (cable) = 185,3 m (desetina námořní míle)
námořní míle (nautical mile) = 6080 stop = 1,853 km

Délkové jednotky:
palec (inch) = 2,54 cm
stopa (foot)  = 12 palců = 30,48 cm
yard = 3 stopy = 91,44 cm
sáh (fathom) = 6 stop = 1,83 m

Váhové jednotky:
libra (pound) = 0,4536 kg
kámen (stone) =14 liber = 6,350 kg
centnýř (hundredweight) = 112 liber = 50,802 kg

Objemové jednotky:
pinta (pint) = 0,568 litru
galon (gallon) = 8 pint = 4,546 litru

Metrické hodnoty dle britské vyhlášky pro přepočet starých jednotek: The Units of Measurement Regulations 1995 (Statutory Instruments 1995 No. 1804).
http://www.legislation.gov.uk/uksi/1995/1804/made



Literatura

  • Patrick O'Brian: Master and Commander. HarperCollins, London 1994.
  • Patrick O'Brian: Velitel šalupy. Talpress 2000 (1. vydání). Překlad L. Křížek. Text neprošel odbornou korekturou, obsahuje mnoho chyb i řadu vyložených překladatelských nesmyslů.
  • Patrick O'Brian: Velitel šalupy. Druhé, opravené vydání 2017.


Webové odkazy




*        *        *

Geografické informace


     Děj námořního románu „Velitel šalupy“ se odehrává v letech 1800-1801, především v západním Středomoří. V té době měli Britové námořní základny v Gibraltaru a na ostrově Menorca, v přístavu Mahon (anglicky Port Mahon), a později po kapitulaci Francouzů také na Maltě. Port Mahon byl název pro celý chráněný záliv s přístavním městem Mahon, kde kotvily britské válečné i obchodní lodě. Přístav sloužil k zásobování lodí materiálem, střelivem, pitnou vodou a proviantem; k provádění oprav lodí menšího rozsahu. Odsud vyplouvaly britské válečné lodě k ochraně konvojů obchodních lodí před Francouzi a korzáry jiných národností, nebo k plavbám do určených oblastí, kde křižovaly a pátraly po válečných a obchodních lodích nepřítele. V Port Mahon se rovněž nacházela britská vojenská posádka a špitál pro nemocné a raněné.

Záliv Port Mahon na ostrově Menorca, nedatovaný akvarel, kolem roku 1800. Pohled směrem k ústí zálivu, vpravo je Špitální ostrov, vlevo kotví britská válečná řadová loď o dvou palubách. Malíř Anton Schranz (1769-1839) se narodil v Rakousku, studoval malířství v Římě, od roku 1791 žil a tvořil na ostrově Menorca. V roce 1818 se s rodinou přestěhoval do Valletty na ostrově Malta. Schranz maloval především přístavní scenérie, často na zakázku britských námořních důstojníků. Britové okupovali Menorcu v letech 1798-1802.


Britský plán zálivu a přístavu Mahon na ostrově Menorca z r. 1803. Zdroj wikipedia, přidán vlastní překlad vysvětlivek (References).


Letecký pohled na záliv Port Mahon (španělsky Mahón) od severovýchodu, s označením některých míst zmiňovaných v románu "Velitel šalupy". Písmeno "z" označuje malé zátoky – v angličtině se nazývají "creeks", což překladatel L. Křížek chybně přeložil jako "potůčky" ("Velitel šalupy"str. 335 nahoře, Talpress, 1. vydání z r. 2000).
Foto © Olajedatos Aerofotografias


Záliv Port Mahon, ostrov del Rey, dříve Špitální ostrov - jak starý název ostrova napovídá, byla na něm nemocnice (budova vlevo). Foto © Menorca atlas náutico


Záliv Port Mahon, pohled na loděnici a arzenál na severním břehu v současnosti.
Foto wikipedia



P.S.: Označení napoleonské války pro celou románovou sérii je použito pro zjednodušení také pro první díl ságy. Striktně vzato, za napoleonské války je označováno období 1803-1815, první díl románové ságy se odehrává v období francouzských revolučních válek. Nicméně v roce 1800, kdy začíná děj románu "Velitel šalupy", byl Napoleon prvním konzulem a v podstatě vládcem Francie, stvrzený ústavou roku VIII z 24. prosince 1799 (Constitution de l'an VIII), a někteří historikové považují za konec francouzské revoluce právě nástup Napoleona jako prvního konzula.

   Kromě již výše avizovaného dalšího pokračování o překladatelských chybách v prvním vydání románu „Velitel šalupy“ z r. 2000 se ještě chystám napsat příspěvek o brize Sophie, fregatě Surprise a některých technických, námořních a historických reáliích té doby, souvisejících s románovou ságou Patricka O'Briana.

   Jak jsem uvedl ve svém prvním článku o námořních románech Patricka O'Briana v lednu 2014 (viz zde), v knihách se nachází poměrně dost odborné námořní terminologie včetně námořnického žargonu, který je mnohdy nesrozumitelný i pro čtenáře, jejichž rodnou řečí je angličtina. O'Brian se nějakým vysvětlováním námořních reálií příliš nezabýval, dohledání a porozumění ponechal na samotných čtenářích. V anglosaském světě však existuje řada publikací, kde si mohou čtenáři význam námořních výrazů najít: především dobové námořní slovníky (marine dictionary) a knihy o námořnickém řemesle (seamanship), nebo dokonce speciálně napsané průvodce světem Patricka O'Briana a královským námořnictvem té doby. Český čtenář takovou možnost nemá a je myslím škoda, že v překladech O'Brianových románů není více vysvětlivek, nebo že český nakladatel nepřidal alespoň k prvnímu dílu několikastránkový doslov s vysvětlujícím popisem námořních reálií, se schématy a nákresy manévrů lodí apod. Na českém internetu je kvalitní námořní terminologie žalostně málo, řada laických příspěvků obsahuje velké množství chyb. Když jsem začal na překladech O'Brianových románů spolupracovat, chvíli jsem koketoval s myšlenkou napsat pro české čtenáře námořního průvodce s řadou ilustrací, pro lepší porozumění textu knihy. Nakladatelství Talpress ale vydává pouze překlady literatury a tak jsem od této myšlenky upustil.



Vystavil v
Štítky: , , , , ,

Žádné komentáře:

Okomentovat