Anotace nakladatelství:
Na rozdíl od většiny knih o Titaniku, které pojednávají o jeho plavbě a ztroskotání, a technické detaily zmiňují jen okrajově, se tato publikace zabývá naopak hlavně technickou stránkou a nabízí tak ojedinělý a fascinující pohled na konstrukci, stavbu a provoz jedné z nejznámějších pasažérských lodí 20. století. V knize, kde fundovaný text doprovází téměř 200 ilustrací, se čtenář dozví, jak byla tato obrovská loď postavena, spuštěna na vodu a vystrojena k plavbě; porozumí komplikované obří strojovně a pozná okázalé ubytovací prostory pro cestující, o kterých si vyprávěla celá edvardovská Británie. Čtenář se také dozví o mnoha povinnostech a odpovědnosti kapitána lodi a také o tom, jak hlavní strojník udržoval tuto ohromnou loď a její systémy v chodu. Českému čtenáři se vůbec poprvé dostává do rukou kniha s podrobným technickým popisem jedné z nejznámějších lodí v dějinách.
Práce na knize byla pro mne zajímavá po technické stránce – zatímco překlad kapitol týkajících se konstrukce lodi, palubního oddělení, záchranných člunů a popisu plavby nepředstavoval problém, hodně času jsem strávil studiem knih a materiálů o parních strojích a turbíně. Jako absolvent oboru stavba lodí a lodní stroje jsem sice něco málo věděl, ale řada detailů mi byla nejasná. Překvapilo mne, že prakticky co zdroj, to jiné názvosloví pro totéž. Strojní část překladu – kapitolu „Pohonné zařízení“ – jsem konzultoval s ing. Přemyslem Pokorným Ph. D. z VÚT Brno a Ing. Branko Remkem CSc z ČVÚT Praha, který provedl technickou korekturu. Oběma pánům patří mé poděkování za jejich pomoc na překladu.
Kniha obsahuje mnoho technických obrázků s popisky a abych nemusel zdlouhavě označovat anglické názvy a zpracovávat přílohy s českými názvy pro editora a poté je znova kontrolovat, z časových důvodů jsem zafušoval také jako grafický editor a provedl u většiny editaci sám a doplnil české popisky přímo v obrázcích. Například nad popisky na plánech Titaniku na stranách 50-55 jsem strávil tři dny.
Musím dodat, že přibližně polovinu času věnovaného překladu knihy jsem strávil rešeršemi a čtením zajímavých technických materiálů o Titaniku a lodích třídy Olympic. Při hledání doplňujících technických informací na internetu jsem narazil například na velmi zajímavé staré dokumentární filmy o výrobě kotev a kotevních řetězů v železárně v Nethertonu, kde byly také vyrobeny kotevní řetězy pro Titanic. Zajímavé dokumenty o těžké manuální práci dělníků v železárně zároveň poskytnou čtenáři knihy lépe pochopit popis výroby na stránkách 72-73 knihy:
V roce 2010 v městečku Netherton zorganizovali připomínkové spřežení táhnoucí repliku kotvy Titaniku. Video z této akce:
Vyhledání dalších informací o této kotvě na webu:
Titanic replica anchor
Titanic anchor+Netherton
Během rešerší jsem s údivem zjistil, kolik nesmyslných úvah bylo napsáno v knihách, novinách a na internetu o kormidelních povelech a manévrování Titaniku těsně před srážkou s ledovcem. Zvláštní, či spíše typické je, že čím méně pisatelé o lodích věděli, tím víc byly jejich názory kategorické a jedině správné. V knize "Titanik - Technický průvodce" jsou kormidelní povely jednoznačně vysvětleny. Důležitou informací je, že obrácený systém povelů z plachetnic (na kormidelní páku) na moderní povely na kormidelní kolo a ploutev byl změněn teprve po roce 1930! Že si ta spousta pisálků - a že jich bylo - před vyjadřováním se k oboru, o kterém nic nevědí, neudělala ani tu základní rešerši.
Čtenáři anglického originálu knihy jsou proti českým v obrovské výhodě – pokud nerozumí některému technickému výrazu, snadno si vysvětlení, popis nebo vyobrazení najdou na internetu, o dostupné tištěné kvalitní literatuře včetně slovníků nemluvě. Kvalitní web s českým odborným lodním názvoslovím ani tištěný námořní slovník neexistují (nedávno vydaný „Velký slovník lodí a moře“ není odborný, jak je veřejnosti předkládáno, to je výmysl překladatele nebo nakladetele – britský nakladatel v originále výslovně upozorňuje, že se nejedná o odborný slovník. Do češtiny jej překládal jachtař-amatér bez hlubší znalosti problematiky, který si mnohé při překladu jednoduše vymyslel. K tomuto pseudoslovníku se vrátím v samostatné recenzi). To málo, co na českém internetu je, vytvořili amatérští nadšenci bez hlubších znalostí a jejich příspěvky, bohužel, obsahují mnoho chyb, nepřesností i vyložených nesmyslů. Když jsem překládal stránky 72-73 o výrobě kotev a kotevních řetězů a viděl to množství technických názvů, pro širší čtenářskou veřejnost nesrozumitelných, nabídl jsem Gradě přidat do volného místa za seznamem literatury v češtině obrázek kotvy Titaniku s popisem jednotlivých částí. Britské nakladatelství Haynes ale nedovoluje bez konzultace a souhlasu upravovat překlady jejich publikací a protože na zdlouhavou korespondenci již nebyl čas, aby se neohrozil plánovaný termín českého vydání, obrázek se do knihy nedostal. Dávám jej proto k dispozici majitelům knihy zde, pro lepší představu, co text v knize popisuje:
 |
| Hallova kotva s českými popisky jednotlivých částí |
Já osobně bych v této technicky zaměřené knize uvítal větší počet ilustrací s popisky, které by pomohly lépe porozumět odbornému textu a podrobnější plány lodi. Pro „titanikofily“, kteří chtějí o Titaniku vědet více technických informací, je nejlepší dvoudílná publikace o více než 900 stranách od Bruce Beveridge a kol.; knihy jsou ale dostupné pouze v angličtině:
Titanic: The Ship Magnificent: Volume 1: Design and Construction
Titanic: The Ship Magnificent: Volume 2: Interior Design and Fitting Out
Titanic: The Ship Magnificent: Volume 2: Interior Design and Fitting Out
Žádné komentáře:
Okomentovat