sobota 6. září 2014

NÁMOŘNÍ FILMY Z NAPOLEONSKÝCH VÁLEK - ČÁST 3.

Brity ukořistěný francouzský Papillon (vpravo) pálí na jednu z francouzských korvet (vlevo). K externím bojovým záběrům byly použity modely lodí. Model Papillonu byl udělán podle skutečné lodi Grand Turk, která v seriálu představovala několik lodí: kromě HMS Indefatigable a francouskýc fregat Papillon a Loire také španělské fregaty. Model korvety vlevo byl zhotoven podle dobových plánů a je realistický, model Papillonu vpravo má se skutečnou fregatou pramálo společného. Scéna z 1. epizody seriálu Hornblower - Rovná šance

Třetí část série článků o námořních filmech z napoleonských válek je věnována divácky nejúspěšnějšímu TV seriálu s námořní tématikou - Hornblowerovi. Rozsah článku je výrazně větší - knížky o Hornblowerovi jsem hltal jako kluk, nejprve čtyři dostupné v češtině a další díly v polštině, později jsem celou ságu přečetl v angličtině - Hornblower je pro mne tedy srdcová záležitost z mládí. Knížky o Hornblowerovi byly pro mne před mnoha lety výchozím impulsem k hlubšímu studiu námořních válek 1793-1815. Románová sága o Hornblowerovi patří k tomu nejlepšímu z námořní dobrodružné literatury, není proto divu, že se dočkala - alespoň částečně - filmového zpracování.


Hornblower

Velká Británie 1998-2003
dobrodružný TV seriál, 8 epizod x 90-100 minut
hodnocení IMDb 8,0 - 8,3
hodnocení CSFD 79 - 86%
v ČR byl seriál vysílán s českým dabingem

Příběhy fiktivního hrdiny Horatia Hornblowera, důstojníka britského Královského námořnictva, byly zfilmovány na motivy románové ságy britského spisovatele C. S. Forestera (1899-1966). Romány a povídky, vydávané na přeskáčku a nepravidelně v letech 1937-1967, sledují osudy hlavní postavy od mladičkého kadeta, vstupujícího na palubu první lodi v roce 1794 (v TV seriálu je to rok 1793), až po admirála, v období napoleonských válek až do r. 1848. V češtině byly vydány jen čtyři romány z celkem jedenáctidílné ságy (v letech 1947-1949 Šťastný návrat, Řadová loď, S vlajícími prapory a Velitel eskádry).

Seriálové epizody:
1. Rovná šance (The Even Chance) 1998
2. Důstojnické zkoušky (The Examination for Lieutenant) 1998
3. Vévodkyně (The Duchess and the Devil) 1999
4. Žabáci a Langusty (The Frogs and the Lobsters) 1999
5. Vzpoura (Mutiny) 2001
6. Odplata (Retribution) 2001
7. Věrnost (Loyalty) 2003
8. Povinnost (Duty) 2003

Každá epizoda se skládá ze dvou částí, v České televizi byly odvysílány obě části najednou. První čtyři epizody byly natočeny na motivy povídek jediné knihy: „Mr. Midshipman Hornblower“ (Kadet Hornblower); 5. a 6. epizoda volně na motivy knihy „Lieutenant Hornblower“ (Poručík Hornblower) a epizody 7-8 na motivy knihy „Hornblower and the Hotspur“ (Hornblower a Hotspur). Údajně měl seriál pokračovat, k natáčení dalších dílů již ale nedošlo.

Děj TV seriálu se v mnoha místech liší od knižní předlohy, někdy velmi výrazně. Některé postavy jsou přidány, u jiných byla změněna jejich role a význam v příbězích - scenáristé si zvlášť oblíbili postavu kapitána a později admirála Pellewa, který se objevuje ve všech epizodách. Historická hodnověrnost seriálu v jednotlivých dílech kolísá, pro větší dramatický efekt se filmaři občas uchýlili k naprostým nesmyslům jak historickým, logickým a technickým, typickým pro odfláknutý přístup k historii á la Hollywood. Na rozdíl od velkých filmových studií měli televizní producenti omezený rozpočet, skromnější výpravu a některá technická omezení lze proto pochopit (např. absence plavbyschopných replik lodí z napoleonských válek či modelové bitvy), řada nesmyslů ale v seriálu být nemusela. U tak zkušeného režiséra jako Andrew Grieve, známého např. vynikající sérií o detektivu Hercule Poirotovi, některé zbytečné historické a technické nesmysly nemile překvapují. Péče o námořní reálie je ve srovnání s filmem „Master and Commander: Odvrácená strana světa“ výrazně slabší a kolísavá.



Některé chyby a nesmysly v seriálu

Lodě použité v seriálu nejsou dobové repliky, je na nich vidět moderní výstroj, jaká v době napoleonských válek neexistovala, např. moderní kotvy a kotevní řetězy, ocelové lanoví, třmeny a moderní kladky (některé části moderní takeláže filmaři zamaskovali, např. ocelové šroubové stahováky pomocí kašírovaných upínacích kladek). Moderní plachetnice mají jiné proporce, než lodě za napoleonských válek.

Bojové scény jsou často chaotické, v rozporu s pověstí dobře vycvičených a sehraných britských posádek.

Rychlost dělostřelby je někdy příliš velká a neodpovídá dobovým reáliím. Britské posádky dokázaly běžně vypálit 3 výstřely za 5 minut, velmi dobře vycvičené a sehrané osádky děl (gun crews) na fregatách a šalupách dokázaly střílet rychleji.

Většina scén bojových střetů lodí je snímána za bezvětří, v některých scénách si filmaři se změnami směru větru větru a poloh lodí velkou hlavu nedělali, takže některé modely „plují“ proti větru.

V některých scénách pluje loď na levoboční vítr, o vteřinu později má vítr zprava, aniž by vykonala nějaký manévr.

Filmová loď (Grand Turk) neodpovídá fregatě, ale o třídu nižší válečné šalupě - fregaty ani trojstěžňové šalupy z napoleonských válek ale takto nevypadaly, Grand Turk je fantasy loď.

V 1. epizodě se HMS Indefatigable nachází v nepřátelských vodách a děla nejsou nabitá, vysunuta do střílen a připravená k palbě - za tak závažné opomenutí by veliteli lodě hrozil válečný soud. Naprosto nemyslitelné, aby zkušený kapitán jako Pellew připustil takové zanedbání bojové připravenosti.

Kapitán Pellew dává kormidelníkovi rozkaz „Kormidlo na levobok“ a ten otáčí kormidelním kolem vlevo. V té době se ale povely vydávaly nikoliv na kormidelní kolo, ale na vychýlení kormidelní páky, tj. pro vychýlení kormidelní páky vlevo je nutno otočit kormidelním kolem vpravo! Tento systém povelů na kormidelní páku platil až do roku 1930!

Vnitřní prostory filmových lodí jsou často téměř prázdné - na válečných lodích s početnou posádkou a naložených zásobami bylo ve skutečnosti hodně těsno.

„Páááál!“ Kadeti stojí těsně vedle sebe a jeden po druhém opakují rozkaz k palbě. Ve skutečnosti veleli divizím, tj. několika dělům, a byli od sebe mnohem dál. Epizoda 1. - Rovná šance
 
Jedním z filmařských nesmyslů je dramaticky působící, ale naprosto nerealistický závěr souboje kadetů Hornblowera a Simpsona, kdy jako deus ex machina zasáhne kapitán Pellew, který z dálky osobně zastřelí z muškety Simpsona, chystajícího se zákeřně probodnout Hornblowera dýkou. Z TV filmu zcela zmizel smysl názvu epizody „Rovná šance“ - tou měl být způsob souboje, který jako poškozený na cti zvolil Hornblower. Protože si byl vědom, že proti dobrému střelci a šermíři Simpsonovi nemá naději, zvolil Hornblower souboj na pistole, z nichž jen jedna bude nabitá, a střílet se bude na vzdálenost jednoho yardu (0,9 m) - v tom spočívá ona "rovná šance". V knize jinak zakázané souboje důstojníků kapitán Keene z HMS Justinian povolí, ale tajně nařídí, aby soubojové pistole byly nabity jen střelným prachem, bez kulí. Epizoda 1. - Rovná šance

Na britském škuneru vezoucím proviant do Gibraltaru hlídka na stěžni zpozoruje španělskou loď a hlásí „Loď před přídí vpravo!“ a přitom ukazuje na opačnou stranu, někam na levoboční příď. Nad anglickým titulkem je dobře vidět jednoduchý saling (crosstrees), černě natřené zkřížené trámy u zdvojení stěžně a stěžňovou (košovou) čnělku.
Epizoda 2. - Důstojnické zkoušky

O chvíli později Španělé britský škuner potopí. Část posádky se zachrání na kusu stěžně, kde vidíme velký koš se zábradlím (top), ale škuner má jen jednoduchý saling ze zkřížených trámů (crosstrees), což je dobře vidět nejen na modelu, ale také na předchozí fotografii hlídky na stěžni. Na modelu je zdvojený spoj stěžně a čnělky natřen černě, na skutečné lodi je nenatřený, jen lakovaný. Epizoda 2. - Důstojnické zkoušky

V 3. epizodě se nějak vytratil smysl jejího názvu - Vévodkyně a ďábel (The Duchess and the Devil) - ďábel ve smyslu pokušitele, aby Hornblower nedbal na své čestné slovo a nevrátil se po záchraně španělských trosečníků z britské fregaty zpět do španělského zajetí.


Když Španělé žádají, aby se Hornblower vzdal, jejich loď postupně vypálí tři dělové výstřely. První sestřelí košové ráhno škuneru Le Réve i s plachtou, nižší přední ráhno visí zlomené. Třetí výstřel opět sestřelí již dříve sestřelené přední ráhno a košová plachta je stále na stěžni.

Hornblower je zavřen do malé díry na samotku, kde si nemůže ani pořádně stoupnout či lehnout. Když je po několika dnech puštěn ven, je hladce oholen.

Ve 4. epizodě se při ústupu britské jednotky shromáždí na pláži a moře je pusté široko daleko, za okamžik se náhle zjeví HMS Indefatigable a začne nad hlavami Britů na pláži pálit na blížící se Francouze - k tak rychlému přiblížení by loď potřebovala raketový pohon. Ukázka typické hollywoodské efektní „dramatické zkratky“.

Epizoda 5. - HMS Renown má na palubě pouze dva čluny, proti předpisovým pěti. Když loď uvízne na mělčině, pokusí se posádka o stažení lodi na hlubší vodu pomocí zavezené kotvy. Filmaři nechali velkou těžkou kotvu naložit na člun takovým způsobem, že by nešla shodit do vody. Takto napříč uložená se zavážela menší přitahovací kotva (kedge anchor) nebo proudová (stream anchor), byla však uložena na pákách od vratidla, aby se dala lehce přizvednout a sklouzla do vody. Zavážení velké kotvy člunem se provádělo jinak - na větším člunu, s kotvou uloženou podélně, s příčkou napříč a rameny kotvy za zádí, vně člunu; nebo zavěšením kotvy pod člunem, případně zavěšením kotvy mezi dva čluny.

Takto uložená kotva na člunu by nešla shodit do vody. Záběr na potápějícím se člun po zásahu děla ze španělské pevnosti. Epizoda 5. - Vzpoura

Jeden za způsobů zavážení kotvy člunem. Dobová ilustrace z příručky námořní praxe (Luce: Text-Book of Seamanship, 1891). Ilustrace sice pochází z pozdější doby, ale princip je shodný pro období napoleonských válek.

Epizoda 6. - Když Španělé vtrhnou do kajuty a střílí na kapitána Sawyera a kadeta Wellarda, stojí Wellard po jeho levici. V záběru o pár vteřin později leží mrtvý kadet po Sawyerově pravici.

1. Kompasnice (dřevěný stojan s mosaznou krycí kopulí) z 20. století na ukořistěném španělském škuneru La Gaditana - filmaři si nedali práci s jeho jednoduchým zamaskováním - třeba kompasnicí (skřínkou) z natřeného kartonu. 2. Moderní kladka s ocelovým závěsem, která se začala používat o mnoho let později. O pruhovaném tričku námořníka u kormidla ani nemluvě...... Epizoda 6. Odplata

V 7. epizodě, kde ponechávám stranou nerealistickou podobu šalupy Hotspur, se filmaři obzvlášť „vyznamenali“ řadou nelogičností včetně historického nesmyslu. Nejprve je to těžko uvěřitelný únik Hornblowera a jeho mužů z francouzské pevnosti pomocí kladkostrojů, poté vytržení těžkých okovaných dveří otevíraných dovnitř z kamenného ostění jedním malým kladkostrojem zvenčí. Následuje příliš snadné vyhození francouzské pevnosti plné vojáků do vzduchu, korunované ignorováním základních fyzikálních zákonů, kdy po obrovské explozi jsou Hornblower a jeho druhové, nacházející se jen pár metrů od místa výbuchu, zcela nezraněni, bez nejmenšího škrábnutí. S fyzikálními zákony rychlosti šíření tlakové vlny si filmaři těžkou hlavu nedělali, či spíše o něčem takovém neměli ani potuchy. Korunu všemu scenárista nasadil zradou britského kapitána irského původu Hammonda, který přejde na francouzskou stranu - nic takového se ve skutečnosti ani v románu nestalo.

Nesmysly pokračují i v 8. epizodě, např. když Francouzi jediným výstřelem polního děla z pobřeží zasáhnou vzdálený odplouvající britský člun s kapitánem Bracegirdlem a člun vybuchne! V posledních dvou epizodách filmaři nakupili největší počet chyb, nelogičností a nesmyslů, v historické hodnověrnosti a námořních reáliích mezi epizodami 5.-6. a 7.-8. je značný kvalitativní rozdíl.

Výše uvedený výčet není úplný, v seriálu je chyb, vyložených nelogičností i nesmyslů více. Většiny technických chyb si drtivá většina diváků vůbec nevšimne. Některé nesmysly, jako např. vyhození francouzské pevnosti do vzduchu v epizodě 7. a zrada britského kapitána irského původu Hammonda, který přejde na francouzskou stranu, jsou pro člověka trochu znalého historie a vojenství přeci jen těžko stravitelné. Je poněkud smutné, že většina chyb v seriálu je zcela zbytečná.



Český dabing

Obecně je dabing horší originálu, běžným nešvarem je zkracování nebo vypouštění celých vět a co je vůbec nejhorší, změna smyslu vět. Není tomu jinak ani v seriálu Hornblower, zejména v námořní terminologii - zmatky v překladech hodností a typech lodí, nedobové a někdy prapodivné povely a rozkazy; překladatel si plete průliv a průplav, nevhodné používání slova flotila apod. Jako námořník jsem obzvláště trpěl při poslechu prapodivných a nesmyslných překladů různých povelů. Naše-vaše televize dokáže vyhodit milióny za pofiderní logo, ale vydat pár tisícovek na odborného námořního poradce se jim evidentně nechtělo.

Na začátku 2. epizody se např. divák dozvídá, že Hornblower byl povýšen na poručíka-čekatele - ve skutečnosti se jednalo o pověření dočasným zastupováním chybějícího poručíka (acting lieutenant), nikoliv povýšení. Hodnost poručík-čekatel v Royal Navy neexistovala. O chvíli později na britském škuneru vezoucím proviant do Gibraltaru vydává kapitán Foster nesmyslný rozkaz „Kormidlo ostře proti větru!“ - to je nonsens, nic takového námořníci neznají. Správně má být „Kormidlo na závětrný bok!“ nebo rozkaz kormidelníkovi „Ostře na vítr!“, tj. vyostření lodi, nikoli kormidla! Abych přiblížil dabingovou idiocii - je to jako by v pořadu o vaření kuchař řekl: pod nakrájené maso podložíme rozpálenou pánev.

Zatímco v anglickém originále vydává Hornblower rozkaz k postupné palbě, jak se budou děla dostávat do palebného záměru (Fire as you bear!), v českém dabingu Hornblower přikazuje „Palte ráz naráz!“ Ukázka nedokonalosti dabingu, kdy krátké anglické věty lze těžko přeložit přesně, když v češtině jsou výrazně delší. Nicméně i tak to šlo přeložit lépe, když už ne zcela přesně, např. „Palte postupně!“  Epizoda 1. - Rovná šance

Další z překladatelských perel českého dabingu: kapitán Pellew vykřikne stupidní rozkaz „Plnými děly, pal!“  I divák nemající o dělostřelbě žádné znalosti ví, že střelba z prázdných děl by byla, slušně řečeno, k ničemu. V anglickém originále velí Pellew k palbě ob jedno dělo (Alternate guns, fire!), tj. nechce  plnou boční salvu, kdy pálí všechna děla najednou (full broadside), ani valivou palbu, tj. postupnou střelbu jednoho děla po druhém (rolling broadside). Český překlad mohl znít např.: „Děla střídavě pal!!“ Epizoda 4. - Žabáci a langusty



Pozitiva TV seriálu o Hornblowerovi

Seriál má atmosféru, dramatičnost a dokáže zaujmout. Je sice plný historických a technických chyb, má však také řadu pozitiv a ukazuje mnohé reálie válečného námořnictva té doby. Bojové scény s modely lodí sice mají určité nedostatky, celkově však působí celkem přesvědčivě. Mnohé události byly zpracovány podle skutečnosti, zejména podle Námořních kronik, a řada detailů odpovídá dobovým reáliím, např.:

Hned v úvodu 1. epizody je velmi hodnověrně ukázáno podpalubí HMS Justinian: stísněné nízké prostory, plno ženštin a bujarého veselí popíjející posádky - typická scéna na palubách válečných lodí kotvících v anglických přístavech. Aby naverbovaní námořníci nedezertovali, nepouštěli je kapitáni na břeh a raději nechávali na lodích pobývat „manželky“ námořníků, což byly v drtivé většině lehké děvy z přístavu.

Výuka kadetů na palubě lodi a jejich služební povinnosti, příprava na důstojnické zkoušky na poručíka a průběh zkoušek. V 8. epizodě je ukázána jedna z povinností kadetů starat se o signalizaci - mladý kadet Hammond např. nezvládá knihu signálních kódů a je 1. poručíkem Bushem napomenut.

Signály bocmanskými píšťalkami a bubnováním.

Noční přepadová akce člunů, kdy se britské oddíly zmocní francouzské lodi zakotvené na řece. Tato je zpracována podle skutečnosti. Podobné přepadové člunové akce podnikali britští námořníci často, ve všech koutech světa.

Hlídkování a křižování britských lodí na moři a zajímání francouzských obchodních lodí, odesílání ukořistěných lodi do Anglie s malou kořistní posádkou pod velením poručíka nebo kadeta. Tato dlouhá a monotónní činnost byla hlavní náplň služby na moři.

Ubytování kapitána, důstojníků a mužstva. Velmi dobře např. ukázány kajuty oddělené plátěnými přepážkami na HMS Renown (5. a 6. epizoda). Důstojníci spali v závěsných lůžkách, mužstvo v zavěšených hamacích z plátna, nikoliv v sítích, jak často uvádí podřadná literatura.

Problematika zásobování eskader lodí potravinami v určitých oblastech, např. Gibraltar, zadržení či ničení zásobovacích lodí nepřítelem - válečnými loděmi nebo korzáry, nákup živého dobytka a dalších potravin v severní Africe a nakládka dobytka na kotvící loď z voru.

Stravování důstojníků a řadového mužstva.

Poloviční dávky jídla, když začaly docházet zásoby proviantu a onemocnění některých členů posádky kurdějemi.

Trest za krádež jídla, kdy provinilec musí projít uličkou námořníků-kolegů, kteří jej bičují provazy, nebo trest bičováním námořníka přivázaného k dřevěné mřížovému poklopu (grating).

Výpravy člunů pro pitnou vodu na pobřeží.

Výsadky námořních a vojenských oddílů ve člunech na nepřátelské pobřeží.

Útok zápalné lodi na zakotvenou eskadru.

Věznění zajatých námořníků ve Španělsku, určitá volnost pohybu důstojníků na čestné slovo (parole).

Čtení článků Válečného řádu (Articles of War) kapitánem k nastoupené posádce, které se konalo obvykle v neděli .

Výcvik dělostřelby, obsluha děl, odpalování doutnákem a křesadlovým zámkem.

Bojová akce na ostrově Santo Domingo (5. a 6. epizoda) - najetí HMS Renown na mělčinu, stažení lodi z mělčiny pomocí zavezené kotvy, vytažení děla na vysoké pobřežní skalisko k ostřelování španělských lodí zakotvených v hlubokém mělkém zálivu mimo dostřel lodních děl HMS Renown, který kvůli svému velkému ponoru nemůže připlout blíže. Epizody 5. a 6. jsou z námořnického hlediska nejhodnověrnější (i když akce na břehu má své chyby na kráse), filmaři použili solidní model 74dělové řadové lodi a dobře udělanou kulisu paluby lodi podle dobových podkladů.

Ošetřování raněných v boji v temném podpalubí (kokpitu) pod úrovní hladiny a amputace končetin.

Pohřeb na moři.

Živoření důstojníků na polovičním platu v záloze na břehu, dávání různých předmětů do zastaváren, aby přežili.

Akce Britů na francouzském pobřeží. Ničení pobřežních semaforových signalizačních stanic.

Některé námořnické práce, např. vytahování kotev, příprava a zavedení lekážní plachty k ucpání díry v trupu, šití plachet apod.

V 7. epizodě Hornblower na šalupě Hotspur brilantně „vymanévruje“ francouzskou fregatu La Loire. Ve filmu ukázáno zkratkovitě, v knize popsáno lépe: po několika obratech proti větru (tacking), které francouzská fregata okamžitě vykonává také a pomalu se k Hotspuru přibližuje, Hornblower poslední obrat přeruší přesně v okamžiku, kdy jej francouzská loď začne provádět - Hotspur se stačí vrátit zpět, ale La Loire zůstane stát proti větru, s plachtami pracujícími dozadu. Hotspur tak získá dostatečný časový náskok k úniku.

*   *   *

Souboj filmové HMS Indefatigable (vpravo) a francouzské korvety - modely lodí. Protože filmaři použili v reálu jako fregatu HMS Indefatigable stylizovanou loď Grand Turk, museli nechat zhotovit model podle ní. Ostatní modely lodí byly zhotoveny podle dobových plánů a až na drobné nedostatky jsou realistické. Epizoda 1. - Rovná šance

Technické informace o lodích filmových a skutečných

Co se týká dostupnosti plavbyschopných replik dobových lodí pro externí záběry v reálu, byly možnosti filmařů značně omezené - žádná replika fregaty neexistovala (malá fregata HMS Rose byla již ve špatném technickém stavu a odstavená z provozu), o řadové lodi nemluvě. Filmaři nechtěli všechny lodě jen modely nebo počítačově zhotovené, proto museli použít pro záběry na moři stylizovanou repliku lodi z 18. století Grand Turk, byť to není replika fregaty z napoleonských válek. V 7. a 8. dílu pak byly stylizovány na dobové lodě z napoleonských válek navíc briga a bark, původně dřevěné obchodní plachetnice z 20. století.

Ve filmu byly použity skutečné lodě: plnoplachetník Grand Turk, baltský škuner Julia (epizody 1-4); briga Phoenix a bark Earl of Pembroke (epizody 7-8). Žádná z těchto lodí není pravou replikou válečné plachetnice z napoleonských válek. Dále bylo použito několik velkých modelů o délce 4-7 metrů, studiové a venkovní kulisy, a počítačová grafika. Tam, kde nebyli filmaři vázáni na nerealistické skutečné lodě, je hodnověrnost velmi dobrá, dokonce i v lodních interiérech - např. vnitřní nátěry kabin HMS Justinian (kapitánova kajuta má bílé „stropy“ a šedé „stěny“) a HMS Indefatigable (bílá a žlutá) odpovídají dobovým informacím. Modely lodí pro seriál byly zhotoveny na Ukrajině.


Grand Turk
Grand Turk jako seriálová fregata HMS Indefatigable
V seriálu byla jako fregata HMS Indefatigable použita loď Grand Turk (Velký Turek), postavená přímo na zakázku TV společnosti v r. 1996-1997 v Turecku, firmou Michaela Turka. TV producent objevil již rozestavěný trup středověké lodi, původně určený pro film s Arnoldem Schwarzeneggerem, z jehož natáčení sešlo. Jelikož trup měl položený kýl a žebra, z finančních důvodů byla provedena jen jeho modifikace - proto nemá oblé vkleslé boky, jako lodě z 18. století. Grand Turk je stylizovaná replika vycházející z plánů válečné šalupy Blandford z r. 1720, s některými modifikacemi podle lodi z r. 1740. Grand Turk není přesnou replikou žádné z těchto lodí, jedná se o jakýsi stylizovaný hybrid.

Blandford z r. 1720. Obrázek z přebalu knihy Petera Goodwina "The 20-gun ship Blandford" ze série Anatomy of the Ship, vydané Conway Maritime Press v r. 1988. Vpravo je dobře vidět oblé a vkleslé, tj. směrem nahoru zužující se, boky, charakteristické pro lodě 18. století.

Pro srovnání s moderní lodí Grand Turk:
Dobový model lodi 6. kategorie (sixth rate) z r. 1719, stejného typu jako Blandford z r. 1720 (foto)
Dobový model lodi 6. kategorie (sixth rate) z r. 1740 (foto)

Grand Turk byl primárně navržen a konstruován pro jednodenní turistické plavby a firemní akce, tomu je uzpůsobeno vnitřní uspořádání lodi.

Čím se odlišuje loď Grand Turk od skutečné fregaty z konce 18. století?
  • Je výrazně menší než skutečná Indefatigable, pouhá válečná šalupa proti velké těžké fregatě
  • Má větší výšku boku nad čárou ponoru - skutečné fregaty byly výrazně nižší
  • Má menší moderní kotvy a kotevní řetězy
  • Nerealistický a neestetický kloun, zcela odlišný od ladně tvarovaných křivek klounů fregat z 18. stol., včetně nerealistické klounové figuríny (galionu) - viz foto
  • Méně dělových střílen na boku (10) - fregata měla minimálně 13 střílen
  • Na přídi a zádi jsou vysoké uzavřené nástavby - takové fregaty neměly
  • Na střední palubě blokují přední a zadní děla schody na příď a záď (foto)
  • Část takeláže není dobová, ale moderní - ocelová lana, ocelové třmeny, syntetické (dakronové) plachty aj.
  • Ráhnové plachty a stěhovky svým tvarem neodpovídají době
  • Ve většině záběrů má na palubě jen jeden člun - fregaty měly 4- 5 člunů
  • Okna záďové a zadoboční galerie jsou na replice spojená do rohu (foto) - na skutečných fregatách jsou boky plné až k zádi a na zadoboční galerie, kde jsou latríny, vedou malé dveře - toho si filmaři všimli a na filmové Indefatigable tuto chybu zakamuflovali

Webové odkazy:
Komentář o stavbě lodi Grand Turk od jejího vlastníka (anglicky)
Technické a další informace o lodi Grand Turk (anglicky)
HMS Indefatigable (anglicky)
Fotogalerie lodi Grand Turk
Grand Turk - článek na wikipedii (anglicky)

Odlišnosti lodi Grand Turk od skutečné fregaty z konce 18. stol.: 1. Příliš vysoké a rovné boky místo oblých a vkleslých   2. Úponové lavice jsou kratší pro menší počet ocelových úpon, u předního stěžně nerealisticky rozdělené do dvou úrovní  3. Úzké nerealistické dekorativní bočnice (wales) ve stylu lodí z počátku 18. stol., daleko od sebe   4. Nerealistické zadoboční galerie jak umístěním, tak tvarem.   5. Široká rovná  záď, jakou fregaty nikdy neměly.   6. Nerealistické záďové zrcadlo - vysoko umístěná a malá okna, nerealisticky tvar.   7. Koše typické pro obchodní a nikoliv válečné lodi.
Zdroj foto: wikipedia


Pro srovnání záďové zrcadlo standardní britské fregaty z napoleonských válek. HMS Diana z r. 1794.
Zdroj: © National Maritime Museum, Greenwich, London

Grand Turk jako francouzský Papillon. Dobře patrné jsou rovné boky, vysoký trup a neestetický a nerealistický kloun lodi. U druhé "dekorační" kotvy je vidět přední úponová lavice rozdělená do dvou výškových úrovní, což skutečné lodě z 18. století neměly. Toto nerealistické provedení na Grand Turk je způsobeno tím, že tato loď není pravou replikou, ale předělávkou rozestavěné středověké lodi a loďaři museli při přestavbě improvizovat. Epizoda 1. - Rovná šance

Model HMS Indefatigable byl postaven podle Grand Turk, ale některé nerealistické detaily tam byly odstraněny, jako např. kloun je lépe provedený nebo přední úponové lavice nejsou ve dvou úrovních, ale v jedné. Epizoda 1. - Rovná šance
Nerealistická klounová figurína (galion) na nerealistickém klounu Grand Turk. Filmová Indefatigable má alespoň klounovou figurínu věrohodnější - anglického lva. Foto: wikipedia

Kašírovaný nedobový a neestetický kloun Grand Turk. Foto: wikimedia
A takto vypadal kloun a klounová figurína (galion) na standardní britské fregatě z napoleonských válek. HMS Diana z r. 1794, dobový, tz. admiralitní model. Zdroj: © National Maritime Museum, Greenwich, London

Pro srovnání příď vynikající, plně plavbyschopné repliky francouzské fregaty l'Hermione z r. 1779.
Foto: cargos-paquebots.net
..... a záď. Dobře jsou vidět typické oblé a vkleslé boky trupu.
Foto: cargos-paquebots.net

Fregata l'Hermione v doku v Rochefortu v průběhu vystrojování takeláže.
Foto: shipbucket
Více informací a fotografií fregaty l'Hermione: zde na blogu, zde, wikimedia, wikipedia
Vyhledávání na webu: frégate l'Hermione, frigate Hermione


Ačkoli je loď Grand Turk prezentována jako replika fregaty z 18. století, srovnání s dochovanými originálními plány a dobovými modely britských fregat dokazuje, že tomu tak není. Grand Turk má zcela jiné proporce a tvary, jedná se o spíše fantasy loď volně vycházející z plánů HMS Blandford z první poloviny 18. stol. - ve skutečnosti takto pravé fregaty vůbec nevypadaly. Naprosto postrádá eleganci fregat z napoleonských válek - srovnejte její krabicovitý tvar s rovnými boky, nerealistický kloun a podivnou záď s níže uvedenými plány skutečné fregaty HMS Indefatigable.


Skutečná HMS Indefatigable
Původní HMS Indefatigable, 64dělová dvojpalubová řadová loď III. kategorie z r. 1784, podle návrhu Thomase Sladea, který mj. navrhl HMS Victory. V r. 1794 byla loď „seříznuta“ (razéed) na fregatu, tj. byla odstraněna horní dělová paluba a trup modifikován. Originální plán z archívu britské Admirality.
Zdroj: © National Maritime Museum, Greenwich, London
HMS Indefatigable po seříznutí na fregatu. Délka na hlavní palubě 48,8 m, šířka 13,54 m. Originální plán z archívu britské Admirality. Zdroj: web HMS Lydia
HMS Indefatigable - srovnání trupu původní dvojpalubové lodi s přestavbou na fregatu.
Zdroj: The Art of Age of Sail
HMS Indefatigable na dobové kresbě z r. 1800,
malíř britské Admirality John Thomas Serres (1759-1825).
Model skutečné razée-fregaty HMS Indefatigable podle admiralitních plánů.
Zdroj: The Art of Age of Sail


HMS Justinian
HMS Justinian, epizoda 1. Ve filmu použity model a kulisy palub. Fiktivní jméno, 74dělová řadová loď III. kategorie (third rate), dvojpalubník (dvě dělové paluby), trojstěžník s plným ráhnovým oplachtěním. Model zhotoven podle plánů lodi modifikované třídy Culloden, podle designu Thomase Sladea (navrhoval mj. HMS Victory nebo HMS Bellonu). Lodí třídy Culloden bylo v letech 1782-1786 postaveno sedm. Parametry lodí třídy Culloden: délka na hlavní palubě 51,8 m, šířka 14,2 m, tonáž 1 652 tun bm (prostornost); posádka 550 mužů; výzbroj: dolní paluba 28 x 32-liberních děl, horní paluba 28 x 18-liberních děl, velitelská paluba 14 x 9-liberní děla, přední paluba 4 x 9-liberní děla. Filmařská chyba - HMS Justinian má typické zbarvení pro pozdější dobu, takovéto se v r. 1793 ještě nepoužívalo.
Originální plán lodí modifikované třídy Culloden z archívu britské Admirality.
Zdroj: © National Maritime Museum, Greenwich, London


HMS Renown
HMS Renown - filmový model. Epizoda 5. - Vzpoura
HMS Renown, 74-dělová řadová loď třídy Northumberland; spuštěna na vodu v r. 1798. Tzv. střední třída 74dělových lodí (Middling Class). Trojstěžňová loď s plným ráhnovým oplachtěním, dvojpalubník (dvě dělové paluby). Délka na hlavní palubě 55,5 m, šířka 14,9 m, tonáž 1 899 tun bm (prostornost); posádka 640 mužů. Výzbroj: dolní paluba 30 x 32-liberních děl, horní paluba 30 x 24-liberních děl, velitelská paluba 4 x 18-liberní děla plus 10 x 32-liberních karonád, přední paluba 2 x 18-liberní děla plus 2 x 32-liberní karonády, záďová paluba (nástavba) 6 x 18-liberních karonád. Ve filmu byly použity model a kulisy palub.

Originální plán HMS Renown z archívu britské Admirality.
Zdroj: © National Maritime Museum, Greenwich, London
Filmový HMS Renown - detail zajištění kormidla. Scéna z epizody 5.„Vzpoura“, kdy je ze zadní střílny vytaženo kotevní lano k zavezení kotvy člunem a stažení lodi z mělčiny. Pro externí záběry lodi byl ve filmu použit velký model.  V epizodách „Vzpoura“ a „Odplata“ je historická hodnověrnost a technická přesnost lodi nejlepší z celé série, odborní poradci nebyli omezeni na kašírovaní moderních lodí, a filmaři tak mohli použít poměrně přesný model a kulisu paluby, vybudovanou na pobřeží, viz obr. níže.
Kulisy HMS Renown pro natáčení 5. a 6. dílu seriálu, umístěné na pobřežním útesu.
Zdroj Square Sail
HMS Renown na obraze renomovaného britského malíře-marinisty Geoffa Hunta.
Zdroj: Art Marine


Škuner Julia
Košový škuner Julia jako francouzská loď "Marie Galante". Epizoda 1. - Rovná šance
Baltský škuner Julia postavený v r. 1930 představuje v seriálu několik lodí: francouzské Claudette a Marie Galante (epizoda 1.); britskou zásobovací loď plující do Gibraltaru (epizoda 2.); transportní loď Caroline vyslanou do severoafrického přístavu Oran k nákupu živého dobytka a proviantu (epizoda 2.); nebo škuner Le Rêve, na kterém Hornblower pluje z Gibraltaru do Anglie (epizoda 3.)

Na palubě ukořistěného francouzského škuneru (goelette) "Marie Galante". Šipka ukazuje na moderní ocelový šroubový stahovák (turnbuckle) úpon z ocelových lan, maskovaný dřevěnými kotouči na dobové upínací kladky (deadeyes). Jako námořník se jen divím, že když už si dali tolik práce s kamufláží, proč nedotáhli zcela volná upínací konopná lana. Na škuneru jsou další části takeláže moderní, jako ocelová lana, třmeny (shackles) a řetězy. Epizoda 1. - Rovná šance


Válečná šalupa Hotspur (H.M. sloop Hotspur)

V epizodách 7 a 8 byl jako válečná šalupa Hotspur použit bark Earl of Pembroke. Loď byla postavena v r. 1948 ve Švédsku, v r. 1979 ji zakoupila společnost Square Sail Ltd. z Británie a přestavěla na trojstěžňový bark (ten má na předním a hlavním stěžni příčné ráhnové plachty, na zadním jen předozadní plachty - vratiplachtu a nad ní vrcholovou plachtu). Pro natáčení na dělové palubě a v interiérech byly postaveny kulisy. Loď tvarově ani takeláží neodpovídá válečné šalupě z napoleonských válek, její úprava se, slušně řečeno, ale příliš nevydařila. Přestože si filmaři nemohli vybírat a museli použít jedinou loď přibližné velikosti jako válečná šalupa, jaká byla k dispozici, její úpravy mohly být lepší.

HMS Hotspur (anglicky)
Earl of Pembroke na wikipedii (anglicky)

Filmařské kašírování lodě z 20. století "Earl of Pembroke" na válečnou šalupu (sloop-of-war) Hotspur. Plachetnice z druhé poloviny 19. stol. a novější měly odlišné proporce a tvary, než lodě z napoleonských válek. Tato konverze provedená podle představ filmařů je nicméně i tak velmi bídná a výsledek skutečnou šalupu vůbec nepřipomíná - tvarově prapodivný slepenec mající znázorňovat záď s okny a zadoboční galerie mohl být proveden daleko lépe, např jako u filmové HMS Surprise.
Zdroj: Square Sail
Filmová briga Retribution (vlevo) pronásleduje Hotspur, britskou šalupu ukořistěnou Francouzi. Vlevo briga Phoenix jako Retribution, před ní bark Earl of Pembroke jako Hotspur. Ačkoliv briga Phoenix  je také loď z 20. stol. (1929), je předělána lépe. Foto © A&E TV. Epizoda 7. - Věrnost

Typická britská trojstěžňová šalupa z napoleonských válek, originální plán lodí třídy Merlin z r. 1795, kterých bylo postaveno celkem 16. Délka na hlavní palubě 32,3 m, šířka 8,5 m. Tyto válečné šalupy měly jako hlavní výzbroj 32liberní karonády, nikoliv 6liberní nebo 9liberní dlouhá děla, jak bylo obvyklé.
Příď modelu trojstěžňové šalupy třídy Merlin. Takto měl vypadat filmový Hotspur.....
.....a takto vypadal ve filmu - kašírovaná loď Earl of Pembroke, postavená ve Švédsku v r. 1948, s takeláží barku. Trojstěžňová válečná šalupa z napoleonských válek měla ráhnové oplachtění na všech stěžních. Další odlišnosti filmové lodi od skutečné válečné šalupy: 1. Stylizovaný nerealistický kloun. 2. Jako vodní stěh použit řetěz. 3. Další vodní stěh - ocelové lano. 4. Moderní průvlaky původní lodi. 5. Ostrá příď lodí z mnohem pozdější doby. 6. Moderní kotevní skluz, šalupa jej má výš. 7. Moderní kotva s kotevním řetězem, správně má být větší kotva s dřevěnou příčkou a silné nadehtované kotevní lano. 8. Kašírovaná, tvarově nerealistická přední nástavba. Trup nad žlutým pásem je zvýšený dodatečně, původní loď byla nižší. 9. Úponové lavice jsou příliš nízko, měly by být nad žlutým pásem. 10. Ocelové úpony místo silnějších konopných lan. 11. Linie obruby boků původní lodi, nižší a štíhlejší, než šalupy z napoleonských válek. 12. Nedostatečný počet střílen, pouze 4 na jednom boku, místo devíti-desíti. 13. Úpony pně hlavního stěžně prochází nerealisticky bokem lodi. Úponová lavice má být výš, nad žlutým pásem. 14. Nerealistická a vysoko umístěná zadoboční galerie.

Šalupa Jeho veličenstva Hotspur na průzkumu francouzského pobřeží u Brestu, rok 1803. Obraz současného malíře-marinisty Geoffa Hunta.
Zdroj: Art Marine



Předobraz Horatia Hornblowera

V souvislosti s Hornblowerem se vyskytuje otázka, který z britských námořních důstojníků posloužil Foresterovi jako jeho literární vzor. Mnozí se domnívají, že jím byl Nelson (podle stejného křestního jména Horatio), to ale popírá sám Forester. V r. 1970 vyšel fiktivní životopis Hornblowera z pera historika C. N. Parkinsona (The Life and Times of Horatio Hornblower), ve kterém se nachází portréty Hornblowera - ve skutečnosti to jsou portréty admirála Jamese Gordona. Chytře a skvěle napsaná kniha, kde Parkinson informuje o nálezu bedny s dokumenty o Hornblowerovi, dokázala zmást nejednoho čtenáře. V r. 1997 vydal britský vojenský historik Bryan Perrett životopisnou knihu o admirálu Jamesi Gordonovi, kterou nazval "The Real Hornblower" - Skutečný Hornblower. Perrett uvádí několik důvodů, proč je přesvědčen, že se Forester inspiroval právě postavou admirála Gordona. Pro mnohé fanoušky Hornblowera se tato kniha stala jakousi povinnou četbou. Na tuto knihu jsem byl osobně před lety velmi zvědav, Perrettovo srovnání Gordona s Hornblowerem mne však nepřesvědčilo. Perrett se ve svém srovnávání dopustil chyb a pominul řadu známých faktů. Navíc jeho „objevy“ nepřináší prakticky nic nového, stěžejní informace o Gordonovi publikoval William R. O'Byrne již v r. 1849 (A Naval Biographic Dictionary).

Sám Forester popisuje ve své knize - průvodci o Hornblowerovi (The Hornblower Companion, 1964), jak románovou ságu začal psát. Několik měsíců plul jako pasažér na obchodní lodi ze západního pobřeží USA do Anglie, kde měl k dispozici pouze nějaké výtisky Námořních kronik, vydávaných za napoleonských válek. K napsání prvního románu a vytvoření postavy Hornblowera jej přivedly informace o válčení a popis činů řady námořních důstojníků, uvedených v těchto kronikách, jako byli např. Jeremiah Coghlan, William Hoste, George Cocburn a další. Jedním z nich byl proslulý kapitán Thomas Cochrane, který Forestera inspiroval např. přepady francouzských pobřežních telegrafních stanic nebo v noční přepadové akcí člunů na řece Girondě, kde se Hornblower zmocní zakotvené francouzské lodi Papillon. Zajímavé je, že skutečná Cochraneova akce v ústí Girondy byla mnohem dramatičtější, než ve filmu. Přepady zakotvených lodí nepřítele i pobřežních cílů ve člunech prováděli i další britští velitelé, nejen Gordon.

Podle kapitána U.S.Navy a námořního historika J. R. McClearyho proti Gordonovi jako předobrazu Hornblowera hovoří několik dalších faktů:
  • Forester kvůli americkým čtenářům  změnil datum narození Honblowera na 4.července 1776 - den vyhlášení nezávislosti USA. Pro jeho kariéru spisovatele a filmového scenáristy byl americký trh důležitý.
  • Ze stejného důvodu nechal Forester sloužit Hornblowera jen v evropských vodách, války proti USA v letech 1812-1815 se nezúčastnil. Naopak Gordon se významně angažoval v neblaze proslulé britské kampani proti USA v zálivu Chesapeake: Gordon vedl útok britských lodí na řece Potomac (opevnění Fort Washington, přístav Alexandria), účastnil se útoku na Baltimore - Fort Henry. Forester neměl zájem iritovat americké čtenáře odkazem na Gordona.
  • Gordon byl Skot, Hornblower Angličan.
  • Gordon měl šlechtický původ, Hornblower byl nízkého, neurozeného původu.
  • Gordon byl těžce raněn (přišel o nohu), Hornblower žádné vážnější zranění neutrpěl.
  • Gordon a Hornblower jsou rozdílné osobnosti a povahy.
Ke komickému jménu hrdiny Foresterových románů - Horatio Hornblower lze do češtiny přeložit jako Horác Trubač - nutno dodat, že Forester jen navázal na starou tradici anglických spisovatelů námořních románů počínaje 19. stoletím, kteří svým hrdinům dávali komická jména - viz můj článek zde (komická jména hlavním postavám dávali angličtí spisovatelé již dříve).


Závěr

Televizní Hornblower je dobrodružný historický seriál, určený široké divácké veřejnosti, nikoliv historické drama nebo hraná dokumentární rekonstrukce - neznalý divák většinu technických nedostatků a chyb vůbec nepostřehne, odborník a člověk znalý námořních reálií té doby musí samozřejmě nejednou přivřít oko, nebo se vůbec na seriál nedívat. Diváci, kteří nečetli knižní předlohu, byli jistě spokojeni, čtenáři Foresterových románů mohli být filmařskými úpravami poněkud rozčarováni a postrádat v románech vykreslenou hlubší psychologickou stránku hlavní postavy - především jeho vnitřní pochybnosti o sobě samém.

Přes řadu historických, logických a technických nedostatků, ke kterým se přidal místy chybný či nesmyslný český dabing, lze TV seriál považovat za dobrý a jeho shlédnutí mohu doporučit každému zájemci o námořní historii - divák získá celkem slušnou představu o britském Královském námořnictvu za napoleonských válek na moři. Ještě více však doporučuji knihy, které jsou lépe propracované a nestaví na povrchním dramatickém efektu, jako TV seriál - pro českého čtenáře jsou, jak uvedeno výše, bohužel dostupné jen čtyři díly románové ságy.


Epizody 1-4 v češtině na youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=XrSRkYCUhZc
https://www.youtube.com/watch?v=0LRwnPtjJjg
https://www.youtube.com/watch?v=XnsMJRp-00Y
https://www.youtube.com/watch?v=vExPaRimwcM



Literatura:
  • Forester, C.S.: The Hornblower Companion. Michael Joseph Ltd, London 1964.
  • McCleary, J.R.: The Real Hornblower. Book Review, Nautical Research Journal Vol.46, No. 2, June 2001, str. 125-126.
  • Parrill, Sue: Nelson's Navy in Fiction and Film: Depictions of British Sea Power in the Napoleonic Era. McFarland & Co Inc, Jefferson 2009.
  • Perrett, Bryan: The Real Hornblower: Life of Admiral Sir James Gordon GCB. Naval Institute Press, 2000.
  • Saville, Martin: Hornblower's Ships: Their History and Their Models. Conway Maritime Press Ltd, London 2000
  • Winfield, Rif: British Warships in the Age of Sail 1793-1817. Design, Construction, Careers and Fates. Chatham Publishing, London 2005.


Následné části série pojednání o námořních filmech z napoleonských válek přinesou přehled a komentáře zbývajících 24 filmů v chronologickém pořadí.



Předchozí články na blogu o námořních filmech z napoleonských válek:
První část - nejlepší filmy
Druhá část - TV seriály



Žádné komentáře: