![]() |
| HMS Triumph, britská 74-dělová řadová loď III. kategorie (Third Rate), třídy Valiant. Dobová kresba, představující loď v r. 1808, zobrazující extrémní počet plachet, jaké byla schopná napnout a nést za slabého zadobočního nebo zadního větru. Kromě základních plachet a standardních přídavných plachet loď nese ještě řadu lehkých přídavných plachet, v angličtině nazývaných "flying-kites" - doslovně létající papíroví draci, tj. malých plachet, tak trochu připomínajících pouštění papírových draků. Obr. wikipedia |
Tento příspěvek je, podobně jako předchozí o škunerech, věnován především čtenářům námořních románů Patricka O'Briana z napoleonských válek. Ačkoli na začátku O'Brianových knih je obrázek fregaty, zobrazeno je pouze základní oplachtění. Fregata, stejně jako řadová loď, je trojstěžník s plným ráhnovým oplachtěním na všech stěžních, tj. jejich oplachtění - a názvy plachet - jsou stejné. V zájmu dodržení dobových reálií se záměrně vyhýbám označení plnoplachetník, které se začalo používat později v 19. století, řadu let po skončení napoleonských válek. Řadové lodi obecně, jako typu válečné lodi, bude věnován samostatný příspěvek, tento se zabývá jen oplachtěním.
V románu Jónská mise velí kapitán Aubrey 74-dělové řadové lodi HMS Worchester. Tuto fiktivní loď O'Brian zařadil do nechvalně proslulé třídy lodí navrženou inspektory (superintendanty) královského námořnictva, oficiálně označovanou třída Vengeur, neoficiálně "čtyřicet loupežníků", podle odhalené korupce a podvodech při stavbě 40 lodí této třídy. V románu je popisována plavba HMS Worchesteru z Anglie do Středomoří, bojové akce lodi a manévrování, během nichž jsou zmiňovány různé plachty. V sedmé kapitole, během plavby lodi k francouzskému pobřeží, kapitán Jack Aubrey experimentuje s plachtovím a v slábnoucím větru nechá napnout nestandardní přídavné kosatky a stěhovky, což jsou předozadní plachty, napínané v ose lodi. Tím, že nechal zvětšit plochu předozadních plachet a zároveň zmenšit plochu ráhnových plachet, může HMS Worchester plout ostřeji na vítr, aby se co nejrychleji dostal k určenému místu na pobřeží, bez zdlouhavého křižování proti větru. S ráhnovými plachtami tolik vyostřit na vítr nelze. Nadšený Jack ráno ukazuje tu spoustu plachet doktoru Maturinovi.
Ukázka ze sedmé kapitoly románu Jónská mise, 8. dílu námořní ságy Patricka O'Briana:

Jack byl na palubě během prostřední hlídky a pak ještě před úsvitem, kdy vítr zesílil. Spal krátce – byl zvyklý na přerušovaný spánek – a vždy to byl hluboký a osvěžující spánek; silný vítr, který byl v noci chladný, a vodní tříšť odehnaly jeho nevrlou a špatnou náladu; a i když nesnídal jako vždy a se snídaní čekal na Stephena, k jeho obvyklé dobré náladě přispěl šálek kávy a kousek sucharu s medem, které držel v rukou. „Dobré ráno, doktore,“ pozdravil Stephena, který mžoural do zářivého slunce na velitelské palubě. „Podívej. Není to nádhera? Myslím, že jsi za celá ta léta na moři ještě nic podobného neviděl.“
Velitelská paluba byla plná: byli tu všichni důstojníci a kadeti: všichni byli nadšení a Stephen si všiml, že jeho přátelé na něj hledí vítězoslavně a s radostným očekáváním, jako kdyby měl v tuto chvíli právě údivem padnout na zem. Zadíval se na bleděmodrou ranní oblohu, na tmavěji modré moře s bílými hřbety vln a na to množství plachet. Nechtělo se mu projevovat před tolika v podstatě neznámými lidmi, nechtěl zklamat svoje přátele, sebral tedy veškeré nadšení a údiv, kterého byl v tu chvíli na prázdný žaludek schopen, a zvolal, „To tedy skutečně neviděl. Je to namouduši úžasný pohled.“
„Uvidíš je lépe od zábradlí,“ pravil Jack a vedl jej k boku a Stephen, který si velmi dobře všímal všech těch obdivných pohledů z velitelské paluby, uviděl vedle čelenu a za ním řadu trojúhelníkových plachet překrývajících se přes sebe. „Támhle,“ ukázal Jack. „Máš je tu všechny v celé své kráse. Přední stěhovku a přední košovou stěhovku, samozřejmě, vnitřní kosatku, vnější kosatku, létavku, horní brámovou kosatku a královskou kosatku!“ Začal podrobně Stephenovi vysvětlovat, že po dlouhém experimentování je toto nejlepší nastavení plachet, vezmeme-li v úvahu současný trim Worchesteru a současný slabý vítr: vyjmenoval mnoho dalších stěhovek, malou a velkou vratiplachtu, zdůraznil naprostou absenci ráhnových plachet na hlavním stěžni a že na ostatních místech je jich jen poskrovnu, a ubezpečil Stephena, že tímto posunutím těžiště otáčení může plout až šest čárek ostře na vítr, takže nyní, s opravdu zkušenými námořníky na kormidle a pod dohledem nejlepšího kormidelního poddůstojníka, může Worchester ve stoupání na vítr překonat jakoukoliv čtyřiasedmdesátidělovou loď své třídy. „Až se dosytosti nabažíš, přijď se se mnou nasnídat. Mám výbornou slaninu z Menorcy a nechám snídani připravit.“ A již byl ten tam a Pullings přišel ke Stephenovi, aby mu popřál dobré ráno a poblahopřál mu, že má možnost vidět takovou nádheru.
„Teď teprve budete mít o čem vyprávět svým vnoučatům,“ poznamenal Mowett; ukázal nahoru a dodal, „A tu zadní královskou stěhovku, tu nesmíte v žádném případě opomenout.“
„Sloužil jsem osm let se sirem Alanem Howarthem, a myslím, že to byl největší uživatel lehkých přídavných plachet u námořnictva,“ prohlásil Collins, „ale za celou tu dobu jsem nikdy neviděl celou tuhle parádu, ne takto najednou.“
Stephen přemýšlel, jak asi dlouho bude muset ještě zdvořile zírat na tu parádu: ucítil slaninu a kávu a začaly se mu sbíhat sliny. „Milý pane Pullingsi,“ začal, v tu chvíli však najednou královská kosatka uznala za vhodné, že se rozloučí se svým šotem a Stephen unikl v nenadálém shonu.
* * *
Český čtenář románu nemá možnost se o některých plachtách (a dalších námořnických záležitostech) kde dozvědět - romány neobsahují kresby ani vysvětlivky, na českém internetu je toho žalostně málo a navíc s mnoha chybami, o odborné nebo populárně-naučné literatuře nemluvě. Čtenář tak některé pasáže v knize pročítá, aniž by přesně věděl, o co jde. K lepšímu porozumění textu proto přináším přehledné schéma oplachtění řadové lodi s českými názvy plachet.
Na následujícím obrázku, detailu kresby HMS Triumph, je představen a označen maximálně možný komplet plachet řadové lodi, včetně přídavných plachet. Černé číslice označují základní plachty a standardní přídavné plachty, červené pak lehké přídavné plachty, představující atypické nepředpisové plachty, z nichž část těch nejvyšších se na lodích běžně nepoužívala. Takovéto experimentování s plachtami dělali jen někteří kapitáni a to pouze za stálého počasí a slabého větru, pokud měli na lodi dostatek plachtoviny. Na některé z extrémních přídavných plachet byly použity malé náhradní plachty, např. brámové, královské, bouřkové, a také člunové plachty. Lodě byly vystrojeny a zásobeny jen základními plachtami, lehké přídavné plachty - ony "flying kites", létající draky - nechávali kapitáni zhotovit přímo na lodi plachtmistrem, jeho pomocníky a námořníky. Za dlouhých nudných dnů blokády přístavu nepřítele nebo nekonečného hlídkování a křižování v určené oblasti, bylo plachtění pod tak obrovským počtem plachet pro posádku lodi, která na 74-dělové řadové lodi čítala přes 500 mužů, vítanou zábavou a zpestřením nudy.
1 čelenová plachta (blinda) 2 horní čelenová plachta (horní blinda) 3 závětrovka horní čelenové plachty (zcela extrémní plachta) 4 čelenová brámová plachta / čelenová brámovka 5 čelenová královská plachta / čelenová královská 6 čelenová oblohová plachta / čelenová oblohovka 7 přední košová stěhovka 8 vnitřní kosatka 9 vnější kosatka 10 létavka 11 nemá v češtině název, podle stěhu by to měla být oblohová kosatka, též vnější létavka 12 horní brámová kosatka 13 přední plachta 14 přední košová plachta 15 přední košová závětrovka (levoboční) 16 přední brámová plachta 17 přední brámová závětrovka 18 přední královská plachta 19 přední královská závětrovka 20 přední oblohová plachta 21 přední měsíční plachta 22 hlavní košová stěhovka 23 hlavní středová stěhovka (středovka) 24 hlavní brámová stěhovka 25 hlavní královská stěhovka 26 hlavní oblohová stěhovka 27 hlavní plachta 28 hlavní košová plachta 29 hlavní košová závětrovka 30 hlavní brámová plachta 31 hlavní brámová závětrovka 32 hlavní královská plachta 33 hlavní královská závětrovka 34 hlavní oblohová plachta 35 hlavní měsíční plachta 36 zadní (křížová) košová stěhovka 37 zadní (křížová) středová stěhovka, též zadní (křížová) brámová stěhovka 38 zadní (křížová) královská stěhovka 39 zadní (křížová) plachta 40 zadní (křížová) košová plachta 41 zadní (křížová) košová závětrovka 42 zadní (křížová) brámová plachta 43 zadní (křížová) brámová závětrovka 44 zadní (křížová) královská plachta 45 zadní (křížová) oblohová plachta 46 zadní (křížová) měsíční plachta 47 vratiplachta 48 velká vratiplachta 49 vratiplachtová závětrovka (ocaska) 50 vodní plachta / vodní vratipňová plachta 51 vrcholová plachta 52 vrcholová závětrovka 53 nemá v češtině název, z angl. by to měla být vrcholová brámová plachta, nebo nadvrcholová plachta
Poznámky k oplachtění:
Na obr. jsou jen levoboční závětrovky příčných ráhnových plachet. Zobrazená loď pluje na zadoboční vítr zleva, proto má napnuté tyto plachty jen na tomto boku. Samotný český název "závětrovky" je chybný - tyto plachty se používaly na návětrném boku, nikoli na závětrném, nebo na obou bocích při plavbě na zadní vítr. Chybný český název, jehož autorem byl amatér, nikoli námořník, vznikl nesprávným překladem z německého Leesegel. Německý název ale nepochází od slova Lee = závětří, závětrná strana, ale od slova Leistsegel, tj. plachta vysouvaná na kulatině. Zkomolení pochází z holandského lijzail, označení pro výsuvnou plachtu na bidélci, která loď tlačí do závětří, ale plachta byla napínána na návětrné straně. Rovněž v jiných jazycích námořních národů není tato přídavná plachta označována jako závětrová: anglicky studding sail, od slova studding = výsuvný; polsky lizel, żagiel wytykowy, od slova wytyk = bidlo, bidélec, výsuvná kulatina, tj. doslova výsuvná nebo bidélcová plachta; francouzsky se nazývá bonnette, a je popsána jako boute - hors, tj. plachta na vně vysunuté kulatině. O dalších chybných překladech námořního názvosloví do češtiny od amatérských tvůrců bude obšírněji pojednáno v připravované sérii článků o námořní češtině, takových "odborných" slov vytvořených neodborníky je více. Vzhledem k tomu, že výraz "závětrovka" je v češtině již natolik vžitý, ponechávám bez úpravy.
Velké lodě - řadové a některé větší fregaty - obvykle neměly dolní stěhovky: přední, hlavní a zadní (křížovou). Na ilustraci oplachtění fregaty v O'Brianových románech tyto dolní stěhovky jsou.
Zadní vs křížový: pro trojstěžník s ráhnovými plachtami na posledním stěžni je technicky přesnější název křížový, z německého Kreuzmast. Němčina používá ještě původem starší název Besanmast, od názvu latinské plachty - Besan - na třetím stěžni. Od 19. století je v němčině tendence používat pro třetí stěžeň s ráhnovými plachtami označení Kreuzmast, kde ráhnové otěže vedou vpřed k hlavnímu stěžni a kříží se (Kreuz = kříž), a termín Besanmast jen pro stěžeň s předozadními plachtami - vratiplachtou a vrcholovou, jaký má bark, škunerový bark (barkentina), a trojstěžňový škuner. Po řadu let se pro poslední stěžeň s plným ráhnovým oplachtěním používaly oba názvy. V češtině se rovněž používají oba názvy, zadní i křížový, v neodborné literatuře také název "bezanový" stěžeň. "Bezan" je ale označení pro "zadní" plachtu, původně latinskou plachtu a později vratiplachtu, správný název by tedy česky měl znít "vratiplachtový stěžeň". Ten se ale nepoužívá, protože by to komplikovalo další názvy čnělek a plachet: nelze mít vratiplachtovou košovou plachtu nebo vratiplachtovou brámovou stěhovku - to je něco jako kulatý čtverec; vratiplachta je přesný název určitého typu plachty. V 18. a částečně v 19. století se ale těmito nuancemi nikdo netrápil, k technickému a logickému zpřesňování pojmů dochází v druhé polovině 19. století. K názvosloví čtyř- a vícestěžňových lodí se vrátím někdy v budoucnu.
Názvy plachet se tvoří podle názvů stěžňů, čnělek, tj. jejich umístění, a podle typu. Názvy některých přídavných plachet, zejména mezi čelenem a předním stěžněm, nebyly v té době označovány tak striktně, jako tomu bylo později. Admirál Smyth uvádí pořadí šesti kosatek bez ohledu na to, na jakém jsou stěhu, takto: bouřková, vnitřní kosatka, vnější kosatka, létavka, brámová kosatka, královská kosatka.
Stěhovky 23 a 37 nejsou na pevných stězích, ale na pohyblivých, vedených přibližně doprostřed čnělky stěžně vpředu, a obvykle mezi dvěmi regulárními stěhovkami, proto se jim říká středové. Název stěhovek se standardně určuje podle čnělky, z které je veden pevný stěh, ale neplatí to vždy - pokud např. vedení zadního brámového stěhu k uchycení lichoběžníkové stěhovky nevyhovuje (stěh je příliš strmý), je tam jen jedna stěhovka vedená přibližně doprostřed hlavní košové čnělky a tato stěhovka se pak nazývá zadní brámová stěhovka.
Čeština nemá některé názvy plachet kodifikovány, vyskytuje se i několik názvů pro jednu plachtu. Zde uvedeny názvy podle zvyklostí českých námořníků a odborné tvorby názvosloví.
V námořnické mluvě (slangu) je zvykem zkracování názvů plachet, jak u námořníků jiných zemí, tak v češtině: např. plný název hlavní středová stěhovka, zkráceně hlavní středovka. Na lodi, pokud je to v dané situaci jasné, se v rozkazech vypouští slovo plachta, např. "vytáhnout hlavní královskou" nebo "refovat přední na dva pásy".
Výše uvedené informace nejsou zcela vyčerpávající a kompletní, podrobnějšímu popisu plachet bude věnován některý z budoucích příspěvků.
![]() |
| Pro srovnání plán oplachtění americké řadové lodi USS Independence z r. 1814, zhotovený vrchním mistrem plachtařem amerického válečného námořnictva. Jak vidno, do standardního oplachtění byly postupem času přidávány další plachty, dříve používané jen ojediněle. Plán jsem doplnil českými názvy plachet. Američané v té době používali pro kosatku na předním královském stěhu název "vnější létavka" (outer flying jib). Obr. wikipedia |
Literatura:
Dobová pojednání a námořní
slovníky:
- David Steel: The Elements and Practice of Rigging and Seamanship. London 1794.
- William Burney: Falconer's Universal Dictionary of the Marine, 1815 Edition. Chatham 2003 (přetisk vydání z r. 1815).
- Darcy Lever: The Young Sea Officer's Sheet Anchor: Or a Key to the Leading of Rigging and to Practical Seamanship. New York 1998 (přetisk britského vydání z r. 1819).
- William Brady: The Kedge Anchor, or Young Sailors' Assistant. New York 2002 (přetisk 4. vydání z r. 1849).
- John M'Leod Murphy and W. N. Jeffers: Spars and Rigging. From Nautical Routine, 1849. New York 2003 (přetisk vydání z r. 1849).
- George Biddlecombe: The Art of Rigging. New York 1990 (přetisk knihy z r. 1848).
- W.H. Smyth: Sailor's Word Book. The Classic Dictionary of Nautical Terms. London 2005 (přetisk vydání z r. 1867).
- Franz Ulffers: Takelage und Takelung historischer Schiffe. Bremen 2009 (přetisk "Handbuchs der Seemanschaft" z r. 1872).
- Friedrich Ludwig Middendorf: Bemastung und Takelung der Schiffe. Bremen 2011 (přetisk originálu z r. 1903).
Moderní studie:
- James Lees: The Masting and Rigging of English Ships of War 1625-1860. London 2001 (přetisk z r. 1984).
- K. H. Marquardt: Bemastung und Takelung von Schiffen des 18. Jahrhunderts. Berlin 1986.
- K. H. Marquardt: Eighteenth Century Rigs and Rigging. London 1992. Opravené a rozšířené vydání předchozího německého titulu v angličtině.
- John Harland: Seamanship in the Age of Sail: An Account of the Shiphandling of the Sailing Man-of-war, 1600-1860, Based on Contemporary Sources. London 1984.
Webové odkazy:
Romány Patricka O'Briana v nakladatelství Talpress
O románu Jónská mise zde na blogu
Řadové lodě třídy Vengeur, nazývané "čtyřicet loupežníků" na wikipedii (anglicky)
Řadová loď USS Indpendence na wikipedii (anglicky)
Tyto "odborné" informace na modelářském webu obsahují řadu odborných chyb
Upozornění:
Na české wikipedii jsem zatím odstranil z hesla lodní plachta naprosté nesmysly a většinu chyb, něco přepsal a něco doplnil. Ještě je nutno předělat obrázky a související text, a především hodně doplnit. Stávající text je naprosto nedostačující.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lodn%C3%AD_plachta


7 komentářů:
Děkuji za další skvělý článek. Právě si čtu O’Brianův román Na vlnách baltu, kde se již několikrát objevilo slovní spojení "zvrátit košovky". Můžete mi vysvětlit, co to znamená? Z knihy jsem pochopil jen to, že se tak loď zpomalila.
Zvrátit košovky znamená otočit ráhna košových plachet na opačnou stranu, z jednoho boku na druhý, tím dostanou tyto plachty vítr zepředu, přestanou táhnout a loď se zpomalí, případně zastaví. Otočení ráhen na opačný bok se používá rovněž při obratu lodi, kdy vítr přejde z jednoho boku na druhý.
Děkuji za odpověď.
Děkuji za další váš skvělý článek. Tušil jsem, že název "závětrová plachta" bude chybný, neboť Anglický název tomuto překladu vůbec nenapovídal. Přesto musím říct, že je u nás silně vžitý, používá ho mnoho modelářů, tak jsem u toho také zůstal.
Pro instalaci těchto plachet se používá na lodi několik kulatin. Jednak kulatina, na níž v horní části je závětrová plachta zavěšena. Jednak kulatina, která se vysouvá na ráhnu, a je k ní napínán vnější spodní roh této plachty.
Mohl by jste mi poradit, jak správně tyto kulatiny v češtině pojmenovat.
Děkuji, Radek Beseda.
P.S. Odkaz na váš Blog jsem přidal na své stránky. Věřím, že vám to nebude vadit, a já jsem moc rád, že napomůžu šířit odborné informace dané problematiky mezi českými modeláři.
Kulatiny vysouvané na ráhnech jsou bidélce, horní lem závětrovek je na závětrovkovém ráhnu, na trupu je rozpěra, též nazývaná výložník. O "závětrových" plachtách chystám samostatný článek, tam budou další informace.
Odkaz na můj blog na Vaší stránce je OK, pomůže to šířit odborné informace o lodích.
Famózní blog. Ať je síla pokračovat v psaní. Těším se na další články, nic podobného v Česku není.
Zdravím,
Abych nepřeskakoval na různé komentáře musím prvni pochválit článek ok korzárských lodích. A je to jak píšete. Četl jsem knihu Korzáři krále slunce, (tak zní myslím název) a opravdu to byli samí udatní neporazitelní hrdinové. I když ať to bylo jakkoli, museli mít ti chlapi neotřelou povahu a výdrž, když si má člověk představit v jakých podmínkách žili, a že boje jako vždy a všude byly kruté.
Uvítám co nejdříve článek o používání závětrovek, zvláště by mne zajímala technika zvedání a kasání těchto plachet. Co se dělo s lany, které je ovládaly, zda mimo použití byly staženy, či jen někde dočasně uvázány a podobně.
Závěrem bych vás poprosil, zda nemáte náhodou plán takeláže se závětrovkami pro Victory. To co je v knize The 100 gun ship Victory by mi stačilo, ale bohužel kopie knihy kterou mám je v tom směru mizerná.
P.S. S tureckou knihu mám pro vás domluvenou.
Okomentovat