 |
| Dobová ilustrace představuje střet dvou válečných brig – britské 'Carnation' a francouzské 'Palinure'. Kresba francouzského malíře C. P. Charpentiera zachycuje okamžik francouzské abordáže na britskou loď přes čelen. |
Nejen
v bojových střetech dvou lodí o vítězství leckdy rozhodla náhoda, zvaná válečná
štěstěna – týkalo se to především případů, kdy zvítězila slabší loď nad
silnějším protivníkem s větší výzbrojí a početnější posádkou. Zde na blogu je
několik článků s popisem takových bojových akcí, k nim lze přiřadit také střet
dvou válečných brig: britské Carnation s francouzskou Le Palinure.
Dne 3. října se na Atlantiku asi 180 mil severovýchodně od ostrova Martinik střetly britská 18-dělová válečná briga Carnation (posádka 117 mužů) a francouzská 16-dělová válečná briga Le Palinure (asi 100 mužů posádky). Obě lodě měly jako hlavní výzbroj karonády, krátká děla velkého kalibru s kratším účinným dostřelem: britská loď 32-liberní, francouzská 24-liberní. Britská loď měla převahu v dělech i počtu mužů. Asi po hodině a půl, když se k sobě obě brigy přiblížily na dostřel, zahájily palbu. Vzhledem ke krátkému dostřelu karonád bojovaly lodě zblízka, na vzdálenost asi jednoho kabelu (183 metrů) a menší. Vzájemné ostřelování trvalo asi hodinu a čtvrt – na větší vzdálenost se střílelo dělovými koulemi, z bezprostřední blízkosti desítek metrů kartáčovými střelami proti živé síle. Palinure se nacházela na návětrné straně a její palba způsobila na palubě britské lodi značné ztráty – již na začátku boje byl zabit britský kapitán Gregory. Britská dělostřelba značně poškodila takeláž francouzské brigy a ta narazila do Carnation. Francouzi očekávali britskou abordáž, jak bylo jejich tradicí, ale k jejich překvapení k útoku nedošlo: na Carnation byli totiž zabiti či vážně zraněni všichni klíčoví důstojníci a poddůstojníci – kapitán, dva poručíci, navigační důstojník (master), kormidelní poddůstojník (quartermaster), kadeti. Velení britské lodi v tu chvíli připadlo na bocmana Williama Tripleta (loďmistra), služebně nejvýše postaveného poddůstojníka. Když si Francouzi uvědomili, že Britové nezaútočí, sami zahájili abordáž na britskou loď po čelenu. Bocman Triplet vydal rozkaz k obraně a odražení francouzské abordáže, ale z asi 45-50 mužů nacházejících se v daný okamžik na palubě jej poslechlo pouhých deset, zbytek na výzvu seržanta námořní pěchoty Johna Chapmana uprchl zbaběle do podpalubí. Hrstka bránících se britských námořníků nepřátelské abordáži vzdorovala jen chvíli, poté se francouzské přesile vzdala. Zbývá dodat, že po hodině a půl ostřelování byly osádky karonád fyzicky značně vyčerpané – dělové koule na britské lodi vážily 32 liber (14,5 kg), na francouzské 24 liber (11,8 kg). Podle kapitána Brentona, později námořního historika, vystřílela Carnation všechen střelný prach a krátce před francouzskou abordáží již nemohla pálit z děl.
Ze 117 členů posádky Carnation bylo v boji zabito 10 mužů, v tom kapitán a lodní hospodář, a 30 zraněno, z toho 15 těžce – zraněni byli oba poručíci, navigační důstojník (master) a 27 mužů. Navigační důstojník Anthony Metherell podlehl svým zraněním později. Počet mrtvých a zraněných na Palinure dostupné zdroje neuvádějí.
Le Palinure velel v boji lodní poručík (Enseigne de vaisseau) Simon-Auguste Huguet; kapitán Pierre-François Jance, kterého skolila žlutá zimnice, ležel v horečkách ve své kajutě. Po dobytí Carnation se francouzský kapitán nechal přenést na její palubu, ale ještě téhož dne zemřel. Po odstranění některých škod a nezbytné opravě takeláže zamířily obě brigy do přístavu Le Marin na jižním pobřeží ostrova Martinik.
 |
| Mapa Martiniku. Zdroj wikipedia (vlastní úprava) |
Koncem
října odplula Palinure z Le Marin a
zamířila do přístavu Fort de-France na západním pobřeží Martiniku. Dne 31. října 1808 na ni zaútočila britská
32-dělová fregata Circe, hlídkující
před Fort-de-France. Palinure se
pokusila uniknout blíže k pobřeží pod ochanu pevnostních děl, ale po krátkém
dělostřeleckém ostřelování se vzdala. Z její posádky 79 mužů bylo sedm zabito a
osm zraněno (z tohoto aktuálního počtu posádky Palinure lze dedukovat, že v boji s Carnation bylo zabito a zraněno asi 20 Francouzů). Na palubě Palinure se nacházelo devět zajatých
Britů z posádky Carnation, ostatní
zůstali v Le Marin. Fregata přepravila osvobozené britské námořníky na základnu
v zálivu Carlisle na ostrově Barbados, kde se s nimi konal první válečný soud
1. února 1809. Všichni tito muži byli zproštěni viny za ztrátu lodi.
Další válečný soud se zbytkem posádky Carnation
se konal ve Fort-de-France 28. února 1809, po obsazení ostrova Martinik Brity a
jejich osvobození ze zajetí. Tento druhý soud vyjádřil poctu důstojníkům,
poddůstojníkům a mužům zabitým v akci a zemřelým později na následky zranění.
Ostatní zranění muži a ti poddůstojníci a část mužstva, kteří se postavili
abordáži Francouzů na odpor nebo plnili bojové povinnosti v podpalubí, byli
soudem se ctí zproštěni viny za ztrátu lodi. Velitel námořních pěšáků seržant
John Chapman a 31 námořníků a námořních pěšáků bylo odsouzeno za zbabělost v
boji. Chapman k trestu smrti oběšením, který byl vykonán následujícího dne –
byl oběšen na konci předního ráhna HMS Ulysses,
kotvící v zálivu Fort-de-France. Ostatních 31 mužů bylo odsouzeno k bičování a
14 letům v trestné kolonii v australské Botany Bay.
Brigu Carnation zničili Francouzi během britské invaze na ostrov Martinik – 31. ledna 1809 ji zapálili, aby se nedostala zpět do rukou Britů.
* * *
Technické informace
Carnation
válečná loď britského Královského
námořnictva (Royal Navy)
18-dělová briga (brigová šalupa /
brig-sloop) třídy Cruizer (přes 100 lodí)
dřevěná konstrukce
takeláž brigy - dva stěžně s plným ráhnovým
oplachtěním
design William Rule
spuštěna na vodu 3. října 1807 v loděnici Bideford
mistr loďař John Taylor (stavitel lodi)
do aktivní služby zařazena v lednu 1808
do aktivní služby zařazena v lednu 1808
délka na dělové palubě 30,51 m; šířka 9,16
m; výška nákladového prostoru (depth in hold) 3,66 m
tonáž 383 27/94 tun bm
výzbroj:
hlavní dělová paluba 16 x 32-liberní
karonády; 2 x 6-liberní příďová stíhací děla (bow chasers)
váha boční salvy 262 liber = 118,8 kg
nominální posádka 121 mužů, skutečný počet
obvykle nižší, obvykle kolem 105 mužů
aktuální stav posádky v době střetu s
Palinure = 117 mužů a plavčíkůvelitel lodi: komandér (commander) Charles Marshall Gregory
Po dokončení vystrojování, vyzbrojení a zásobení odplula v únoru 1808 do Halifaxu v Kanadě, poté na podzim do oblasti Závětrných ostrovů v Karibiku. Dobyta v boji francouzskou brigou přesně rok poté, co byla spuštěna na vodu. Zničena Francouzi 31. ledna 1809 během britské invaze na ostrov.
 |
| Originální plán jedné z lodí třídy Cruizer z archívu britské Admirality, zde brigy Alert z r. 1813. Lodě třídy Cruizer měly po deseti bočních dělových střílnách, skutečná výzbroj ale činila jen 18 děl (obvykle dvě 6-liberní stíhací děla na přídi a šestnáct 32-liberních karonád), a klasifikovány byly jako 18-dělové brigové šalupy (18-gun brig-sloop). Malé čtvercové otvory mezi dělovými střílnami jsou otvory pro dlouhá vesla (long sweeps), které tyto malé lodě používaly k manévrování v přístavech a na kotvištích, nebo k natočení lodi v boji za bezvětří. © National Maritime Museum, #ZAZ4599. Obr. modelshipworld |
 |
| Originální plán dispozice konstrukčních žeber lodí třídy Cruizer z archívu britské Admirality. Většina malých válečných lodí Královského námořnictva byla stavěna v menších soukromých loděnicích, pod dozorem inspektora námořní správy (Navy Board surveyor). Pro stavitele lodí (shipwrights) v těchto malých loděnicích byly zhotoveny podrobné plány a v kontraktech byly detailně vypsány materiální požadavky a rozměry konstrukčních prvků. |
 |
| Originální plán provedení vnější obšívky trupu lodí Cruizer, tzv. plán rozvinuté obšívky - oblý tvar trupu je rozvinut do plochy. Stavitelé lodí a tesaři mohli z tohoto výkresu přímo odečítat rozměry a tvary jednotlivých planěk a zhotovit je na míru. Pro lodě stavěné v královských loděnicích se plán obšívky obvykle nedělal. |
 |
| Dobový, tzv. admiralitní model brigové šalupy třídy Cruizer. Výzbroj této lodi tvoří 18 šestiliberních dlouhých děl, místo pro tuto třídu typických 32-liberních karonád. Foto: modelshipworld |
Le Palinure
válečná loď francouzského námořnictva
16-dělová briga třídy Palinure
16-dělová briga třídy Palinure
dřevěná konstrukce
design François Pestel
spuštěna na vodu v lednu1804 v loděnici v Lorientu
do aktivní služby zařazena v květnu 1804
délka na hlavní dělové palubě 27,76 m; šířka 8,55 m; výška nákladového prostoru 3,77 m
tonáž 319 56/94 tun bm
výzbroj:
14 x 24-liberní francouzské karonády; 2 x 6-liberní stíhací děla
váha boční salvy 174 francouzských liber = 85,2 kg
nominální posádka 110 mužů
aktuální stav posádky v době střetu s Carnation méně než 100 mužů a plavčíků
velitel Pierre-François Jance, Capitaine de Frégate, zemřel na žlutou zimnici 3. října 1808
design François Pestel
spuštěna na vodu v lednu1804 v loděnici v Lorientu
do aktivní služby zařazena v květnu 1804
délka na hlavní dělové palubě 27,76 m; šířka 8,55 m; výška nákladového prostoru 3,77 m
tonáž 319 56/94 tun bm
výzbroj:
14 x 24-liberní francouzské karonády; 2 x 6-liberní stíhací děla
váha boční salvy 174 francouzských liber = 85,2 kg
nominální posádka 110 mužů
aktuální stav posádky v době střetu s Carnation méně než 100 mužů a plavčíků
velitel Pierre-François Jance, Capitaine de Frégate, zemřel na žlutou zimnici 3. října 1808
Briga sloužila v Ponantské flotě (Atlantické), poté v Karibiku. Zajata britskou fregatou Circe 31. října1808 a zařazena do stavů Královského námořnictva jako brigová šalupa (brig-sloop) Snap. Vyřazena ze stavů v únoru 1811, rozebrána na kusy (broken up) v Sheerness v červnu 1811.
 |
| Boj francouzské brigy 'Palinure' s britskou fregatou 'Circe' u Fort-de-France na ostrově Martiniku. 'Palinure' se snaží uniknout blíž k pobřeží pod ochranu pevnostních děl, za slabého větru ji vleče veslový člun. Dobový obraz, olej na plátně, malíř Letendre. |
Literatura
- Demerliac, Alain: Nomenclature des navires français de 1800 à 1815. La marine du consulat et du premier empire. Éditions ANCRE, Nice 2003.
- David J. Hepper: British Warship Losses in the Age of Sail 1650-1859. J.Boudriot Publications, Rotherfield 1994.
- James, William: The Naval History of Great Britain, from the Declaration of War by France in 1793, to the Accession of George IV. London 1837.
- Winfield, Rif: British Warships in the Age of Sail 1793–1817. Design, Construction, Careers and Fates. Seaforth Publishing, Barnsley 2008 (Second revised edition). Kniha obsahuje přehled všech válečných lodí Královského námořnictva v daném období, jejich technické údaje a stručnou historii každé lodi.
- Winfield, Rif and Roberts, Stephen: French Warships in the Age of Sail 1786-1861. Design, Construction, Careers and Fates. Seaforth Publishing, Barnsley 2015. Kniha obsahuje přehled všech francouzských válečných lodí v daném období, jejich technické údaje a stručnou historii každé lodi.
Webové odkazy
Žádné komentáře:
Okomentovat