sobota 19. dubna 2014

HERMIONE – REPLIKA FRANCOUZSKÉ FREGATY Z 18. STOL.


Velký model fregaty Hermione v měřítku 1: 36, jehož autorem je Jean-Claude Cossais

Ve francouzském přístavu Rochefort se blíží ke konci stavba repliky fregaty Hermione z r. 1779. Nápad se zrodil koncem r. 1992, kdy byla založena asociace Hermione - La Fayette, zastřešující projekt po stránce organizační, finanční a provozní. Přípravné organizační práce trvaly do roku 1996, samotná stavba lodi byla zahájena v r. 1997. Konstrukce trupu se ujala firma Asselin, specializující se na historická řemesla a rekonstrukce historických objektů, v historickém suchém doku poblíž královské provazárny (Corderie Royale). Od zahájení stavby lodi byl dok otevřen pro veřejnost a během let jej navštívilo více než 2 miliony návštěvníků.

Hermione byla slavnostně spuštěna na vodu 6. července 2012, odtažena do nedalekého suchého doku v arzenálu Napoleona III., kde pokračuje vystrojování lodi – instalace stěžňů, ráhen a lanoví, a dokončovací práce v interiéru. Takelážní práce prováděla švédská firma JB Riggers, která má zkušenosti s takeláží repliky východoindické lodi z 18. stol. Gotheborg.

Replika fregaty představuje maximálně přesnou dobovou rekonstrukci, byla stavěna tradičními loďařskými postupy, rozdíl byl v použití moderní techniky a nástrojů. Kvůli větší pevnosti trupu byly místo tradičních hřebů a svorníků použity ocelové šrouby. Na trup bylo zapotřebí dřevo z 2 000 dubů, vybraných z francouzských lesů. Konstrukce lodi se skládá z více než 400 000 dřevěných a kovových dílů. Hlavně děl budou výrazně odlehčené, nefunkční, sloužící pouze k pozdravným výstřelům, vyžadujících malé množství střelného prachu. Loď bude vybavena dvěma motory po 300 kW s otočnými propelery (POD = propulseurs omnidirectionnels) a elektrickými generátory. PODy byly vybrány jednak pro jejich „diskrétnější“ vzhled, tak i pro lepší manévrovatelnost, než je tomu u lodi se dvěma klasickými vrtulemi. Pomocný mechanický pohon je u větších plachetnic vyžadován předpisy.

Stěžně, čnělky a ráhna jsou zhotoveny z oregonské borovice. Stěžňové pně (přední a hlavní) se skládají ze sedmi částí, z technických důvodů pro lepší odolnost jsou lepené moderními lepidly. Hlavní peň je dlouhý 27,1 m a váží 5,3 tuny. Lanoví a plachtoví jsou z tradičních materiálů: lana z konopí a plachty z lněné plachtoviny. Konopná lana jsou napuštěna dehtem.

Technické parametry repliky:
Celková délka včetně čelenu: 65 m
Délka trupu: 46,5 m
Šířka: 11,20 m (bez obšívky)
Ponor: 4,9 m
Výtlak max.: 1 260 tun
Oplachtění: 20 plachet o ploše 2 200 m2

Technické údaje lodi dostupné na webu jsou skoupé a zdroje si u některých parametrů odporují. Na přesné technické údaje bude nutno počkat, až budou oficiáně publikovány, tj. loď bude v příštím roce oficiálně zapsána do rejstříku.

Replika fregaty Hermione je považována za jednu z nejpřesnějších rekonstrukcí historických plachetnic. Celkové náklady na stavbu lodi se odhadují na 17 milionů euro (asi 425 milionů Kč).

Plavební zkoušky lodi se plánují na rok 2014 a velká plavba přes Atlantik do USA a Kanady v roce 2015.


Původní Hermione byla poslední ze tří 32dělových fregat třídy Concorde konstruktéra Henri Chevillarda. Fregaty byly postaveny v Rochefortu v letech 1777-1779 – první byla Concorde, druhá Courageuse. Výzbroj lodí tvořilo 26 dvanáctiliberních a 6 šestiliberních děl. Stavba Hermione trvala 11 měsíců, do aktivní služby ve francouzském královském námořnictvu byla zařazena v červnu 1779. Jejím kapitánem byl Latouche-Tréville, jeden z nejschopnějších námořních důstojníků, který se vyznamenal v bojích za americké války o nezávislost a ve francouzských revolučních a napoleonských válkách. V následujících měsích Hermione hlídkovala podél francouzského pobřeží a zajala několik britských kaperských a obchodních lodí. V březnu 1780 vyplula z Rochefortu na misi do Ameriky – na její palubě se nacházel markýz de La Fayette, pověřený králem Ludvíkem XVI. pomoci generálu Georgi Washingtonovi v boji za nezávislost amerických států. Hermione zůstala v amerických vodách a zúčastnila se několika bojových střetnutí. Po skončení americké války o nezávislost se vrátila v r. 1782 do Francie, poté byla vyslána s eskadrou do Indického oceánu, aby se připojila k Suffrenovi bojujícímu proti Britům. Po uzavření míru se Hermione vrátila  v dubnu 1784 do Francie. Po vypuknutí nové války s Británií v r. 1793 Hermione sloužila pod velením kapitána Pierra Martina v oblasti u ústí řeky Loiry. Kvůli navigační chybě místního lodivoda ztroskotala 20. září 1793 na skaliskách u Croisic. Zbytky vraku Hermione našli v roce 2005 podmořští archeologové.

Obě sesterské lodě fregaty Hermione byly zajaty v boji Angličany  – Concorde v r. 1783, Courageuse v r. 1799. Concorde sloužila v britském Královském námořnictvu do r. 1807, kdy byla vyřazena z aktivní služby. Courageuse sloužila jen jako plovoucí kasárna v Středomoří, bojových akcí se již nezúčastnila.


Francouzská fregata Concorde - první ze série tří lodí stejné třídy postavených v Rochefortu, sesterská loď Hermione. Concorde byla zajata Brity v r. 1783 a zařazena do Královského námořnictva. Britské prameny uvádí pro Concorde následující údaje: délka mezi předním a zadním vazem na hlavní palubě: 43,56 m; šířka největší: 11,43 m (s obšívkou); tonáž: 888 82/94 bm (prostorová tonáž, nikoli výtlak). Díky tomuto plánu z archívu britské Admirality bylo možné zahájit stavbu nové Hermione - její originální plán se ve francouzských archívech nedochoval.

Pohled do rozestavěného trupu se žebry a páteří (vnitřním kýlem)

Stavba lodi v zastřešeném doku - pohled na příď. Kolem rozestavěného trupu je pracovní lešení.

Stavba lodi v zastřešeném doku - pohled přes střed lodi směrem k zádi

Příčný řez trupem fregaty z 18. stol. - v dolní části se nachází lodní nákladový prostor (skladiště) s uloženými sudy se zásobami vody a potravin. Nad skladištěm je dolní paluba (orlop), která sloužila k ubytování posádky - v přední části mužstva a poddůstojníků, uprostřed vojáků námořní pěchoty a vzadu důstojníků. Nad ní se nachází hlavní paluba, tj. dělová paluba s hlavní baterií dvanáctiliberních děl - tato paluba je částečně odkrytá. Zcela nahoře je lehká přední paluba a velitelská paluba (za hlavním stěžněm).

Pohled na dno lodi - silné příčné výztuhy tvoří sedlo hlavního stěžně (ten ještě není usazen). Červené vertikální sloupky jsou dolní části sacího potrubí lodních stokových pump, sloužících k odčerpávání vody prosáklé dovnitř trupu - dvě jsou na pravoboční straně páteře (vnitřního kýlu) a dvě na levoboční. Páteř je mohutný trám vpravo a slouží k podélnému vyztužení spojení podélného kýlu (vně trupu) a příčných žeber.

Pohled na hlavní dělovou palubu v odkryté střední části lodi, směrem k přídi. Pod přední palubou jsou vidět mohutné kotevní úvazníky. Schody vedou na palubní ochozy, úzké lávky spojující přední a velitelskou palubu vzadu po bocích lodi.Uprostřed přední paluby je vidět zvonice a za ní přední vratidlo k obsluze lan a manipulaci s kotvami - jejich zvednutí od hladiny k palubě a zajištění na bocích lodě (k samotnému zvedání kotev ze dna moře sloužilo zdvojené kotevní vratidlo vzadu za hlavním stěžněm).

Střed lodi v místě průvlaku pro peň hlavního stěžně - uprostřed je úvazné pachole se čtyřmi kladnicemi k zvedání hlavního ráhna, po stranách horní části lodních stokových pump.

Malé vratidlo na přední palubě se dvěma západkami na palubě k jeho zajištění. Vpravo je zakrytý palubní otvor s dvěma komíny lodní kuchyně.

Zvonice na přední palubě.

Pohled do suchého doku na dokončený trup repliky Hermione, připravovaný ke spuštění na vodu - přesněji řečeno na vzplutí, protože loď zůstává v suchém doku stát na místě a po napuštění doku vodou vzpluje - na rozdíl od klasického spouštění lodi do vody po šikmém skluzu.

Pomalé a postupné napouštění doku vodou (50 cm za 15 dní, kvůli pozvolnému a rovnoměrnému nasátí vlhkosti dřevěného trupu). Pohled na příď s ozdobnou figurínou (galionem). V rozporu s tvrzením v moderní literatuře příďová figurína na malých řadových a menších typech lodí obvykle nevyjadřovala vztah k jménu lodi, ale představovala obecný symbol moci a bohatství - lva, a to na lodích většiny námořních států v 17.-18. století (Francie, Anglie, Holandska, Španělska, Dánska, Švédska, Benátek). Autorem třímetrové galionové figuríny na Hermione je britský řezbář Andrew Peters, jehož společnost Maritima Wood Carving vyhrála zakázku ve veřejné soutěži.

Napouštění suchého doku vodou - pohled na záď. U hladiny je vidět pravoboční otočný propeler.

Detail pravobočního otočného propeleru.

Hermione v doku, v průběhu takelážních prací - usazování stěžňů. čnělek a napínání pevného lanoví.

Takelážníci stojící na salingu a držící se hlavy košové čnělky, zatím nevztyčené, s částí pevného lanoví na místě.

Takelážní práce na čelenu - probíhá usazení čelenové čnělky, zavěšené na autojeřábu (vpravo).

Instalace pohyblivého lanoví na ráhnech.

Pohled na přední palubu - vpravo nahoře jsou vidět mohutné upínací očnice (tzv. srdce) hlavního stěhu (níže) a hlavního záložního stěhu nad ním.

Pohled na velitelskou palubu směrem k zádi.

Loď s téměř dokončenou takeláží.

Celkový pohled na Hermione od zádi.

Šití a kompletování plachet se provádělo ve stanu vedle doku. Vpředu je složená trojcípá přední košová stěhovka (petit foc). Konopné lemovací lano plachty je napuštěno řídkým dehtem.

Kovárna s výhní na výrobu nejrůznějších železných součástí, např. k dělům a takeláži.

Součásti železného kování dělových lafet.

Hlavní výzbroj lodí tvořila dvanáctiliberní děla - foto děla s výstrojí pro fregatu Hermione - tato hlaveň je originál z 18. století, lafeta je přesnou rekonstrukcí dle dochovaných pramenů



Oficiální web fregaty Hermione:
http://www.hermione.com/accueil/


Historie lodi a informace o replice:
http://en.wikipedia.org/wiki/French_frigate_Hermione_(2012)
http://en.wikipedia.org/wiki/French_frigate_Hermione_(1779)
http://fr.wikipedia.org/wiki/Hermione_(1779)

Winfield, Rif: British Warships in the Age of Sail 1793-1817. Chatham Publishing, London 2005.


Vystavil v
Štítky: , , ,

Žádné komentáře:

Okomentovat