GOTO PREDESTINACIJA - MUZEJNÍ REKONSTRUKCE RUSKÉ ŘADOVÉ LODI Z R. 1700

Muzejní loď Goto Predestinacija během přeplavby z loděnice po řece Voroněž na své stálé místo u admiralitního nábřeží. Košové čnělky na předním a hlavním stěžni jsou nezvykle umístěny za hlavami pňů, shodně s dobovou ilustrací lodi od malíře Pietera Bergmana z r. 1700.

     Dne 27. července 2014 byla v ruském městě Voroněž slavnostně pokřtěna nová muzejní loď Goto Predestinacija (Boží prozřetelnost), historická rekonstrukce první ruské řadové lodi z r. 1700, postavené ve Voroněži v roce 1700 pod přímým dozorem cara Petra I. Loď byla postavena na počest ruského válečného námořnictva.

     Muzejní loď, postavená v letech 2011-2014, není přesnou replikou původní lodi z r. 1700, ale zjednodušenou a modifikovanou rekonstrukcí. Spodní část trupu tvoří ocelový svařovaný ponton se strojním vybavením, na němž je dřevěná horní část trupu, od dolní dělové paluby výše. Ocelový ponton byl zvolen pro svoji delší životnost a větší odolnost ledu na zamrzající řece. Rovněž dřevěná konstrukce je zjednodušená a neodpovídá dobovému provedení: žebra mají větší rozestupy a vnější obšívka je zdvojená, tj. na diagonální vrstvu je upevněna horizontální obšívka. Cílem projektu bylo minimalizovat finanční náklady a provést hodnověrně pouze vnější, viditelnou část obšívky a konstrukčních prvků horní části trupu.

     Plány původní lodi se nedochovaly, rekonstrukce byla provedena podle dobových tabulek rozměrů a proporcí ruských lodí z počátku 18. století, dobových vyobrazení lodi (především od Adriaana Schoonebecka a Pietera Bergmana), holandského pojednání o stavbě lodí od Allarda z r. 1709 a dalších dokumentů. Barevný nátěr lodi byl rekonstruován podle akvarelu od Pietera Bergmana z r. 1700.

Technické informace muzejní lodi:
trojstěžňová loď, dvě paluby
délka mezi svislicemi 38,5 m
šířka maximální na hlavním žebru 9,5 m
ponor 2,5 m
výška hlavního stěžně 40 m nad hladinou
spodní část trupu: svařovaný ocelový ponton s plochým dnem, hmotnost 150 tun
horní část trupu: dřevěná konstrukce (přes 1 000 m3)
balast (zátěž): 400 tun betonu
posádka: 5 osob
cestující: 50 osob
výzbroj: 32 děl různých kalibrů (plný počet 58 děl nebyl na loď instalován, aby děla nezabírala místo pro výstavní expozici – těchto zbývajících 26 děl je vystaveno na souši). Makety hlavní jsou z hliníku, natřené černou barvou.
pohon: dieselový motor o 300 k, rychlost do 6,5 uzlů (12 km/hod).

Muzejní expozici o životě na lodi v 18. století tvoří přes 700 předmětů: dioramata, mince, zbraně, figuríny námořníků v dobových oděvech, jídelní náčiní apod. Předměty na lodi nejsou originály, ale jejich kopie. Loď je vyvázána u speciálně pro ní postaveného přístaviště u admiralitního nábřeží ve Voroněži.

Příď muzejní lodi s ozdobným klounem. Foto wikipedia

Loď u admiralitního nábřeží. Foto wikipedia

Fotografie: © web Aleksandra Nečajeva

Několik fotografií ze stavby muzejní lodi Goto Predestinacija:

Diagonální obšívka trupu neodpovídá historické skutečnosti, byla provedena z finančních důvodů - slabší prkna se snadněji ohýbají a jsou levnější, než silné fošny. Na tuto první vrstvu obšívky budou připevněny horizontálně kladené desky podle historických podkladů. Dřevěná je pouze část trupu od dolní dělové paluby výše .....

........ zatímco spodní část trupu tvoří svařovaný ocelový ponton, vybavený strojním pohonem, elektrickým generátorem, elektrickým kotevním vrátkem a moderními kotvami s řetězy, zataženými do kotevních skříní, a příčným příďovým dokormidlovacím pohonem (bowthruster) pro snadnější manévrování. Loď je plavbyschopná, může plout po řekách Voroněž a Don jako výletní loď s cestujícími.

Maketa plánovaného tématického parku na Petrovském ostrově,
věnovanému historii Voroněžské admirality a carskému válečnému loďstvu.

Původní Goto Predestinacija z r. 1701:

Obraz 58-dělové ruské řadové lodi Goto Predestinacija, který u příležitosti
uvedení lodi do aktivní služby namaloval v r. 1700 malíř Pieter Bergman.

 Goto Predestinacija na rytině Adriaana Schoonebecka z r. 1701.
Zdroj: wikipedia

     První ruskou řadovou loď Goto Predestinacija navrhl samotný car Petr I. Veliký, který se rovněž podílel na její stavbě a spuštění na vodu. Car při návrhu vycházel z britského designu, který modifikoval a vylepšil. Stavbu lodi vedl loďař F. M. Skljajev a asistoval mu L. A. Vereščagin, kteří byli carem vysláni na zkušenou do loděnice v Benátkách. Výzbroj lodi tvořilo 58 děl, z toho 26 šestnáctiliberních, 24 osmiliberních a 8 tříliberních. Trojstěžňová Goto Predestinacija byla klasifikována jako řadová loď 4. rangu (kategorie) a byla přiřazena k Azovské flotě. Posádku tvořilo 253 mužů.

     V roce 1702 byla loď přesunuta k ústí řeky Voroněž, kde musela s ostatními většími loděmi čekat pro nízký vodní stav až hladina řeky stoupne a umožní větším lodím odplout po řece Don do Azovského moře. Do Azovského moře se loď dostala teprve v r. 1710 pomocí dodatečných pontonů, upevněných po jejích bocích, čímž byl redukován její ponor.

     Ruské válečné lodě Azovské floty měly námořní základnu v Taganrogu, na který se chystali zaútočit v r. 1711 Turci, ale byli donskými kozáky odraženi. Po porážce ruských vojsk u řeky Prut a uzavření nevýhodné mírové smlouvy v srpnu r. 1711 muselo Rusko vrátit Turkům Azov. Tím existence ruských válečných námořních lodí v Azovském moři ztratila smysl a car Petr I. se rozhodl část lodí prodat tureckému sultánovi a tři z nich, včetně Goto Predestinacije chtěl odeslat přes Dardanelský průliv na Baltské moře. Během vyjednávání podmínek projevili Turci zájem koupit 4 ruské válečné lodě, mezi nimi také Goto Predestinaciji, s čímž car nakonec souhlasil. Loď byla předána Turkům v dubnu r. 1712 v Istanbulu, a po zařazení do turecké floty byla přejmenována na Kapudâne-i Mosko. Malá loď se slabou výzbrojí se Turkům moc neosvědčila, již v r. 1718 byla vyřazena ze stavů válečného loďstva a prodána na palivové dříví.

     Pod ruskou vlajkou jako Goto Predestinacija se loď nezúčastnila žádné bitvy. Pro zajímavost: stavba původní lodi trvala 1,5 roku, stavba muzejní lodi 3 roky, tj. dvojnásobek.

Literatura:
Tredrea, John a Sozaev, Eduard: Russian Warships in the Age of Sail 1696-1860. Design, Construction, Careers and Fates. Seaforth Publishing, Barnsley 2010.

Webové odkazy
Goto Predestinacija - muzejní replika z r. 2014 (rusky)
Goto Predestinacija - loď z r. 1700 na wikipedii (rusky)
Fotogalerie lodi
Konstrukční a projektová kancelář Starlit (rusky)



Video
http://www.youtube.com/watch?v=PoZgNy4HEqs
http://www.youtube.com/watch?v=S3E7EeMw8rk
http://www.youtube.com/watch?v=ozvcNS19-VI
http://www.youtube.com/watch?v=LLcqNiDSGOQ



Vyhledávání na webu:
Гото Предестинация
Корабль Гото Предестинация
Корабль - музей Гото Предестинация
Goto Predestinacija