 |
| Příprava repliky bronzového lodního děla Vasy k palbě (foto z TV dokumentu) |
Na webu iDnes byl v sekci Technet publikován dne 10.04.2015 ráno článek novináře Ondřeje Féra, popisující střelbu z kopie děla švédské válečné lodi Vasa z r. 1628 a okolnosti potopení lodi na její první plavbě v přístavu, krátce po odplutí od nábřeží.
Tento novinářský článek na iDnes naleznete zde
Jedná se bohužel o další "odborný" článek od novináře-laika – povrchní, neúplný, s chybami jazykovými i věcnými, nepřesnostmi i vyloženými nesmysly. Autor rovněž nevhodně používá moderní terminologii pro lodě 17. stol. a nezná dobovou terminologii. Některé chyby autor na upozornění diskutujících čtenářů v článku již opravil.
Dne 11. dubna 2015 v poledne článek obsahoval následující nedostatky:
Chybné tvrzení: "V půl metru silné dřevěné desce představující bok nepřátelské válečné lodi zela díra s rozšklebenými okraji." Bok lodi na polygonu je kopií boku Vasy, nikoli nepřátelské lodi a netvořila jej půl metru silná deska, neboť takové "desky" neexistovaly. Bok lodi tvoří robustní vertikální žebra, vnější a vnitřní horizontální obšívka ze silných fošen, které dohromady byly silné kolem půl metru. Boky zpevňovaly také výztužné prvky, jako např. rožnice. Na videu je konstrukce lodního boku Vasy dobře vidět.
Dělová koule není "náboj".
Švédská libra (skålpund) = 0,425 kg. Takže 24liberní dělová koule vážila 10,2 kg, nikoli 11 kg. Autor článku si zřejmě spletl s anglickou librou.
Předchůdci moderních šrapnelů se nazývají "kartáčové střely".
V té době pojem řadová loď ještě neexistoval, řadová taktika byla zavedena v 2. polovině 17. stol. Abordáže se zúčastňovali nejen vojáci (předchůdci námořní pěchoty), ale také námořníci. Abordáž se často používala až do 19. století.
Tvrzení "Proto byly v rozporu se zdravým rozumem a základy bezpečnosti otevřeny střílny děl na spodní palubě" je naprosto absurdní. Naopak v rozporu se zdravým rozumem by bylo stavět lodě, jejichž děla na dolní palubě by nemohla střílet otevřenými střílnami! Jinými slovy, válečná loď byla konstruována tak, aby mohla střílet z děl na dolní palubě za plavby.
Další chybné tvrzení "...sesterská loď Vasy, už zmíněný Äpplet, prošla úpravou, která snížila metacentrickou výšku a zvýšila stabilitu." Snížením metacentrické výšky se stabilita naopak zhorší.
V článku chybí informace o podílu viny kapitána Vasy Hanssona a viceadmirála Fleminga, kteří o nedostatečné stabilitě věděli.
Výraz "pyšné vysoké můstky" je nesmysl, na Vase žádné můstky nebyly.
Nesmysl je rovněž tvrzení, že "tyto můstky přispěly k vysokému metacentrickému bodu Vasy a měly svůj podíl na tom, že se loď na své první plavbě nedokázala po silnějším nárazu větru srovnat na rovný kýl." Vysoké záďové nástavby přispěly ke ZVÝŠENÍ VÁHOVÉHO TĚŽIŠTĚ LODI A SNÍŽENÍ METACENTRICKÉ VÝŠKY, tj. metacentrum bylo níže, a zvětšily boční plochu trupu pro nápor větru. Kýl je podélný konstrukční prvek a s bočním náklonem lodi nemá nic společného. Výraz "na rovný kýl" označuje stav, kdy ponor na přídi je shodný s ponorem na zádi. Laikové by neměli používat odbornou lodní terminologii, když nemají ani ponětí, o co jde.
V té době používané konopné a lněné plachty nebyly bílé, jedná se mýtus. Přední brámová plachta Vasy je vystavena v muzeu:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasa_fore_topgallant_sail.jpg
Autor zapomněl zmínit, že Vasu stavěli holandští loďaři. Hlavní příčinou špatné stability lodi byl příliš velký počet těžkých děl pro danou velikost trupu, na čemž hlavní vinu nese král a jeho dodatečné stupňující se požadavky na rozestavěnou loď. Rovněž nezmínil, že děla na lodi byla bronzová.
Na palubě Vasy bylo několik žen, doprovázejících důstojníky a poddůstojníky, protože částečně naložená Vasa nevyplouvala na válečnou výpravu, ale jen na krátkou přeplavbu z loděnice do nedaleké námořní základny Älvsnabben, kde měla být dokončena nakládka zásob, doplněna posádka a naloděni vojáci na válečnou výpravu.
Myslím, že čtenáři Technetu si zaslouží kvalitnější články, takto jsou vhodné pouze pro nenáročného a neznalého čtenáře, v podstatě na úrovni bulváru, který fundovanost jen předstírá. Článek o Vase od novináře pana Ondřeje Féra je již čtvrtý, který jsem na iDnes/Technetu četl a všechny obsahovaly věcné chyby, nepřesnosti, špatně použitou lodní terminologii i vyložené nesmysly. Komentář k nekvalitnímu článku, obsahující většinu výše uvedeného jsem také publikoval v diskuzi na webu iDnes 11.04.2015.
* * *
Poznámka pro seriózní zájemce o námořní historii:
Je-li v textu používán výraz "koráb", autorem je vždy laik a nejedná se o solidní vojensko-historický text. Novináři a také laičtí autoři hojně používají výrazy, které v odborných textech nemají co dělat, případně jsou použity v nevhodném kontextu, kromě oblíbeného korábu např. loďka, lodička, lodice, člunek, korma, stožár, čtvercová plachta, košař, košovník, upínačky, upínačková lávka, zvratičky, vzhůru do lanoví, vyčnívadlo, mosazná děla a spousty dalších. O české lodní a námořní terminologii se chystám napsat obsáhlejší článek.
Zvláštním případem je příliš časté používání slova "plavidlo", oblíbené zejména tzv. novináři a televizními redaktory - to je v odborných textech vyhrazeno jen obecnému souhrnému pojmu a při označení určitého typu lodi se nepoužívá. Jinými slovy: je-li v článku často použito slovo "plavidlo", nepsal jej odborník, ale laik.
Odkazy k tématu:
Další odkazy:
8 komentářů:
Vážený pane, díky za zajímavé "opravy", nicméně uvědomujete si marnost svého úsilí? Tedy pominete-li pár lidí, jako jsme já, kteří si zájmem Vaše komentáře a opravy rádi přečtou a byť laici, některá tvrzení je i tak chytí za uši (v článku o katastrofě francouzského parníčku mně pobavilo tvrzení o "mořské" lodi, ale tragédie je, že podobně povrchně a ještě mnohem hůře píšou "hlídací psi demokracie" o věcech, které se nás týkají mnohem víc, než články na Technetu. A nejhorší je, že ten Technet je i při tom všem ještě perla na iDNES. No nicméně, blogy, jako je ten váš jsou alespoň kapkou v moři, takže držím place a rád sem budu vracet.
Zdravím Vás. Ano, jsem si vědom marnosti těchto oprav vůči rádobynovinářům, proto reaguji jen zcela vyjímečně - z několika desítek novinářských článků o lodích a námořní historii jsem reagoval jen na 3-4, a to na popud svých známých, abych jasně a konkrétně ukázal, jaké nesmysly plné chyb dokáží vyplodit. Tím varuji desítky rozumných čtenářů a zároveň je nasměruji na svůj blog. Samozřejmě v porovnání s tragickou a děsivou situací mainstremových médii jsou nesmysly v článcích o lodích prkotina, to máte pravdu, a to mne také někdy děsí a často rozčílí. Novinářským ptákovinám o lodích se jen směju. Těší mne, že se Vám můj blog líbí.
Co je špatného na termínu "koráb"? Ptám se jako laik.
Koráb je neodborné slovo, tj. v odborných ani v populárně-naučných textech nemá místo. Jeho použití signalizuje, že text psal laik. Koráb se hodí do pohádek, komiksů a textů pro nenáročné čtenáře v novinách a časopisech.
Proč je ve vašem seznamu neodborných slov zvratička? Jediné jiné slovo pro toto lano, které jsem někde viděl, byl ošklivý anglicismus "brejs". Nazývá se ještě nějak jinak?
Na článek o české námořní terminologii se každopádně velice těším.
Slovo zvratička pochází od jachtařů, jejichž jachty byly a jsou velmi malé, cca 6-12 m. Délka dolních ráhen velkých plachetnic dosahovala 30-33 m, už jen z toho důvodu je výraz zvratička směšný, navíc sugeruje zvrácení, což je nepřesné, hlavní funkce tohoto lana je otáčení/natáčení, samotné zvrácení je na posledním místě. Od první republiky je v námořním názvosloví jakási dvojkolejnost - jedno mají jachtaři a jiné profesionální námořníci. Zatímco lano/kladkostroj k horizontálnímu otáčení příčných ráhen jachtaři nazývají zvratičkou, námořníci používají výraz "ráhnová otěž". Jachtaři pro změnu výraz "otěž" používají pro šot (ang. sheet, něm. Schott, pol. szot).
Děkuji za odpověď. Dosud jsem byl přesvědčen že "sheet" je česky "otěž" na všech lodích... No ten článek o české terminologii by byl opravdu potřeba. Ještě bych měl dotaz, jestli je česká terminologie dána nějakou normou, resp. z čeho vy vycházíte.
Ano, existují normy, předpisy, technická dokumentace a odborné publikace pro moderní lodě, od institucí Čs. lodní registr, Státní plavební správa, námořní úřad ministerstva dopravy. Existuje mj. názvosloví pro dřevěné lodní konstrukce. Oficiální lodní názvosloví se formovalo od dob první republiky. Starší dokumenty jsou v muzeu lodní dopravy, něco je v technickém muzeu. Kromě toho dále existuje neoficiální názvosloví českých námořníků za Rakouska-Uherska, memoáry námořníků, překlady námořní literatury populárně naučné a dobrodružné.
V ČR je specializované nakladatelství literatury o lodích "Mare-Czech"
http://www.mare-czech.cz/naklweb/uvod.html
Pro informaci - lodní čeština obsahuje přes 20 000 výrazů, pro většinu částí lodní konstrukce názvy má, část se překládá podle významu a jen malou část je nutno vyjádřit opisem z několika slov.
Já jsem studoval na střední škole lodní dopravy v Děčíně, kde jsme se učili odborné názvosloví podle výše uvedených institucí a technické dokumentace říčních lodí, a poté na VŠ námořní v Polsku. Znám názvosloví české, slovenské, částečně německé, polské, ruské a anglické.
Nějaké odborné lodní názvosloví najdete mj. v mých překladech knih:
Angus Konstam: Piráti 1660–1730
http://www.grada.cz/pirati-16601730_5054/kniha/katalog/
Nic Fields: Řecká válečná loď - Triéra (500 - 322 př.n.l.)
http://www.databazeknih.cz/knihy/recka-valecna-lod-triera-500-322-pr-n-l-81518
Pro moderní lodě:
D. Hutchings: Titanic 1909–1912 (třída Olympic) – Technický průvodce
http://www.grada.cz/titanic_6946/kniha/katalog/
Problémem je, že v češtině neexistuje ani odborný překladový, ani odborný výkladový lodní slovník, názvosloví je roztroušeno na mnoha místech. Novotného překlad tzv. Velkého slovníku lodí a moře nebo Cajthamlova knížka Historické lodě 16.-18. století nejsou odbornou literaturou, byť se tak tváří a jsou takto propagovány. Mám v úmyslu zpracovat rozsáhlé recenze těchto pseudoodborných knih.
Okomentovat