DOBYTÍ VÝCHODOINDICKÉ LODI "KENT" - MANÉVRY LODÍ

Legendární dobytí východoindické lodi "Kent" francouzskou korvetou "Confiance" korzára Roberta Surcoufa – kresba francouzský malíř-marinista Antoine Léon Morel-Fatio (1810-1871).

      Do třetice na korzárské téma: tento příspěvek technického charakteru navazuje na předchozí článek o dobytí východoindické lodi Kent korzárskou korvetou Confiance 7. října 1800 v oblasti u Sandheads, poblíž ústí řeky Huglí, jednoho z mnoha ramen delty Gangy. Přináší detailní rozbor chyb v nákresu manévrů lodí a v popisu této legendární akce korzára Roberta Surcoufa v knize spisovatele Jiřího Kovaříka Korzáři Francouzské revoluce; přehled údajů, které ve svých pamětech uvádí Louis Garneray, korzár a přímý účastník akce; vlastní analýzu faktů a dvě varianty průběhu manévrování obou lodí na základě týchž Garnerayových pamětí, které použil jako podklad rovněž Kovařík. Analýza je doplněna informacemi z dalších pramenů. Garneray uvádí řadu údajů, které Kovařík chybně přeložil, interpretoval nebo vynechal – uvedeme si je proto přehledně bod po bodu. Některá další fakta pak vyplývají z Garnerayova textu logicky.

Nákres manévrování britské východoindické lodi "Kent" a francouzské korzárské korvety "Confiance" z knihy Jiřího Kovaříka "Korzáři Francouzské revoluce", s jeho vysvětlivkami v rámečku. Doplněno o kurz "Confiance" a náměr na "Kent", nacházející se téměř ve slunci. Kovaříkův nákres je ale v rozporu s popisem přímého účastníka akce, korzára Louise Garneraye, a zobrazené manévry lodí jsou nesmyslné.

Komentář ke Kovaříkovu nákresu manévrování Confiance a Kentu:

0 – poloha, v níž se obě lodi spatřily

      Z Confiance spatřili Kent po větru, asi 20° vlevo, téměř ve slunci. Garneray uvádí „vlevo od přídě, nad kotevním krakorcem“, tj. asi 25°vlevo (změřeno z plánu Confiance), navíc že Confiance plula k ústí Gangy, a že poté odpadla od větru a zamířila přímo naproti Kentu.

      Z Kovaříkova nákresu orientovaného na sever vyplývá, že Confiance plula kurzem asi 118°, tedy směrem pryč od ústí Gangy, které se nachází severně od ní. Pokud by Confiance odpadla od větru, to lze jedině vpravo, plula by dále od Kentu, přibližně jihovýchodním kurzem. Dle tohoto nákresu Kent není po větru. Již v této výchozí pozici má Kovařík tři rozpory vůči Garnerayovu popisu v pamětech.

      Pokud se Kent nacházel „téměř ve slunci“, pak dle uvedených vzájemných poloh obou lodí na nákresu a astronomického výpočtu bylo asi 07:00 hodin ráno, výška Slunce nad horizontem 13°(z nákresu lze určit náměr na Slunce, tj. azimut, a z tabulky astronomických výpočtů výšky a azimutu Slunce zpětně určit, kolik bylo hodin).

      Kent v poloze „0“ na nákresu nemůže plout proti větru, jak je zobrazeno. Poté pluje na pravoboční vítr, ale nemíří přímo ke Confiance, ačkoli by mohl odpadnout od větru vlevo. Patrně zjednodušení nákresu autorem. Garneray ale píše, že na Kentu napnuli všechny plachty a ten zamířil na levém halsu ostře na levoboční vítr naproti Confiance, tj. pluje obráceným směrem, než je na nákresu. To je již čtvrtý Kovaříkův rozpor s Garnerayovým textem.

      Surcouf šplhá na přední stěžeň, následně na palubě vykoná krátkou poradu. Mužstvo po službě je zvědavé, obléká se a přichází na palubu. Zazní rozkaz k vynesení hamaků a přípravě lodi k boji. Z toho vyplývá přibližný čas asi 07:30 hod. V té době by ale měla být volná posádka, odpočívající v podpalubí po noční službě 00:00-04:00 hod., již vzhůru, oblečená a chystat se na snídani, protože za chvíli nastupuje na dopolední službu 08:00-12:00 hod. Posádka byla na lodi rozdělena na dvě tzv. hlídky, v námořnickém slangu vachty, které se střídaly po čtyřech hodinách, a aby jedna neměla stále službu 00:00-04:00 hod., v podvečer se vystřídaly po dvou hodinách: 16:00-18:00 a 18:00-20:00, čímž došlo k posunu a vystřídání. Zde Garnerayův popis poněkud nesedí, prozatím jej ale ponechávám bez komentáře a vrátím se k němu později.

      Kovařík v knize časový údaj nemá, ale Garneray píše, že v 10:00 se lodě přiblížily asi na 1,5 námořní míle (2,8 km; 1 námořní míle = 1,852 km). Neuvádí ani směr a sílu větru, stav moře, viditelnost, ani čas, kdy z Confiance spatřili Kent. Předpokládejme, že lodě napnuly všechny plachty v 07:30 hod., že vál mírný vítr o rychlosti asi 12 uzlů (22,2 km/hod, podle dnešní Beaufortovy stupnice síla 4), přibližně severo-severovýchodní, takový, že lodě mohly nést všechny plachty včetně královských. Dále Garneray uvádí, že předtím, než se lodi minuly na protilehlých kurzech na vzdálenost dostřelu děl z Kentu (asi 500 m), Surcouf redukoval plachty a stočil loď na boční vítr, aby se nedostal ke Kentu příliš blízko, a tím zároveň zpomalil. Kent plul ostře na vítr, odhadem rychlostí asi 5 uzlů (9,3 km/hod), Confiance na boční vítr rychlostí asi 7 uzlů (13 km/hod). Řekněme, že 15 minut potřeboval Kent k vykonání obratu, napnutí všech plachet a chvíli trvalo, než plul plnou rychlostí, takže přibližovací rychlostí 5+7 = 12 uzlů (22,2 km/hod) lodě pluly asi 2 hodiny 15 minut (07:45-10:00). Z toho vyplývá, že by hlídka z Confiance spatřila Kent na vzdálenost 2,25 hod x 12 uzlů = 27 + 1,5 = 28,5 námořních mil (52,8 km). To ale není možné, jen vzhledem k zakřivení země jsou lodě mimo dohled, teoreticky by se z vrcholků stěžňů mohly spatřit na vzdálenost asi 23 námořních mil. Navíc na tak velkou vzdálenost by Surcouf v dalekohledu v žádném případě nemohl rozpoznat siluetu Kentu! Z výše uvedeného vyplývá, že tak velký časový rozdíl není možný, a proto buďto údaj o spatření Kentu „téměř ve slunci“ brzy ráno kolem 07:00 hod., nebo čas 10:00 hod. těsně před setkáním lodí, musí být chybný.

K dalším polohám na Kovaříkově nákresu jen stručně:

Poloha 1 – 2

Confiance vykonává podivný manévr s nesmyslnou smyčkou, navíc se nachází na závětrné straně Kentu, místo na návětrné, ale v textu knihy Surcouf usiluje, aby se dostal na závětrnou stranu, čili tam, kde se již nachází!

Poloha 2 – 3

Podle Garneraye má v poloze 2 Confiance vítr zleva (pluje na levém halsu) a Kent zprava – na nákresu je to opačně! Dále Garneray uvádí, že Confiance míří po větru za záď Kentu, aby se dostala na jeho závětrný bok k abordáži, Kent tomu zabrání provedením obratu po větru. Aby Confiance neztratila výhodu návětrné strany, otáčí se a míjí Kent na dostřel muškety, a ten vypálí třetí dělovou salvu. Na nákresu je ale Confiance celou dobu na závětrné straně Kentu! Další rozpor mezi Kovaříkem a Garnerayem.

Polohy 3 – 4 – 5

Podle Garneraye Kent provádí obrat proti větru, a protože nemá dostatečnou rychlost, obrat nedokončí, zastaví se a je snášen větrem. Confiance propluje za jeho zádí po větru a zahákuje se na závětrném pravoboku Kentu; vítr pomáhá snášet Kent k boku Confiance. Na Kovaříkově nákresu jsou manévry obráceně: Kent se v poloze 3-4 otáčí po větru a v poloze 4-5 je snášen bokem proti větru (což je naprostý nonsens, to není fyzicky možné) a Confiance se zahákuje na jeho návětrném pravoboku – poloha 5! Zbývá dodat, že Confiance na Kent vůbec ze svých děl nevypálila, nemělo by to vůbec smysl!

      Z výše uvedeného vyplývá, že Kovařík špatně přečetl a přeložil Garnerayův text, chybně jej interpretoval, a jeho nákres dobytí východoindické lodi Kent Surcoufovou korvetou Confiance je naprosto chybný. Rovněž kapitola "David proti Goliášovi" v Kovaříkově knize, jak již zmíněno v předchozím příspěvku, obsahuje mnoho nepřesností, věcných chyb i naprostých nesmyslů, nekriticky převzatých z Garnerayova líčení, rozšířených o vlastní Kovaříkovy chyby a komentáře. Celá Kovaříkova kniha o francouzských korzárech obsahuje řadu chyb a je zcela evidentní, že měla projít odbornou korekcí – takto je degradována na čtivo pro naprosto nenáročné čtenáře-romantiky, a nelze ji považovat za solidní literaturu faktu. K recenzi knihy s ukázkou dalších chyb se vrátím někdy v budoucnu.

*      *      *

Analýza Garnerayova textu a rekonstrukce manévrů lodí

      V předchozím obsáhlém příspěvku z 1. listopadu je zmíněno, že v Garnerayových pamětech je řada chyb a nepřesností, že vznikaly pod časovým tlakem – vycházely nejprve na pokračování v časopise – a že 67-letý Garneray někdy nestíhal dodávat každý týden materiál a míval občas problémy si události vybavit. Víme rovněž, že paměti byly upravovány pro větší čtivost redaktorem časopisu a také profesionálním spisovatelem dobrodružných románů. Nicméně představují vzpomínky na skutečně prožité události a řada údajů je pravdivých, jen je nutné rozlišit skutečnost od fikce či chyb. K rekonstrukci manévrů Confiance a Kentu byly použity Garnerayovy paměti vydané v r. 1851, skromné britské dobové prameny, námořní mapa oblasti u Sandheads, astronomické výpočty Slunce a Měsíce pro 7. říjen 1800, plavební příručka pro Bengálský záliv, a manévrové charakteristiky lodí z konce 18. a začátku 19. století.

      Výchozí údaje: ozbrojená obchodní loď britské Východoindické společnosti Kent (tzv. East Indiaman) se nachází ráno 7. října 1800 v oblasti hloubek 25 sáhů (45 m), v Bengálském zálivu, jižně od ústí řeky Huglí a písčin Sandheads, a čeká na lodivodský škuner. Lodivod má Kent vést na sever ústím s písčitými mělčinami a dále po řece Huglí do přístavu Kalkata. Kent směřuje přídí zhruba k severu, pluje pomalu pod minimálním množstvím plachet nebo stojí v driftu.

      Pro astronomické výpočty byla použita pozice 20°55' severní šířky a 088°20' východní délky, která je v oblasti hloubek 25 sáhů (oblast určena dle dobové plavební příručky a námořní mapy). Kent se mohl nacházet o několik mil více na východ nebo na západ.

Mapa Bengálského zálivu u Sandheads, s přibližnou oblastí hloubek 25 sáhů. Pozice Kentu a Confiance jsou schématické, nikoli v přesném měřítku. Kovaříkova verze přiblížení Confiance od západo-severozápadu je v modrém rámečku vlevo. Přibližná pozice, kde kotvily lodivodské škunery a brigy, je označena červeným křížkem. Vzhledem k tomu, že několik lodivodských škunerů a brig bylo ukořistěno francouzskými korzáry, zdržovaly se tyto lodě dále na sever, ve Východním plavebním kanále (Eastern Channel), kde kotvily během přílivu přes den a vždy v noci, a dále na moře vyplouvaly jen zřídka. Během dne se vydávaly několik mil na jih vstříc větším obchodním lodím, zejména velkým východoindickým plachetníkům. Lodivodské kotviště se nacházelo asi 15 námořních mil severně od oblasti hloubek 25 sáhů, kam Kent připlul někdy v noci a čekal na ráno, aby se vydal bezpečně blíže k ústí plavebního kanálu, vstříc k lodivodskému škuneru. Verze manévrů "A" a "B" jsou popsány níže.

      Rozdíl přílivu a odlivu na moři u Sandheads činí 1,5-2 m. Přílivové a odlivové proudy v oblasti dosahují rychlosti 1-2 uzly (1,9-3,7 km/hod). V pátek 3. října 1800 byl úplněk, měsíc couvá a nachází se před poslední čtvrtí: tj. v úterý 7. října ráno byl příliv a odliv přibližně uprostřed mezi skočným (angl. spring) a hluchým (angl. neaps). Odliv je silnější, na moři pod Sandheads proud směřuje na jihozápad, slabší přílivový proud směřuje k západu až západo-severozápadu; severojižní směr má až výše na sever, mezi písečnými lavicemi. Dne 7. října byly v oblasti pod Sandheads středně silné odlivové a přílivové proudy.

      Říjen je přechodné období, kdy se mění končící jihozápadní monzun na severovýchodní. Dle plavební příručky v tomto období převládají v oblasti Sandheads slabší větry, převážně severní až severo-severovýchodní (označení S – SSV, angl. N – NNE), poměrně časté je bezvětří. Občas se v oblasti vyskytne prudký nárazový severozápadní vítr, nebo ji může zasáhnout tropický cyklón.

Rychlost lodí se měří v uzlech: 1 uzel = 1 námořní míle/hod = 1,852 km/hod = 0,514 m/s

Tabulka – převody jednotek rychlosti
uzly	km/hod	m/s
1	1,9	0,5
2	3,7	1,0
3	5,6	1,5
4	7,4	2,1
5	9,3	2,6
6	11,1	3,1
7	13,0	3,6
8	14,8	4,1
9	16,7	4,6
10	18,5	5,1
11	20,4	5,7
12	22,2	6,2

      Pro kalkulaci rychlostí Confiance a Kentu byl přijat mírný vítr o rychlosti 12 uzlů (22,2 km/hod = 6,2 m/s), odpovídající síle 4 Beaufortovy stupnice, vanoucí ze severu (verze A) a severo-severovýchodu (verze B); Kovařík má vítr ze směru sever k východu. Vítr z jiného směru než z rozsahu sever až severo-severovýchod (S – SSV) je jednak v této oblasti málo pravděpodobný, navíc by byl v rozporu s Garnerayovým popisem manévrování lodí ve více bodech. Např. pokud by vál západní vítr, nemohly by lodě plout proti sobě - Confiance by plula po větru, Kent čekal na místě; plout by mohl k severu, nejvýše severo-severozápadním kurzem.

      Severní až severo-severovýchodní vítr vane z pevniny, mořské vlny v oblasti Sandheads poblíž pobřeží jsou malé.

      Confiance a Kent vykonají několik obratů po větru a proti větru. Obratem se nazývá změna kurzu lodi, při kterém se vítr dostane z jednoho boku na druhý. Plachetnice nemůže plout proti větru: nejostřeji k větru mohou ráhnové plachetnice plout pod úhlem 60°- 70°, tzv. ostře na vítr (angl. close hauled). Pokud potřebují plachetnice plout k cíli nacházejícím se proti větru, musí tzv. křižovat. Křižování je plavba proti větru v tzv. úsecích, střídavě s větrem z levoboční a pravoboční přídě. Samotný obrat lze vykonat buďto proti větru (angl. tacking), nebo po větru (angl. wearing). Obrat proti větru je složitější, loď musí mít dostatečnou rychlost, aby přídí přešla linii větru, a velmi důležité je jeho přesné provedení se správným časováním vychýlování kormidla a otáčení ráhnových plachet. Loď po zamíření přídí proti větru se pohybuje inercí, zpomaluje a často se úplně zastaví – po přechodu linie větru a odpadnutí nabere vítr z druhého boku, a pomalu se „rozjíždí“. Dobře vycvičená posádka dokáže provést obrat proti větru za 5 minut, za standardní se považuje čas do 10 minut. Obrat po větru je jednodušší: loď odpadne od větru, nabere vítr od zádě, posádka natáčí ráhnové plachty, loď přechází linii větru zádí, otáčí se na druhý bok, kde vyostří na vítr a pluje obráceným směrem. Tento manévr lze provést vždy, při jeho správném provedení loď pluje po kružnici.

Oba manévry velmi názorně ukazuje následující video:

Video barku Star of India, na kterém jsou detailně ukázány oba hlavní manévry

plachetnice: obrat proti větru (tacking) a obrat po větru (wearing).

Obrat proti větru byl vykonán za 5 minut. Přímý odkaz na youtube

Přehled Garnerayových údajů

      Nyní si uveďme přehled všech Garnerayových údajů z jeho pamětí, podstatných pro rekonstrukci manévrování obou lodí během akce. Připomeňme si, že Garneray neuvádí čas spatření Kentu, směr a sílu větru, stav moře, ani viditelnost. Jednotlivé body jsou očíslovány pro použití v následujících dvou verzích manévrů lodí.

      Hned v úvodu si Garneray odporuje: uvádí, že Confiance ráno mířila k ústí Gangy (1) a že cizí loď se nacházela vlevo od přídě „téměř ve slunci“ (2) – to se ale navzájem vylučuje: pokud je cizí loď ve slunci a z Confiance ji vidí vlevo od přídě, nemůže Confiance plout k severu k ústí Gangy, ale pryč od něj. Astronomickou polohu Slunce změnit nelze, něco má tedy špatně Garneray. Pochybnosti budí fakt, že by tak zkušený námořník jako Surcouf plul v noci blízko indického pobřeží, daleko na západ od místa, kam připlouvají obchodní lodě pro lodivoda, bez možnosti určit pozici lodě, v době krátce po úplňku Měsíce, kdy poměrně silné přílivové a odlivové proudy snáší loď k západu, směrem k pobřeží, a ráno směřoval k východu, směrem na volné moře. Logičtější je držet se v noci pod redukovanými plachtami dále na otevřeném moři a k oblasti u Sandheads, kde lodě berou lodivoda, se bezpečně přiblížit ráno, za denního světla, od jihu nebo od východu.

      Hlídka na stěžni hlásí velmi velkou loď po větru, asi 25° vlevo od přídě, pod sluncem (2). Posádka ji vidí z paluby (3). Pokud vál severní až severo-severovýchodní vítr, nebyl Kent po větru. Jestliže byl z nízké paluby Confiance vidět celý trup Kentu (5 m nad hladinou), činila vzájemná vzdálenost lodí 3,8 námořních mil (7 km); pokud byla vidět jen polovina trupu Kentu nad obzorem, byla vzdálenost 7,1 námořních mil (13,1 km). Pro rekonstrukci manévrů přijměme tuto větší vzdálenost, tj. 7 nám. mil.

      Confiance plula v noci pod redukovanými plachtami – pravděpodobně jen pod košovými plus kosatka, a možná i dolní stěhovky. Poté, co si cizí loď Surcouf prohlédl ze stěžně, nechá napnout všechny plachty, Confiance odpadne od větru a zamíří přímo ke Kentu (4).

      Kent se otočí, napne všechny plachty a na levém halsu pluje ostře na levoboční vítr (court bâbord amure et serre le vent pour nous accoster sous toutes voiles possibles) naproti Confiance (5) , kterou má za lodivodský škuner. Škunery v té době měly často na předním stěžni ráhnové plachty, některé i čtyři včetně královské plachty, proto si Confiance na dálku mohli z Kentu při pohledu zepředu se škunerem s ráhnovými plachtami snadno splést (obr. např. zde nebo zde). Pokud má Kent vítr zleva, musí jej Confiance mít zprava.

      Jak uvedeno výše, Garneray nezmiňuje čas, kdy hlídka z Confiance spatřila Kent, ale uvádí, že v 10:00 hodin byly lodě od sebe vzdáleny 1,5 námořní míle (6). Aby se Surcouf nedostal příliš blízko Kentu na dostřel jeho děl, Confiance vyostří na vítr tak, že jej nyní má z boku, a redukuje plachty (Surcouf patrně nechal skasat královské plachty a horní stěhovky).

      Lodě se míjí na dostřel 18-liberních děl Kentu (cca 500 m), následuje první salva Kentu (mimo) (7). Krátce nato vykonají obě lodě obraty proti větru (8). Nyní pluje Confiance na levobočním větru a Kent na pravobočním (9).

      Lodě se míjí na protilehlých kurzech podruhé, na poloviční dostřel děl Kentu (cca 250 m), následuje druhá boční salva Kentu, opět mimo (10).

      Jakmile se lodě minou, Confiance otáčí po větru směrem za záď Kentu (11). Kent chce na blížící se Confiance vypálit třetí salvu z druhého boku a obrací po větru (12). Aby si Surcouf udržel výhodu návětrné strany, otáčí po větru dále na protilehlý kurz (13). Lodě se míjí potřetí, nyní na vzdálenost dostřelu muškety (asi 75 m), Kent vypálí třetí salvu a tentokrát Confiance zasáhne, ale bez vážných škod (14).

      Kent se pokusí o obrat proti větru, jeho rychlost ale k provedení obratu nestačí, příď Kentu nepřejde linii větru, loď se zastaví a je snášena a otáčená větrem (15).

      Confiance se stáčí po větru za záď Kentu (16) a přiráží k jeho závětrnému pravoboku, zahákuje se a korzáři zahájí abordáž (17).

*      *      *

Hlavní rozpory v Garnerayových pamětech jsou tyto:

• spatření Kentu vlevo od přídě pod sluncem, ráno kolem 07:00 hod. –  takto Confiance nemíří k ústí Gangy, ale pryč od něj
• čas 10:00 hod., kdy jsou lodě od sebe 1,5 námořní míle

I kdyby vál slabší vítr a lodě k sobě pluly přibližovací rychlostí jen 7 uzlů (13 km/hod), vzdálenost, na kterou se měly spatřit, by činila 2,25 hod x 7 uzlů = 15,75 + 1,5 = 17,25 mil (32 km), což je rovněž nonsens. Při převládajících severních větrech v oblasti nemůže být Kent po větru.

Otázka tedy zní: který detail utkvěl Garnerayovi v paměti tak, že si jej pamatoval 47 let po akci, kdy sepisoval své vzpomínky?

Manévrovací verze A

      Tato varianta vychází z předpokladu, že Garnerayovi utkvěl v paměti moment spatření Kentu ráno, proti slunci, avšak vpravo od přídě, nikoli vlevo. Ignoruje rovněž čas přiblížení lodí na 1,5 míle v 10:00 hod. Orientační schéma (viz níže) vykresluje všechny vzájemné obraty a manévry lodí podle Garnerayových pamětí, ale neshoduje se s jeho údaji, z kterého boku mají lodě v jednotlivých fázích vítr, a Confiance končí zahákováním na závětrném levoboku Kentu – celkem se verze A neshoduje s Garnerayem ve čtyřech bodech ze 17; Kovaříkův nákres se neshoduje s Garnerayovým popisem v devíti bodech. Přehled shod a neshod viz tabulka níže.

      Další možností je, že Confiance spatřila Kent vlevo pod sluncem, ale neodpadla větru (severního), nýbrž vyostřila a plula směrem ke Kentu ostře na levoboční vítr. Všechny vzájemné manévry lodí by proběhly jako ve verzi A, stejné jsou rovněž neshody s Garnerayovým textem.

Manévry Confiance a Kentu - verze A

Orientační schématický nákres, není v měřítku. Vychází z hlavní premisy, že Confiance směřuje k ústí Gangy a spatřila Kent ráno proti slunci, avšak vpravo od kurzu. Vliv přílivového proudu na rychlosti lodí nebrán do úvahy. Směr větru přibližně severní, mohl být +/- jednu čárku, tj. severní k západu až severní k východu (angl. NbW - NbE). Kurzy lodí na obrázku jsou přibližné, použit program Malování, kde přesné úhly nelze nastavit. Kliknutím na obrázek a otevřením na nové kartě / v novém okně získáte větší větší rozlišení, než je v prohlížeči blogu.

Manévrovací verze B

      Je variantou podle Rolanda Wilsona, překladatele prvního dílu Garnerayových pamětí do angličtiny, a zároveň verzí nejlogičtější. Confiance se blíží k oblasti hloubek 25 sáhů od východu, z volného moře, Kent spatří asi 25°vlevo, nikoli však pod sluncem, ale na západ. Je nutno ignorovat Garnerayovy informace o časovém rozdílu od spatření Kentu brzy ráno a přiblížení lodí na 1,5 míle v 10:00 hod. Všechny ostatní detaily Garnerayova popisu pak ale zcela sedí, viz nákres.

Manévry Confiance a Kentu - verze B

Orientační schématický nákres, není v měřítku. Vychází z hlavní premisy, že Confiance směřuje k ústí Gangy a spatřila Kent 25° vlevo od kurzu, ale ne proti slunci. Vliv přílivového proudu na rychlosti lodí nebrán do úvahy. Směr větru ponechán severní, mohl být +/- jednu čárku, tj. severní k západu až severní k východu (angl. NbW - NbE).

Tabulka shod a rozdílů jednotlivých verzí manévrování

Rekonstrukce časového průběhu manévrů

Rozdíl v časech od spatření v 07:00 hod. do přiblížení na 1,5 míle v 10:00 hod je odmítnut jako zcela nereálný.

      Kent je spatřen na vzdálenost asi 7 mil, asi 15 minut mu trvá obrat a napnutí všech plachet. Při přibližovací rychlosti kolem 12 uzlů (Kent 5 uzlů, Confiance 7 uzlů, ale před setkáním Confiance redukuje plachty a zpomalí) se vzdálenost do bodu setkání překoná asi za 40 minut. Kent pálí první salvu na hranici efektivního dostřelu děl (asi 500 m).

      Po prvním minutí lodě plují dál asi 5 minut, poté obě provedou obrat proti větru, Kent začíná dříve. Kentu zabere asi 10 minut – má vyšší trup a hůře manévruje; Confiance asi 5 minut – je rychlejší, lépe manévruje a má lepší posádku. Kent je na opačném kurzu po obratu asi po 15 minutách od minutí (5 minut plavba + 10 minut obrat).

      Po provedení obratu byly lodě od sebe vzáleny asi 0,9 míle. Nyní plují proti sobě na paralelních kurzech a míjejí se přibližovací rychlostí asi 7 uzlů (Kent asi 3 uzly, Confiance asi 4 uzly). Při obratu lodi proti větru klesne rychlost téměř k nule, po dokončení obratu a ustavení na novém kurzu chvíli trvá, než loď nabere rychlost. Podruhé se tedy míjí asi za 10 minut. Kent pálí druhou salvu na poloviční dostřel děl (asi 250 m).

      Kent provádí obrat po větru, který zabere asi 5 minut, lodě se míjí na dostřel muškety (asi 75 m) a Kent pálí třetí salvu.

      Confiance otáčí za záď Kentu, který vzápětí provádí obrat proti větru – ten se mu nezdaří, Kent se zastaví a je větrem snášen a otáčen. Confiance přirazí k jeho závětrnému boku, zahákuje se zahájí abordáž – čas asi 5 minut.

      Od okamžiku, kdy se lodě spatřily, napjaly plachty a zamířili proti sobě, až do zaháknutí Confiance, uplynula asi 1 hodina a 30 minut. Od okamžiku, kdy Kent zamířil pod plnými plachtami naproti Confiance to byla 1 hodina a 15 minut; přičteme-li Garnerayových 20 minut boje na palubě Kentu, celkový čas od vyplutí Kentu vstříc Confiance až do jeho dobytí korzáry činil asi 1 hodinu a 35 minut. Pokud bychom započetli 15 minut na napínání plachet a obrat Kentu na začátku, celá akce trvala asi 1 hodinu 50 minut. Anglický dobový pramen uvádí délku celé akce 1 hodinu a 40 minut.

      Pokud tedy Confiance spatřila Kent v 07:00 hod. a ten se dal do pohybu v 07:30, a akce trvala asi 1 hodinu 40 minut, byl Kent dobyt v 09:10 hod. (abordáž začala v 08:50)! Pokud se lodě nacházely ve vzdálenosti 1,5 míle v 10:00 hod., byl Kent dobyt asi v 11:05 hod., a abordáž začala asi 10:45). Zpětně lze vypočíst, že Kent byl spatřen přibližně v 09:15 hod.

      Pokud by byl vítr slabší a přibližovací rychlost lodí výrazně menší, asi 8 uzlů (Kent asi 3 uzly a Confiance 5 uzlů), celá akce by trvala o 15-20 minut déle; Confiance by přirazila k boku Kentu buďto v 09:10 a loď dobyla asi v 09:30, nebo by přirazila kolem 11:00 a Kent by byl dobyt v 11:20 hod.

      Z Garnerayových pamětí vyplývá čas abordáže Kentu asi v 10:45 hod. Ze stínů na Garnerayových obrazech zahájení abordáže (viz předchozí článek z 1. listopadu) lze usuzovat na čas kolem 09:00-09:30 hod. Výška Slunce nad horizontem byla v tu dobu 40°- 45°.

      Zbývá vysvětlit jeden logický detail – Garneray uvádí, že Surcouf udržoval Confiance po celou dobu na návětrné straně od Kentu, který musel v první fázi plout směrem ke Confiance ostře proti větru, zatímco Surcouf plul na boční vítr, asi 2 čárky za traverzem. Confiance tak mohla kdykoli vyostřit na vítr a od Kentu se vzdálit, zatímco ten již více vyostřit nemohl a tak se ani nemohl ke Confiance rychle přiblížit a ohrozit ji. Na Kovaříkově nákresu je ale na návětrné straně Kent, takže se mohl kdykoli ke Confiance rychle přiblížit odpadnutím od větru, a průběh manévrování by tak určoval kapitán Kentu, nikoli Surcouf. Kovaříkův nákres takto postrádá veškerou logiku a je naprosto k ničemu.

Závěr

Manévrovací verze B se jeví jako nejpravděpodobnější – splňuje všechny body z Garnerayova popisu, až na spatření Kentu „téměř ve slunci“ a velký časový rozdíl mezi spatřením lodí a jejich setkáním. Jako klíčové byly pro rekonstrukci manévrů přijaty informace, že Confiance celou dobu manévrovala na návětrné straně a že se zahákovala na závětrném pravoboku Kentu – tento detail zřejmě Garnerayovi utkvěl hluboko v paměti, a také jej vyobrazil na svých dvou plátnech abordáže. Pomineme-li ony dva rozdíly, všechna ostatní fakta naprosto logicky sedí. Surcoufovo manévrování nelze hodnodit jinak, nežli jako naprosto excelentní. Brilantně provedenou akci zakončil dobytím Kentu a získáním obrovské kořisti.

Astronomický výpočet výšky a azimutu Slunce proveden na webu U.S. Naval Observatory, Washingotn DC (Observatoř válečného námořnictva Spojených států). Datum 7. října 1800; pozice  lodi 20° 55' severní šířky a 88° 20' východní délky. Žlutě jsou označeny místní časy a odpovídající parametry Slunce - výška (altitude) a azimut (azimuth).
http://aa.usno.navy.mil/data/docs/AltAz.php

Astronomický výpočet východu a západu Slunce a Měsíce, provedený na webu U.S. Naval Observatory pro datum 7. října 1800 a pozici lodi 20° 55' severní šířky a 88° 20' východní délky.

Literatura

• Brown, David K.: The form and speed of sailing warships. The Mariner’s Mirror 84:3 (1998), 298-307.
• Brown’s Nautical Almanac for 1983. Glasgow 1982. Str. 814: Distance of sea horizon in nautical miles.
• Decencière, Patrice: Three French Sailing Ship Performance Trials. The Mariner’s Mirror 94:3 (2008), 276–284.
• Decencière, Patrice: Some Eighteenth- and Nineteenth-century French Trials of Square-rigged Warships Tacking. The Mariner’s Mirror 97:4 (November 2011), 289–298.
• Gardiner, Robert: The First Frigates. Nine-pounder and Twelve-pounder Frigates, 1748-1815. London, 1992. Str. 91–106.
• Garneray, Louis: Voyages de Louis Garneray. Aventures et combats illustrés par l'auteur. G. Barba, coll. «Le Panthéon populaire illustré»,‎ Paris 1851.
• Garneray, Louis: Seaman Garneray. Voyages, Aventures et Combats. Argyll Publishing 2003. Komentovaný anglický překlad Rolanda Wilsona první knihy Garnerayových pamětí.
• Harland, John: Seamanship in the Age of Sail. Conway Maritime Publishing, London 1984.
• Horsburgh, James: Directions for Sailing to and from the East Indies, China, New Holland, Cape of Good Hope, and the Interjacent Ports. London 1809-1811 (4. vydání z r. 1836). Horsburgh byl řadu let důstojníkem na lodích britské Východoindické společnosti a později jejím hydrografem. Sepsal lodivodské příručky a podílel se na publikování přesnějších námořních map.
• Jal, Augustin: Glossaire Nautique. Paris 1848.
• Kovařík, Jiří: Korzáři Francouzské revoluce. Vydavatelství Akcent, Třebíč 2001. Kapitola "David proti Goliášovi" (str. 178-188), věnovaná dobytí lodi Kent, obsahuje mnoho chyb. Rovněž nákres manévrů lodí (na poslední straně před vazbou) je chybný, neodpovídá Garnerayovu popisu a je dokonce v rozporu i s Kovaříkovým textem v knize.
• The Naval Chronicle, Vol. 4: July - January 1801. Str. 344. Přináší události roku 1800.
• The Naval Chronicle, Vol. 5: January - July 1801. Str. 257-260.
• Roberts, David H.: Vocabulaire de Marine – A Marine Vocabulary. An English-French and French-English Vocabulary of 18th Century Maritime Words and Phrases. ANCRE, Nice 2003.
• Romme, Charles: Dictionnaire de la Marine Françoise. Paris 1813.
• Steel, David: The Elements and Practice of Rigging and Seamanship. Vol. II. London 1794.

Webové odkazy

• Kapitola o dobytí východoindické lodi Kent Surcoufovými korzáry z knihy "Korzáři Francouzské revoluce" spisovatele Jiřího Kovaříka je dostupná online na jeho webu zde
• Google Maps - oblast Sandheads u ústí řeky Huglí (Hoogly River)
• Výpočet azimutu a výšky Slunce 7. října 1800 u Sandheads na webu U.S. Naval Observatory
• Výpočet východu Slunce 7. října 1800 u Sandheads a fáze Měsíce na webu U.S. Naval Observatory
• Obrat po větru brigy Niagara – animace (anglicky)